Alabama 60. let, všude plno černošských dětí, od kterých nikdo nečekal, že by to měly dotáhnout někam daleko. Lonnie Johnson byl ale jiný. Zvídavý, talentovaný a taky zručný. Co pamatuje, vždy ho zajímala různá zařízení a to, jak fungují. Proto každé uměl rozložit do posledního šroubku. Na střední se to ale otočilo a místo rozebírání začal tvořit. A jednoho dne vytvořil i svého času nejúspěšnější hračku světa – vodní pistoli Super Soaker.
Začalo to elektrikou, když mu táta vysvětloval, že proud, aby tekl, potřebuje dva dráty – jedním elektrony proudí dovnitř, druhým ven. Pak ho naučil opravovat žehličky a lampy. Na střední Johnson sestrojil metrového robota na dálkové ovládání, který hýbal rukama. „Vyhrál jsem s ním první místo na vědecké soutěži University of Alabama, kde má škola byla jedinou afroamerickou školou,“ vzpomíná a přizná: „Bylo to obří morální vítězství.“
Čtěte také: Nový život starým hračkám. Jak chce náctiletá podnikatelka ušetřit školkám
Z černošské střední odešel na vysokou a získal titul v jaderném inženýrství. Když vstoupil do armády, pracoval na nukleárních reaktorech a počítačových modelech vesmírných startů, a tak si ho všimla NASA. Nabídla mu místo ve svých laboratořích, kde pomáhal vyvíjet první „neviditelný“ bombardér a vymýšlel i systém pro dodávky energie do sondy Galileo, která zkoumala okolí Jupitera.
Kolegové ho tehdy zrazovali: To nemůžeš dokázat. Barva jeho pleti byla hlavním důvodem jejich podceňování. „Nic jiného za tím nebylo,“ říká dnes 67letý inženýr. „Ale když jsem to dokázal, bylo to další osobní vítězství.“
To vše ale byla „jen“ práce, majetek a uznání mu přineslo to, co dělal bokem, po šichtách. Johnson je totiž od přírody vynálezce, a když v NASA pracoval na nové pumpě, která k pohonu používala místo freonů vodu, protože freony nejsou pro životní prostředí to pravé, experimentoval i s vlastními tryskami. „A řekl jsem si, že by z nich byla super vodní pistole.“
Čtěte také: Závoďáci z dětského pokoje aneb jak v Česku vznikají poctivé hračky
Jeho odhad vyšel, z jeho výmyslu se stala jedna z neúspěšnějších hraček všech dob. Představil ji v roce 1990 a prodalo se jich za víc než miliardu dolarů. Přestože start úplně jednoduchý nebyl. „Strávil jsem kariéru v armádě, výroba a byznys nebylo nic, čemu bych rozuměl,“ přiznává.
V nadnárodní hračkářské společnosti Hasbro jeho nápad smetli ze stolu, ale on si jeho potenciál nenechal vymluvit. Na hračkářském veletrhu potkal firmu Larami. Stavte se, až přijedete do Filadelfie, řekl mu manažer. Když jednou dorazil, hodinu seděl na recepci a čekal. Ale když pak předvedl, jak pistole vystřelí proud vody přes celou zasedačku, narodil se Super Soaker.
Mezi lety 1992 a 1995 byl Super Soaker nejprodávanější hračkou na světě, kvůli jejímu úspěchu Hasbro nakonec koupilo Larami a hračka je stále na trhu. Jen patent už vypršel, takže na něm teď vydělávají jiní. A Johnson už zase vymýšlí další věcičky.
Teď třeba nový typ motoru bez mechanických součástek, který by přeměňoval teplo na elektřinu. Už o něm mluvil s NASA, jejíž rakety by tam mohly doletět dál než při použití spalovacích motorů. Anebo si představte, že byste svůj mobil dobíjeli za pomoci tělesného tepla při chůzi nebo běhu.
„Člověk prostě musí prožít život smysluplně,“ myslí si odvážný vizionář Lonnie Johnson. „Ale mé plány možná dojdou naplnění až za hodně dlouho, protože někomu může trvat dlouho, než pochopí, co já chápu už dnes.“
