Vznikla kolem roku 1300. Nemovitost ve Florencii kdysi patřila rodině Francesca del Gioconda, tedy muže, který pověřil Leonarda da Vinciho namalováním portrétu své ženy Lisy Gherardini – Mony Lisy.
Portrét zdrženlivé a skromně oblečené mladé ženy mohla historie sama o sobě hravě přehlédnout. Modelkou tehdy umělci stála florentská hospodyně Lisa, která se v patnácti letech provdala a stala se matkou šesti dětí. Pocházela ze zámožné rodiny Gherardiniů, jež vlastnila statek, rozhodně však nebyla okázale bohatá, a už vůbec ne slavná.
Ani to, že jistý místní umělec Leonardo přijal soukromou zakázku od Lisina manžela Francesca, aby namaloval její podobiznu, protože si potřeboval přivydělat na živobytí, nebylo v té době nic zvláštního.
Přesto se díky souhře historických náhod, spolu s notnou dávkou arogance, humbukem, za který by se nemusel stydět ani Banksy, a o čtyři století později i loupeží, kdy byl za krádež obrazu (neprávem) zatčen Pablo Picasso, stal portrét Lisy del Giocondo, abychom uvedli její manželské jméno, nejslavnějším portrétem na světě.
A přestože Da Vinciho následné lukrativnější vedlejší zakázky vedly k tomu, že se obraz dokončoval roky a modelka musela čelit určitým pochybnostem, zůstane dotyčná žena se svým tajemným pohledem (plným… čeho přesně? Svůdné krásy? Zasnění? Nebo snad nudy?) už navždy zvěčněná jako „Mona Lisa“.
Nyní ale už přesuňme pozornost k objektu Villa Mona Lisa. Vila v broskvové barvě s patnácti ložnicemi a rozlohou 2800 čtverečních metrů, která se rozkládá na 67 akrech soukromých vinic, olivových hájů a okrasných zahrad jen pár kilometrů od centra Florencie, se nyní prodává za osmnáct milionů eur (asi 450 milionů korun), jak uvádí italská makléřská společnost Building Heritage.
Součástí toskánského sídla je několik dalších budov, včetně soukromé kaple, citronového domu a lisovny oleje.
Historická vila, jak její název předem napovídá, zároveň vyniká díky svému neoddiskutovatelnému spojení s patrně nejslavnějším obrazem všech dob. Villu Antinori, jak se domu také říká, koupila rodina Del Giocondo v roce 1498 a jen o několik let později zde mladá Lisa zaujala svou proslulou pózu, zatímco si Leonardo míchal olejové bravy.
„Tato souvislost dodává vile zvláštní význam pro dějiny umění a naznačuje, že mohla stát inspirací nebo hrát jinak důležitou roli při vzniku jednoho z nejvěhlasnějších obrazů světa,“ uvádí Francesco di Pinto, zástupce společnosti Building Heritage.
Historické spletitosti tohoto objektu však sahají ještě hlouběji. Říká se, že ve vsi pobýval generál Bernadotte, „jeden z nejbližších spolupracovníků Napoleona Bonaparta“, tvrdí di Pinto. „Podle pověsti se po něm našel v jednom z pokojů vily portrét ženy, který si přivezl.“
Dávno předtím, než se v domě usídlil rod del Giocondo, se do jeho pololegendární historie zapsal i další italský slovutný umělec, básník a filozof Dante. Ve čtrnáctém století pobýval ve vile Antinori významný florentský soudce Baldo d’Agugliano, který se zasloužil o Dantovo vyhnanství a v jeho Božské komedii si vykoledoval roli padoucha.
Věhlas panství přetrvává i díky jeho současným majitelům, rodině florentských průmyslníků, kteří jej využívají jako své soukromé sídlo. Villa Antinori dnes patří k předním italským producentům vína a její průčelí zdobí nejednu lahev Chianti Classico.
Na dům takových rozměrů a nebývalého kulturního dědictví je neobvyklé, že se prodává ve vynikajícím stavu a že letité úpravy zajistily jeho obyvatelnost, aniž by narušily historický ráz.
Di Pinto upozorňuje na „sál Graffiti Hall“, jehož nástěnné malby připomínají renesanční sgrafita, „techniku, která spočívá v proškrabávání omítky tak, aby pod ní vynikla jiná barva a vytvořily se sofistikované vzory nebo příběhové motivy“.
Dodává, že výzdoba odráží bohatou historii vily a vazby na florentské šlechtické rody, jako například na nejvýznačnější florentskou rodinu Medicejů. Hned vedle Graffiti Hall se nachází místnost pojmenovaná na jejich počest.
Nakolik je však tohle všechno relevantní, pokud jde o vyčíslení hodnoty podobného historického pokladu? Koneckonců se tu bavíme o investici pro mimořádně majetného kupce, který si navíc musí podle di Pinta více cenit historického významu a exkluzivity než běžných investičních měřítek.
„Villa Mona Lisa zaujímá jedinečné historické a kulturní postavení díky vazbám na prominentní rody, jako například rodinu Antinori, a samozřejmě díky spojitosti s ‚Monou Lisou‘. Takový odkaz jí dodává značnou prestiž. Lze proto očekávat, že cenou násobně přesáhne tržní průměr, a to i v případě luxusních toskánských nemovitostí,“ říká di Pinto.
Spekuluje, že konečná prodejní cena nemovitosti může snadno překročit dvacet milionů eur.
Předpokládaný kupec bude zjevně nadšencem do umění, historie a pravděpodobně i do vinařství, vzhledem k hodnotě stávající vinařské produkce usedlosti.
Možná se jedná o něčí budoucí soukromý dům, snad někoho, kdo by rád uplatnil italskou paušální daň ve výši dvě stě tisíc eur ročně na své celosvětově nabyté jmění (tato sazba byla nedávno zdvojnásobena, přesto stále láká superbohaté kupce, kteří si myslí na život pod toskánským sluncem).
Udržování tak rozsáhlého sídla čistě pro vlastní potřebu však není nejlevnější záležitost. „Vzhledem k poptávce po špičkovém ubytování a zážitcích v Toskánsku se tyto usedlosti častěji přestavují na luxusní butikové hotely, exkluzivní prostory pro konání akcí, nebo dokonce umělecké galerie,“ říká di Pinto.
„Případně je zde i potenciál, aby se vila stala luxusním wellness útočištěm nebo soukromým klubem,“ dodává.
Co by na to všechno asi řekla Mona Lisa? Jako u každé světové ikony, která za něco stojí, je i její příběh opředen tolika záhadami, teoriemi a protinázory, že by akademici mohli okusovat propisky po celá staletí. Někteří dokonce nejsou zcela přesvědčeni, zda da Vinci vůbec portrétoval Lisu Gherardini.
Ale co je to kultovní status bez kontroverzí a konspirací? Pro toho, kdo se rozhodne koupit a případně zpeněžit Villu Mona Lisa, jsou to nepochybně dobré zprávy.
