Tahle doba není snadná a pravděpodobně snadná ještě nějakou dobu nebude. Od středy jsou doma téměř dva miliony dětí, na které se vztahuje uzavření škol – a nakonec i některých školek, jak nařídili zřizovatelé v návaznosti na apel ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví.
Nezajdete si do kina, do divadla, na fotbal, na koncert ani na výstavu, odsouvá se Czech Grand Design, slavnostní ceremoniál udílení hudebních cen Anděl i premiéry řady očekávaných filmů, od světového Jamese Bonda po českého Šarlatána. Těžká doba čeká cestovní kanceláře i všechny organizátory veletrhů, eventů a konferencí, vlastně v důsledku naprostou většinu českého byznysu. Ztráty budou obrovské.
Nicméně v první
řadě jde o zdraví. A taky o ohleduplnost. To, co se teď děje,
děláme kvůli všem starším lidem, pro něž je nemoc, o které
zatím víme pořád dost málo, v řadě případů nemocí
smrtelnou. To není panika ani hoax, to je prostě fakt.
A jak říká
staré moudro, v krizi se teprve pozná charakter. Opatření,
která se zavedla, i ta, která nás zcela jistě ještě čekají
(tohle je totiž velmi pravděpodobně teprve začátek), jsou
bolestivá. Nepříjemná. Omezující. Většina z nás nic
podobného nikdy nezažila. A málokdo si na něco takového zvyká
jen tak snadno. Restrikce jsou nepříjemné. Ale jsou nutné.
Pojďme si tedy z krize vzít něco pozitivního. Třeba se ukáže to lepší v nás. Buďme prostě trochu lepší. Co se pro to dá dělat?
Zavolejte mámě
Třeba už jí je taky přes šedesát, a tudíž je rovněž v ohrožené skupině, o které se teď pořád mluví. Třeba se vám to stydí říct, ale po pár dnech, kdy působila úplně v klidu, se už taky začíná bát. Třeba je prostě doma sama a není si jistá, co má dělat. Třeba neví, kterým zprávám věřit. Třeba jí v mailu přistály dezinformace, které znějí věrohodně. Zavolejte jí. Neuděláte chybu. Mámu máte jednom jednu. A to platí i o tátovi, samozřejmě.
Zeptejte se souseda
Je mu osmdesát, je fit a perfektně se o sebe stará. Jenže žije sám. Víte, že rád posedí v hospůdce, zahraje si třeba karty se známými. Moc si neuvaří. A v poslední době vychází nějak míň. Nepotřebuje něco? Co když se bojí vyrazit si nakoupit, aby neonemocněl? Co když má syna daleko? Co když nechce obtěžovat? Staří lidé často nemají ani připojení k internetu, těžko si objednají pár kliky chleba. Vy jim nakoupit můžete. Zkuste se alespoň zeptat. Znát dobře sousedy mimochodem vůbec není špatná věc.
Podpořte známou, pohlídejte děti
Děláte ve velké firmě a povolili vám home office? To je super. Ve firmě jsou zodpovědní a dělají dobře. Čím méně lidí v MHD, tím lépe. Navíc teď zavřeli školy, děti jsou doma, zaplaťpánbůh, že je můžete hlídat a nespadnete přitom na 60 procent platu. Jenže co máma kamarádů vašich dětí, která pracuje jako zdravotní sestra?
Ne každý může snadno dostat home office. Její děti jsou teď taky doma. Babičky má daleko (a dát dítě byť jen s rýmou hlídat zrovna nejohroženějším prarodičům stejně není nejbystřejší řešení) a v práci ji teď potřebují jako nikdy. Nemůžete pohlídat i její děti? A nezkusíte jí to nabídnout? Kluci se dohromady zabaví, třeba si udělají i něco do školy, vy i ona budete moct pracovat.
Podpořte kolegyni v práci
Plošný home office v práci ještě nemáte (ne každá profese ho může mít), ale máte v kanceláři těhotnou kolegyni? Zeptejte se alespoň jí, jestli nechce pracovat z domova. Těhotné ženy patří k ohroženým skupinám, i když se o tom mluví málo. Pokud onemocní, případné horečky nebo nachlazení můžou kvůli správnému vývoji dítěte na rozdíl od vás léčit jen některými léky, přípravky na kašel a obvyklá antipyretika třeba nemohou užívat téměř vůbec.
Je nutné, aby zrovna tahle kolegyně jezdila v tyhle dny každý den 20 minut metrem a seděla pod klimatizací se všemi bacily, které přivezli kolegové z Rakouska a Itálie, když ještě bylo cool jezdit do Alp na lyže? Těhotné si málokdy řeknou o pomoc samy, vždyť těhotenství není nemoc, že. Jenže teď je ohleduplnost obzvlášť důležitá.
Nerozpalujte se na sociálních sítích
Přišla opatření vlády zoufale pozdě, nebo naopak absurdně brzo? Je premiér padouch, nebo hrdina? Na Facebooku jsme všichni jedna rodina – a to rodina mimořádně rozhádaná. Všichni dokážeme být přes noc hokejoví trenéři, ekonomové, organizátoři biatlonu, klimatologové, odborníci na genderovou problematiku a teď už i epidemiologové a imunologové.
Vypálit na sociálních sítích provokativní status a pak hodiny do krve obhajovat svoji pravdu je super, ale pojďme pro jednou složit zbraně, přijmout fakta, přizpůsobit se, dodržovat pravidla a tolik nebrblat.
Když to v tuto chvíli dokáže dokonce i Miroslav Kalousek a Milion chvilek pro demokracii, dokážete to určitě taky. Snažte se zůstat v klidu a paniku ani nevyvolávejte, ani se jí neustálým čtením polopravd na sítích nenechte moc semlít.
Dát si občas od Facebooku a dalších sítí detox a kvůli základním informacím sledovat chvilku třeba jen veřejnoprávní zpravodajství místo nenávistných blogů mimochodem vůbec není na škodu. Buďme všichni lepší. Alespoň na chvilku.
