Tušili jste, že až do roku 1966 se v restauracích jídlo nenosilo na talířích? Anebo že chleba byl jen pro bohaté? Tady je náš první stručný výběr překvapivých faktů z historie gastronomie.
Čtěte také: Ryba, citron, petržel… Jak se moderně píšou jídelní lístky
1. Ve středověku chutnala evropská jídla dost podobně jako dnešní indická a thajská kuchyně. Nejpoužívanějším kořením totiž byla skořice a zázvor.
2. Už ve starověkém Egyptě věděli, jak vykrmit husy, aby získali foie gras.
3. Chleba byl jen pro panstvo! Po celém světě byly mnohem rozšířenější chlebové placky (tortilly, čapátí, naan…), protože pece na chleba si mohla dovolit jen šlechta a profesionální kuchaři. Placky si lidé pekli na rozpáleném kameni nebo plotně.
4. Nejběžnějším jídlem ve starověké Spartě byl černý vývar – polévka z vepřového masa, krve a z octa. Ve zbytku Řecka moc oblíbená nebyla, Řekové dokonce říkali, že se nediví, že jsou Sparťané nejstatečnější bojovníci, když dokážou jíst takhle špatnou polévku.
5. Rajčat si po dovezení do Evropy tři sta let nikdo nevšímal! Lidé se totiž báli, že jsou jedovatá. Paradoxně jako jedni z posledních je vzali na milost obyvatelé okolí Florencie.
6. Mnohé slavné recepty se zrodily náhodou. Například čokoládový dort s tekutým středem vznikl omylem, když Jean-George Vongerichten připravoval v roce 1987 pro tři sta lidí jednoduchý čokoládový dezert podle receptu svojí matky. Spěch zavinil, že ho číšníci odnesli hostům nedopečený. Když to šéfkuchař zjistil, šel se do jídelny omluvit, ale místo naštvaných strávníků ho čekaly ovace vestoje. Molten Chocolate Cake dnes slaví úspěch na celém světě.
7. Jídlo naservírované na talíři dostali hosté v restauraci poprvé až v roce 1966! S tímhle nápadem přišel šéfkuchař Jean-Baptiste Troisgros a jeho losos se šťavelovou omáčkou se tak stal průkopníkem platingu. Do té doby odcházely jednotlivé pokrmy z kuchyně na velkých podnosech nebo v hrncích a lidé si je nabírali sami, případně jim pomáhali číšníci. Kuchař tak nemohl ovlivnit, jak vypadá jeho dílo přímo na talíři hostů.
Původní článek byl publikován na Jídlo a radost, blogu, který vzniká v Ambiente.