Někdo tomu říká jízda bokem, jiný dveřmi napřed. Pokud nejste fanoušci pseudonymů, zůstaňme u driftingu, což je výraz, kterému všichni rozumí. A kdo ne, ten si ve slovníku může najít, že jde o úmyslný přetáčivý smyk.
Málo se o tom ví, ale drifting má japonské kořeny. Právě na sněhu v tamních horách v 60. letech minulého století začaly první ilegální závody. Dnes už je drifting samostatná disciplína s vlastními šampiony i rychlostními rekordy: ten aktuální světový drží Masato Kawabata, který loni jel v driftu rychlostí 304 km/h!
Japonci prostě mají drifting v krvi a dělají na něj skvělá auta. Jedním z nejlepších v tomhle směru je GT86, sportovní kupé od Toyoty. A právě to jsme si – dveřmi napřed – na konci ledna vyzkoušeli v zasněženém Rovaniemi, finském městečku ležícím u polárního kruhu. Učitele na driftování jsme nemohli mít lepšího: Fredric Aasbo je mistr světa v driftu, vítěz Formula Drift World Championship. Teď testuje a předvádí umění driftu pro Toyotu.
Tady je jeho pět rad, jak se do driftingu správně pustit:
1) Na plný plyn! Drifting je umění kontroly nad autem, které se vymklo kontrole. Umění najít balanc, o tom je celý drifting. Přidejte více plynu a dostanete ostřejší úhel, v němž vůz jede (oproti běžné trajektorii jízdy), když naopak uberete, odchylka se zmenší. Jednoduché, že?
2) Vyberte si zbraň. Pokud to s driftingem myslíte opravdu vážně, musíte si na něj pořídit správné auto. Základem je manuální převodovka, pohon zadní nápravy, 200 koňských sil a samosvorný diferenciál. Já driftuji s GT86 a musím bez obalu říct, že to je boží dar pro celou driftovací komunitu.
3) Učte se. Profesionální driftaři používají při závodění různé techniky smyku, nejde vybrat jen jednu a tu označit za správnou. Jedné metodě se říká „clutch click“, jiné Skandinávský švih, pak si můžete hrát s ruční brzdou nebo přenášením váhy vozu. Podívejte se do Drift Bible na YouTube, kde najdete skvěle zpracovaný manuál pro začátečníky, včetně návodu, kdy jakou driftovací metodu použít.
4) Dívejte se směrem, kterým chcete jet. Je to stejné jako v životě – pokud se v něčem chcete opravdu zlepšit, musíte se na to soustředit. Důležitá je mentální příprava jízdy. Představujte si, přemýšlejte, plánujte – projeďte si jízdu ještě předtím, než sednete za volant.
5) Užijte si to! Já vždycky říkám, že driftování je největší zábava, když jste za volantem. Ale pozor, jakmile se prokoušete přes začátečnické chyby, můžete driftování snadno propadnout. Je to hodně návyková záležitost. Takže hodně štěstí.
Podívejte se, jak to Fredric Aasbo umí na zamrzlém jezeře:
Tady je třeba říct, že norský závodník Aasbo sice řídil GT86, ale šlo o vytuněný driftovací speciál, v němž je místo přístrojové desky tablet, má vykuchaný vnitřek a ovládací páčky jak v kokpitu letadla. A taky disponuje s přeplňovaným motorem 3,4 litru více než tisícovkou koní a točivým momentem 1600 Nm – jo a taky má efektně blafající výfuk vyvedený přímo nad kapotu.
Aasbův speciál za miliony korun mi pochopitelně nesvěřili, ale vyzbrojen radami mistra světa jsem se šel klouzat na sníh s nově faceliftovaným klasickým sporťákem GT86. I to je pro běžného smrtelníka na drift dostatečně sofistikovaný vůz. Akorát velký, s nízkou hmotností i těžištěm, motorem vpředu a zadním náhonem. Toyota první GT86 vyrobila v roce 2012 a od té doby jich prodala 170 tisíc kusů. U nás nová vylepšená faceliftovaná verze GT86 vyjde podle výbavy na 819 nebo 919 tisíc korun.
Popravdě, naučit se driftovat není nic jednoduchého. Naštěstí mají na testovacím okruhu u Rovaniemi vysoké mantinely z nahrnutého sněhu, protože při prvním pokusu o drift jsem skončil čumákem v bílé kariéře, podruhé dostal parádní hodiny, potřetí jsem začal v opatrnějším módu a naopak se mi vůbec nepodařilo auto „zlomit“ do driftu. „Pracuj jen s plynem a vždycky koukej před sebe,“ radil mi Aasbo. Až napočtvrté tanec na čtyřech kolech vyšel – v driftu jsem vydržel několik vteřin.
S každým dalším pokusem jsem byl blíž a blíž vytouženému kontrolovanému driftu. Sevřené zuby povolovaly, měnily se v opatrný úsměv. Tomu, co předváděl Aasbo, se to však stále podobalo asi tak jako se velorex podobá formuli 1. Už jsem ale začínal rozumět slovům Akia Toyody, šéfa největší automobilky světa, který tvrdí: „Pokud auto nepřináší radost za volantem, není to správné auto.“