Když pokácíš strom, tak už z něj musíš udělat něco pěkného, tlumočí s oblibou radu svého dědy kanadský architekt dřevěných staveb Michael Green, který ve svém oboru znamená to, co Elon Musk v nových technologiích.
Jenže v Česku se teď kácí vinou kůrovce ostošest a většina dřeva končí v kamnech nebo papírnách – a to i přesto, že zájem o dřevostavby se během posledních let zmnohonásobil.
Podle architekta Pavla Horáka, spolumajitele společnosti Prodesi/Domesi, která právě dřevostavby projektuje a realizuje, se před 15 lety podílely na celkovém počtu nových rodinných domů méně než jedním procentem. Dnes se toto číslo blíží k procentům dvaceti.
Horákova firma, která je na trhu 18 let, v současnosti dosahuje obratu okolo 100 milionů korun ročně a ve stejném čase postaví mezi 15 a 20 projekty.
Sám Horák v posledních měsících obcházel kvůli možnostem zpracování českého dřeva pro potřeby stavebnictví ministerstva. „Kůrovcové dřevo“ a jeho zpracování je velké politikum, ale architekt konstatuje, že si aspoň problému už někdo všiml.
„Velkou roli hraje i to, že se ze dřeva začínají stavět také velké administrativní budovy. Rodinné domy byly asi malé ryby. Ve světě je to běžné, navštívil jsem například krásnou osmipatrovou budovou v Sydney a podobné stojí mezi mrakodrapy i v Londýně a dalších evropských metropolích,“ vyjmenovává Horák.
Administrativní budova ve slovenském Partizánském
„I na jihu Čech se už chystá několikapodlažní administrativní dřevostavba. My jsme jednu menší dvoupodlažní pro rakouskou firmu o ploše 300 metrů čtverečních postavili na Slovensku. Náš stavební zákon povoluje nanejvýš čtyři patra a v posledních dvou můžete mít loft, takže se dostanete na pět pater,“ uvádí.
Mluví o dalším projektu, školce – a s úsměvem říká, že její ředitelka je na ně trochu naštvaná, protože loni v chřipkové sezoně byly téměř všechny děti zdravé, na rozdíl od těch, které navštěvují školku ve zděném domě 20 metrů od téhle nové.
„Samozřejmě je to nadsázka, je ráda! Možná je to náhoda a možná hraje roli psychika, že se sem děti těší, ale jsou ze stejné obce… A zatímco v té zděné jich chybělo během zimy 30 až 40 procent, v dřevěné zůstaly zdravé,“ vzpomíná.
Školka ve Všetatech…
…a její interiér
I to je jeden z důvodů, proč dřevostavby získávají ve světě na popularitě také v segmentu výstavby administrativních budov, firemních sídel nebo hotelů: pracovní prostředí je tu trochu jiné, drží optimální vlhkost a klima a podle Pavla Horáka to v nich i po letech voní dřevem.
„Je hrozná škoda, že zatím ve větším měřítku nedokážeme, podobně jako třeba v Rakousku, zpracovat české dřevo doma. Ale mění se to. Poté, co jsem obcházel politiky, se s námi alespoň začali bavit a mají zájem, aby tu dřevostavby vznikaly,“ naznačuje optimistický výhled.
„I kůrovcové dřevo je na některé komponenty použitelné, není shnilé nebo nekvalitní, přesto ho většina končí jako topivo nebo se používá při výrobě papíru. Mnoho se ho právě z těchto důvodů vyváží do Rakouska, hodně ho putuje loděmi i do Číny a vůbec Asie.“
Podle Horáka je přitom postavení domu ta nejlepší cesta, jak takové dřevo zhodnotit. „Dáte práci lidem, kteří se starají o les, firmám, které dřevo zpracovávají, a pak i stavebním společnostem. A získáte krásnou stavbu. Takhle uvažují v Rakousku, Německu, Švýcarsku i Skandinávii,“ vyjmenovává Pavel Horák.
Lesy České republiky však měly v minulých letech podobné postavení jako ČEZ – formou dividend šly do státního rozpočtu miliardy a právě vývoz dividendy přinášel. Cena palivového dřeva vinou kůrovcové kalamity klesá, stavební firmy ale pokles nepociťují, spíš naopak.
„Cena suroviny hraje v námi používaných technologiích jen dílčí roli, takže i kdyby klesla o třetinu, v našich nákladech se to projeví jednotkami procent. My kupujeme už dřevo zpracované a do jeho ceny se promítají drahé technologie i pracovní síla,“ vysvětluje Horák a dodává, že jeho firma pořizuje 25 až 30 procent materiálu zpravidla v Rakousku, ale například CLT panely mají od českého dodavatele.
Ateliér v Klánovicích
O současných dřevostavbách architekt hovoří jako o „wood hightechu“. Nestaví se z jednoduchých OSB desek, ale většinou z takzvaných CLT nebo BSH profilů. V interiéru se pak nechávají stejně jako trámy přiznané.
Taková dřevostavba není levnější než klasická zděná stavba, cena je srovnatelná, případně zhruba o 10 až 15 procent vyšší. „Investoři cenu akceptují, protože vědí, že plochu v takové budově pronajmou minimálně se stejným navýšením ceny a získají obrovskou konkurenční výhodu v podobě vnitřního prostředí,“ doplňuje architekt.
Výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby – doba je v porovnání se zděným nebo betonovým domem zhruba poloviční. Administrativní budovu, která se zhruba tři měsíce betonuje, smontuje stavební firma ze dřeva během tří týdnů. Čas ale samozřejmě zabere příprava těchto dílů na CNC strojích.
Rodinný dům v Lánech
Krizi, se kterou se dnes potýká mnoho firem, ta Horákova nepociťuje, spíš naopak poptávek přibývá. Lidé investují do bydlení peníze, které chtěli buď vložit do nákupu nemovitosti v zahraničí, nebo je spořili a dnes je chtějí bezpečně uložit. Roli hraje také zájem o kvalitní stavby, bydlení a udržitelný životní styl.
Průměrná cena zakázky díky tomu stoupá: zatímco ještě před pěti lety říkali nad rodinným domem za 10 milionů korun wow, dnes si lidé nechávají stavět už i domy v hodnotě několika desítek milionů korun.
