Čeká vás prezentace. Jenom když si na ni vzpomenete, stáhne se vám žaludek a v hlavě naskočí katastrofické vize: „Už jen týden a pořádně se ztrapním. To bude průšvih. Ach jo…“
Tréma bývá nechtěným společníkem našeho čekání na veřejné vystoupení. A mnoho z nás si na ni stěžuje a touží se jí zbavit. Položím vám ale nyní možná troufalou otázku: Opravdu trému vůbec nechceme mít? Není nic, v čem by nám pomáhala?
Čtěte také: Už žádné nudné prezentace. 6 jednoduchých tipů, jak na to
Když si na tyto otázky upřímně odpovíte, zjistíte, že tréma je užitečná. Představte si, že byste ji neměli – jak by vypadala vaše příprava? Kolik energie byste do ní byli ochotní vložit?
Tréma nám pomáhá nastartovat se, s předstihem se začít chystat, zamyslet se nad možnými obtížemi. Tréma je skvělým sluhou, ale špatným pánem. A my se teď podíváme na praktické tipy v rámci přípravné fáze, jak trému snížit tak, aby nás neblokovala, ale naopak energizovala.
Klíčové otázky
Jak se připravovat, abychom trému snížili? Doporučuji začít klíčovou otázkou: Co nejhoršího se může stát?
Odpovědi na ni znamenají strašáky, které mohu začít konstruktivně řešit. Například si můžu představit arogantního manažera z vedlejšího oddělení, z něhož jsem nervózní, a následně se zamyslet nad tím, na co by se mohl zeptat, co komentovat, a cíleně se na tyto situace připravit.
Všechny katastrofické scénáře si sepište a hledejte jejich řešení. Velmi úlevný může být i moment, kdy si řeknete: „Tak mi šéf vynadá… sníží prémie… klient nekoupí…. No a co? Svět nekončí.“
Pokračujte otázkami: Co nejlepšího se může stát? Co je reálné, že se stane?
Nad těmito dvěma otázkami totiž při prožívání trémy příliš neuvažujeme. Přesto nás zvláště ta poslední může dostat zpět nohama na zem a pomůže nám uvědomit si realitu. Mám ráda citát: Nejvíce se bojíme věcí, které se nikdy nestanou. Jen si vždy po veřejném vystoupení promítněte, kolik z obav se opravdu naplnilo.
Čas
V rámci přípravy je dobré nechat si dostatek času, vytvořit si strukturu prezentace, nechat si ji projít hlavou, upravit ji, doplnit, doptat se kolegů. Příprava na poslední chvíli klidu nedodá.
Nahlas
Doporučuji také říct si prezentaci nahlas. Při přednesu nahlas můžete zjistit, že nevíte, jak formulovat danou myšlenku, přemostit části, jak správně vyslovit odborný název atd.
Opusťte střed vesmíru
Když prožíváte trému, často se ocitáte v iluzi vlastní výjimečnosti. Představujete si, jak se zakoktáváte a z vašeho přeřeknutí se stává bájná legenda předávaná kolegy v kuchyňkách po celém sídle firmy.
Zkuste si vzpomenout, s jakými představami a očekáváními jdete sami na cizí prezentaci. Předpokládám, že budou v duchu „Hlavně ať to je rychlé a k věci“. Anebo si říkáte „To jsem zvědavý, jak se dnes bude kolega potit. Nemůžu se dočkat, až řekne něco špatně. Moc se těším, že bude trapný“?
Naprostá většina prezentací je prostorem pro předání informací a účastníci menší zaškobrtnutí neřeší.
Dechová, meditační a relaxační cvičení
Velmi užitečná mohou být dechová cvičení, která vedou k celkovému zklidnění a odvedení pozornosti od toho, čeho se bojíme. Zkuste například:
- nádech na čtyři doby, na tři doby zadržet dech, výdech na pět dob a znovu dech na tři doby zadržet,
- hluboký nádech (můžete si při něm říct: nadechuji klid a sebevědomí) a výdech (vydechuji stres a trému).
Z dlouhodobého hlediska velmi pomáhají pro celkové zklidnění meditační techniky a rozvoj všímavosti. Pomůže také uvolnění stresu při sportu, fyzické aktivitě, manuální činnosti či věnování se oblíbené činnosti.
Držte se!
Tělo je propojené s myšlenkami a emocemi. Zkuste si sednout schouleně a při tom si v duchu říkat: „To skvěle zvládnu. Má prezentace se bude líbit. Zazářím.“
Teď si sedněte sebevědomě a uvolněně a spusťte myšlenky: „To bude hrozné. Nezvládnu to. Ztrapním se.“ Jde to špatně, viďte?
Posaďte se před prezentací sebevědomě, s rovnými zády a širokými rameny, ať dáte tělu možnost ovlivnit myšlenky a emoce. A podívejte se na video Amy Cuddy Vaše řeč těla ovlivňuje to, kým jste. Více vám přiblíží, jak postoj ovlivňuje naše sebevědomí.
Zítra vstanu a opařím se čajem
Když se vám bude tréma vracet, řekněte si: Kdybych věděl/a, že prezentaci zvládnu, jak bych se teď cítil/a? Pokud totiž udělám maximum v rámci přípravy, zbytek už není pod mojí kontrolou a trápit se něčím, co nemohu ovlivnit, nemá smysl.
Důvěřujte tomu, že vše dobře dopadne, naplno se ponořte do přítomného okamžiku.
