Nela je Češka, François je Francouz. Potkali se v Bille na Budějovické. Dali se do řeči a… nevznikla z toho romance, ale solidní malý byznys. „François tam byl s malou dcerou, a jak jsou Francouzi komunikativní, začali jsme si povídat. Teď se obě naše rodiny přátelí,“ říká Nela Teplá, která spolu s Françoisem Davesnem dokázala, že lze s nulovou investicí rozjet podnikání, které začne obratem vydělávat.
Když spolu před dvěma lety v září plánovali cestu do Francie, obrátilo se na ně několik kamarádů – hlavně Francouzů žijících v Česku – s tím, co všechno by chtěli z domoviny přivézt. „Nechtěli žádné lahůdky, ale pár marmelád a sušenek, na které jsou zvyklí odmala, a obyčejné francouzské víno,“ vzpomíná Nela, když stojí za pultem malého krámu na pražských Vinohradech. Vedle sebe má čerstvé květiny a nad sebou nápis Francerie, který doplňuje logo s typickým knírkem.
Jídlo jim přivezli a hned dostávali otázky, kdy zase do Francie pojedou. Tak si během měsíce naprogramovali malý e-shop s nápisem „La France chez vous en un clic“, tedy Francie u vás doma na jeden klik, nabrali objednávky, půjčili si dodávku a v listopadu 2013 vyrazili na své první profesionální nákupy za hranicemi. Od té doby tam jezdí co tři týdny, měsíčně prodají zboží za zhruba 200 tisíc korun, jejich byznys zastřešený firmou Ivolia rychle roste a postupně se rozkročil na tři nohy: nákupy po internetu, prodej v kamenném obchodě a B2B, tedy dodávky do restaurací a bister.
Letos by se chtěli dostat na zhruba půlmilionový obrat měsíčně a zároveň hledají prostory pro druhý obchod. Ten by měl vzniknout na Praze 5 a už by měl mít také vlastní bistro. Zaklínadlem je ulice Drtinova, kde stojí Francouzské lyceum, jež skýtá mnoho potenciálních zákazníků.
V Praze je zhruba 4500 Francouzů, ale Francerie pochopitelně míří také na Čechy. „Jen musíme zlomit vnímání Čechů, že francouzské potraviny rovnají se drahé potraviny. To je nesmysl. Francouzi také nepijí každý den šampaňské a nejedí jen foie gras. My nabízíme klasické francouzské značky, které ve zdejších obchodech chybějí, a nejdražší víno máme za dvě stovky,“ vysvětluje obchodní model François. V regálech tak nenarazíte na delikatesy, které mimo jiné nabízejí pražské obchody La Boucherie (více se profiluje jako francouzské řeznictví s bistrem) či Produits de France, ale spíše na klasickou „konfekci“, na niž jsou Francouzi zvyklí doma.
Během hodinového rozhovoru se v krámku vystřídala Angličanka, starší český pár a Pierre, toho času důchodce, jenž žije v Praze už 20 let. „My Francouzi máme cit pro jídlo a to, že krámek vede také François, je velká výhoda. K čemu mi jsou jen luxusní francouzské potraviny?“ ptá se Pierre, jenž sem každý týden chodí pro větší nákup. Tím se Francouzi liší od českých zákazníků, kteří chodí spíše pro potraviny „denní spotřeby“ a jednorázové útraty dělají menší. Když má Pierre na něco chuť a na skladě to není, zapíše si Nela objednávku do bloku a při další cestě za hranice vše nakoupí. Nakupování na míru v malém, třeba i jen několik plechovek s oblíbeným kachním masem a fazolemi, to je další specialita jejich konceptu.
„Ač se to možná nezdá, Francouzi v běžném životě rádi používají polotovary. Dobře se nám prodává třeba jejich instantní bramborová kaše,“ vysvětluje Nela, která má k potravinářství blízko i jinak. Jejím manželem je Jan Teplý, syn vládce jihočeské Madety Milana Teplého. Obecně prý platí, že Češi jdou více po víně, hořčicích a různých francouzských specialitách, Francouzům chybí domácí polotovary a sýry. Je opravdu tak jednoduché vzít auto, vyjet do Štrasburku do tamního velkoobchodu a místních krámků a přivézt jídlo sem? Chce to trochu účtování kolem DPH, jednání s celníky ohledně spotřební daně, ale v zásadě obchod nic nebrzdí. Pokud chcete vědět více, François Davesne pro vás sepsal pět tipů, jak dovážet víno.
Pět tipů od Francouze, jak dovážet (nejen) francouzské víno
- U vína obzvláště platí pravidlo, že obal prodává. Stále mají velký úspěch ta s nápisem „chateau“ a vydařenou kresbou francouzského zámečku. Kulatá nálepka s medailí i z méně známé přehlídky vín také pomáhá.
- Musíte mít základní představu o tom, v jakých cenových relacích a z jakých oblastí chcete vína dovážet. Podle reakcí zákazníků sestavte stálou nabídku a každý měsíc nabízejte nová (klidně i sezonní) vína pro ty klienty, kteří rádi experimentují a objevují nové chutě.
- Je nutné, aby prodavač víno znal a uměl říct zákazníkovi aspoň v základu jeho příběh. Ideálně spojený s malou ochutnávkou.
- Najděte si ve Francii zkušeného člověka, který vám pomůže se základní selekcí vín a naučí vás o nich mluvit.
- Na českém celním úřadu si vyřiďte povolení k opakovanému přijímání vybraných výrobků z jiných členských zemí EU v režimu podmíněného osvobození od daně.