Stále víc Čechů se snaží zhodnotit své úspory prostřednictvím investování. S prodejem akcií, fondů, kryptoměn a dalších investičních aktiv však mohou vzniknout daňové povinnosti, které není radno podcenit. Jak správně řešit daně z investování a kdy se můžete podání daňového přiznání vyhnout?
Mnozí investoři tápou v tom, kdy je nutné podat daňové přiznání. Často se mylně domnívají, že pokud jejich zisky z akcií, kryptoměn nebo fondů nepřesáhnou určitou částku, daně zkrátka nebudou muset řešit. Pravda je ale taková, že zákon pracuje s různými limity pro různé případy, což vede k častým omylům.
Kdo musí podávat daňové přiznání
Podle zákona o daních z příjmů má povinnost podat daňové přiznání každý, kdo v daném roce dosáhne zdanitelných příjmů vyšších než padesát tisíc korun. Tato povinnost se nevztahuje na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) v paušálním režimu. Zaměstnanci, kteří mají pouze mzdu, většinou nemusejí přiznání podávat, protože za ně daně vyřizuje zaměstnavatel. Pokud však mají příjmy nad dvacet tisíc korun z jiných zdrojů, jako je podnikání nebo investice, musejí přiznání podat i oni. Také pokud máte příležitostný příjem přes padesát tisíc korun ročně, například z prodeje vlastních produktů nebo krátkodobého pronájmu, daňové přiznání musíte odevzdat.
Sazba daně je většinou patnáct procent, pokud ale celkový základ daně (včetně příjmů z hlavní a vedlejší činnosti, pronájmu nebo investic) přesáhne 36násobek průměrné mzdy, část příjmů nad tuto hranici podléhá vyšší sazbě 23 procent. Pro zdaňovací období za rok 2024 činí tento limit 1 582 812 korun měsíčně.
Pro správné zdanění příjmů z investic je klíčové zjistit, o jaký druh příjmu se jedná. Obchodování s akciemi se totiž zdaňuje jinak než zisky z kryptoměn. Pojďme se tedy podívat na tyto rozdíly a na povinnosti, které z nich vyplývají.
Cenné papíry
Pokud máte příjmy z akcií, dluhopisů, podílových listů nebo ETF, ale neobchodujete s nimi v rámci podnikání, příjmy z jejich prodeje spadají do kategorie takzvaných ostatních příjmů. U cenných papírů lze využít osvobození od daně za splnění určitých podmínek.
První podmínkou je výše příjmů z prodeje cenných papírů. „Pokud celkový příjem z jejich prodeje v daném roce nepřesáhne sto tisíc korun, je tento příjem osvobozen od daně, a do daňového přiznání se tedy neuvádí,“ vysvětluje Nikola Žítková, produktová manažerka ve společnosti NeoTax.
V případě, že je příjem vyšší než sto tisíc korun, je třeba prověřit splnění druhé podmínky. „Tou je časový test, tedy doba držení cenných papírů. Pokud investor drží akcie, podílové listy nebo ETF déle než tři roky, je příjem z jejich prodeje rovněž osvobozen od daně, a to bez ohledu na jeho výši,“ doplňuje Žítková.
Jinými slovy, pokud investor prodá například akcie za půl milionu korun po více než třech letech, jedná se o osvobozený příjem a do daňového přiznání ho neuvádí. Na druhou stranu nelze v takovém případě využít ztrátovou pozici pro daňový zápočet.
Kryptoměny
Zdanění kryptoměn je odlišné. „V roce 2024 tady neexistoval žádný časový test, který by umožnil osvobození příjmů z kryptoměn na základě délky držby. Každá směna kryptoměny, ať už na fiat měnu, jinou kryptoměnu, nebo její použití k platbě za zboží a služby, se proto považuje za zdanitelný příjem. To znamená, že bez ohledu na to, zda investor drží kryptoměnu měsíc, nebo pět let, její prodej je vždy zdanitelnou událostí,“ upozorňuje Žítková.
Příjmy z kryptoměn jsou zdaňovány jako příjem z movitých věcí. „Zisk se počítá jako rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou. Pro správné určení základu daně lze využít metodu FIFO, vážený aritmetický průměr či LIFO. Každá metoda může mít odlišný dopad na výši daňového základu, a proto je vhodné si spočítat všechny tři metody a vyhodnotit, která se investorovi vyplatí nejvíce,“ vysvětluje odbornice na daně.
FIFO a LIFO
FIFO znamená, že při prodeji kryptoměny je jako první prodána ta, kterou jste nakoupili nejdříve. Tím pádem bude zdaněn zisk z těchto starších nákupů, což může vést k nižšímu zdanění, pokud cena kryptoměny vzrostla od jejich nákupu.
LIFO znamená, že při prodeji kryptoměny prodáte nejprve ty, které jste nakoupili nejnověji. Tento přístup může vést k vyššímu zdanění, pokud cena kryptoměny mezi nákupem a prodejem vzrostla, protože se zdaní zisk z novějších a často dražších nákupů.
Od roku 2025 došlo ke klíčové změně – daňová osvobození, která se dosud vztahovala jen na cenné papíry, platí i pro kryptoměny. Podmínkou je splnění časového nebo hodnotového testu. To znamená, že pokud poplatník drží kryptoměny déle než tři roky nebo příjmy z kryptotransakcí nepřesáhly sto tisíc korun v kalendářním roce, může být jeho příjem z prodeje osvobozen od daně, podobně jako u cenných papírů.
„Vzhledem k této změně může být výhodné zvážit metodu LIFO, protože umožňuje ponechat si v evidenci nejstarší nákupy, na které lze následně aplikovat časový test a dosáhnout daňového osvobození. Správná volba oceňovací metody tak může mít zásadní vliv na daňovou povinnost v budoucích letech,“ radí Žítková.
Doplňuje, že v případě ETF, jehož podkladovým aktivem je kryptoměna, se uplatňují stejná pravidla jako pro ostatní cenné papíry, nikoli pro samotné kryptoměny. To znamená, že pokud investor držel takové ETF déle než tři roky, mohl využít časového testu a příjem z jeho prodeje byl osvobozen od daně. V tomto ohledu tedy nebyl rozhodující samotný obsah fondu, ale jeho právní forma jako podílového listu, který se řadí mezi cenné papíry.
Nově platí také roční limit čtyřicet milionů korun, který se vztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, obchodních podílů a kryptoaktiv. Pokud v jednom roce překročí příjem z prodeje těchto aktiv tento limit, i když splníte časový test, budete muset část příjmu zdanit.
Komodity
Zdanění komodit závisí na tom, jakým způsobem je držíte nebo obchodujete. Pokud máte investiční zlato v podobě slitků nebo mincí a vlastníte ho jako soukromá osoba, z prodeje tohoto zlata nebudete muset podle Žítkové platit žádné daně, a to bez ohledu na to, jak dlouho zlato vlastníte.
Toto se ale nevztahuje na podnikatele, kteří zlato používají jako součást svého obchodního majetku. V takovém případě bude prodej zlata zdaněn jako příjem z podnikání nebo jako jiný příjem, pokud bylo zlato prodáno méně než pět let po vyřazení z majetku.
Naopak, pokud obchodujete s komoditními deriváty, jako jsou futures kontrakty, opce nebo CFD, budete muset zaplatit daň bez ohledu na to, jak dlouho je držíte. „U těchto nástrojů neexistuje žádný časový test ani možnost osvobození od daně. Zisk z těchto obchodů se zdaní jako ostatní příjem, ale máte možnost vzájemně si vykompenzovat zisky a ztráty v rámci této kategorie,“ radí.
Crowdfunding
Standardnímu zdanění podléhá také zisk z investičního crowdfundingu.
„Pokud jste prostřednictvím některé z platforem pro realitní crowdfunding, jako je třeba Investown, dosáhli zisku z investic, například formou úroků z participací nebo výnosů z úvěrů zajištěných nemovitostmi, tyto příjmy podléhají zdanění, když přesáhnou určitou hranici. Nezapomeňte však, že daň se vztahuje pouze na výnosy, nikoli na investovanou částku,“ upozorňuje Alan Pock, CEO společnosti Investown.
Potřebné informace většina investičních platforem svým investorům poskytuje v jejich účtu. Pro daňové účely jsou relevantní pouze Výnosy a Náklady. Naopak Příjmy a Výdaje, které se mohou zobrazovat na vašem účtu, nemají žádný daňový dopad.
„Pro daňové účely jsou relevantní pouze výnosy. U kapitálových příjmů obvykle nelze uplatnit související výdaje, v našem případě Náklady. Příjmy a Výdaje sice probíhají na účtu investora, ale daňový dopad nemají. Pro daňové přiznání je třeba sečíst výnosy dle paragrafu 8 (tj. výnosy z crowdfundingu a zákonné úroky z prodlení), které uvedete v daňovém přiznání. V případě ostatních výnosů (dle paragrafu 10 ZDP) je potřeba revidovat i vaše ostatní příjmy tohoto druhu a stanovit, zdali překročí hranici 50 tisíc korun,“ vysvětluje Pock s tím, že investice prostřednictvím crowdfundingových platforem nepodléhají časovému testu osvobození od daně.
