Jako o prvním sedmihvězdičkovém hotelu na světě se psalo o dubajském kolosu Burdž Al Arab. Jenže sedmou hvězdu mu nepřidělil autorizovaný orgán, a tak neplatila. Alessandro Rosso, předseda Alessandro Rosso Group, je tedy první a zatím i jediný člověk na světě, který pro svůj hotel Seven Stars Galleria, skrývající se v milánské galerii Viktora Emanuela II., získal oficiální sedmihvězdičkový status.
„Chtěli jsme být víc než jen hotel, o kterém se jako o sedmihvězdičkovém mluví; chtěli jsme mít sedm hvězd certifikovaně,“ říká Alessandro Rosso usazený v baru jeho sedmihvězdičkovém klenotu.
Aby mohl získat sedm hvězd oficiálně, tak se musel obrátit se na ženevskou společnosti SGS, která naditkovala požadavky, které musí jeho hotel splňovat. „Pro to, aby mohl být hotel oficiálně ohodnocen jako sedmihvězdičkový, existuje celá řada pravidel a podmínek. Tou nejdůležitější je ale umístění. Když je nesplňujete, můžete si o sedmi hvězdičkách nechat leda tak zdát,“ říká Alessandro. A dodává: „Hotel musí být umístěn v nějaké ikonické budově, která má pro město velkou hodnotu. Nemůže to být prostě jen hezký barák. A taky musí mít víc apartmá než obyčejných pokojů.“
V hotelu, který se otevřel v roce 2007 a který plánoval architekt Ettore Mocchetti, najdete luxusních apartmá najdete sedm (není to velký hotel). Jedním z nich je i střešní apartmá, ve kterém by nejspíš přebýval sám král Viktor Emanuel II., kdykoli by navštívil Milán. Tato 580 m2 velká místnost přijde na 15 000 euro za noc a patří k ní i osobní šéfkuchař a komorník.
Střešní apartmá. (Zdroj: Hotel Seven Stars Galleria)
Jediný sedmihvězdičkový hotel na světě se také velmi stará o soukromí svých klientů – pokud nejste v hotelu zrovna ubytovaní, nesmíte vůbec dovnitř. Úzký vchod vedoucí k výtahu je snadné přehlédnout. Nachází se na Via Silvio Pellico a nepřetržitě ho hlídá ochranka. „Sedmihvězdičkový hotel je jako vlastní dům, takže pro veřejnost je uzavřen. Mnozí z našich hostů jsou hlavy států, celebrity, podnikatelé miliardáři – potřebují určitou míru soukromí. Představte se, že je tu ubytovaný třeba sultán a někdo si ho bude fotit ve foyer,“ vykládá Rosso.
Ale umístění a soukromí nejsou jedinými výhodami, které Hotel Seven Stars Galleria oproti konkurenci nabízí. „Když přijdete do typického luxusního hotelu, musíte v zásadě žít podle jejich pravidel, místo aby oni žili podle těch vašich. To třeba znamená, že snídaně se podává jen do určité hodiny a že si můžete objednat jen to, co má hotel na menu. V sedmihvězdičkovém hotelu určuje pravidla klient. Pakliže jsou možnosti hosta omezovány – třeba jen malinko – už to není sedmihvězdičkový hotel,“ vysvětluje předseda Alessandro Rosso Group.
Komorník v Seven Stars Galleria. (Zdroj: Hotel Seven Stars Galleria)
Aby dosáhl maximálního komfortu pro své klienty, rozhodl se také otevřít školu pro komorníky, v níž se v průběhu let vyučovaly tisíce hotelových zaměstnanců. S každou rezervací získává klient zároveň i osobního komorníka, který hovoří jeho řečí. „Naši lidé musejí mít určitý věk a musejí ovládat nějaké jazyky, aby se na školu mohli vůbec zapsat. Bohatí lidé jsou všude, takže se nedá říct, že by existovala jedna konkrétní oblast, ze které by k nám jezdilo nejvíce hostů. Koncept osobního komorníka býval britskou záležitostí, ale dnešní Itálie je druhým největším producentem kvalifikovaných komorníků na světě. O naše lidi je velký zájem mezi Číňany, Jihoameričany a dokonce i ve floridském Disneylandu. V neposlední řadě musejí umět zachovat tajemství. Ať se v tomto hotelu stane cokoli – nebo ať tu bude bydlet kdokoli – ven se to nedostane.“
Aby bylo zajištěno, že hostům nebude nic chybět, mají komorníci jediný cíl – zajistit klientovi cokoli si bude přát. Přání mohou zahrnovat oddávání se nákupním horečkám se slavnými módními návrháři, sehnat palivo pro jejich soukromý tryskáč, zajistit prohlídku Da Vinciho Poslední večeře hezky o samotě (jeden z nejčastějších požadavků), večeři na střeše Galerie nebo schůzku se starostou.
Apartmá v Hotel Seven Stars Galleria. (Zdroj: Hotel Seven Stars Galleria)
„Zařídit setkání hostů a vysoce postavených jedinců není zase tak těžké. Chápeme, že máte-li určitou síť kontaktů ve vlastní zemi, chcete mít k dispozici její obdobu i při cestách po zahraničí. Přes nás mohou hosté získat cokoli, i kdyby to bylo jen vyřízení nového pasu při ztrátě starého, zajištění doprovodu pro manželku, když jde do lázní nebo sbalení kufru a jeho odeslání poté, co už nastoupili do letadla. Komorník bude vzhůru hned, jak bude vzhůru klient, a nepůjde spát, dokud se klient sám nerozhodne ulehnout.“
Kolem Milána je soustředěna většina Rossových podniků, v současnosti ale hledá nová místa, kde by mohl svůj sedmihvězdičkový koncept představit. A to jak doma, tak mimo Itálii. „Budeme otevírat další. V Benátkách teď hledáme místo na náměstí sv. Marka; snažíme se hlavně přijít na to, jak zařídit, aby všechno fungovalo. Mezi další města, ve kterých jsem našel potenciální místa pro nový sedmihvězdičkový hotel, patří Florencie, Řím, Istanbul nebo Šanghaj,“ říká Rosso. Zajistit takové místo trvá Alessandrovi v průměru pět až šest let a další tři roky jsou potřeba k postavení hotelu samotného.
Apartmá v Hotel Seven Stars Galleria. (Zdroj: Hotel Seven Stars Galleria)
„Zahrnuje to hodně debat s vládou, protože prakticky zabíráme jeden z nejhistoričtějších prostorů ve městě. Věc se má tak, že luxusní hotely přicházejí a zase odcházejí a ztrácejí mnohdy svůj význam. Jenže v našem případě platí, že dokud tu bude Galerie, budeme tu i my. Čím víc času uplyne, tím zajímavější náš hotel bude.“
Autor: Declan Eytan
