Joker, Parazit či Tenkrát v Hollywoodu se objevují v každém druhém žebříčku nejlepších filmů uplynulého roku. S takovým výběrem vás nudit nebudeme. Místo toho jsme si přichystali žebříček nenápadných filmových pecek roku 2019, které vám dost možná unikly.
Humorista
Boris je prominentní komik v Sovětském svazu poloviny 80. let, a ve svých show si tedy musí dávat pozor na jazyk. Neustále opakuje svůj „neškodný“ stand-up s vtipem o opičce, který publikum miluje. Z repetitivní bezzubosti své produkce je otrávený, zároveň v něm ale nevaří krev buřiče.
Strhující tragikomedie ukazuje, co znamená být „národním umělcem“, kterého režim hýčká, ale zároveň ho bedlivě kontroluje a dovoluje mu vtipkovat jen v pevně daných mantinelech. Snímek by se klidně mohl točit kolem některé z československých normalizačních hvězd.
Devadesátky
Loni se v médiích hodně vzpomínalo na dekádu devadesátek, i když třeba v českém knižním prostředí se to zmohlo jen na prázdné a líné konstatování „devadesátky byly bizár“. Na festivalu ve Varech přitom vzbudil rozruch nenápadný snímek, který se ve zmíněném období odehrává, ale nechce se jen nostalgicky opájet walkmeny a srandovní módou.
Protagonistou je malý Stevie, který chce vehementně patřit do party cool kalifornských skejťáků, ale brzy zjistí, že být cool docela bolí. A to nejen kvůli tomu, že se několikrát vyseká na prkně.
The Beach Bum
„Když jsem před chvilkou chcal, mrknul jsem dolů na svůj penis. Při vzpomínce, že v tobě dneska dvakrát byl, se cítím překrásně.“ Takhle láskyplně zní poezie, kterou píše floridský básník Moondog v komedii kultovního Harmonyho Korinea.
Ten svého hrdinu v podání Matthewa McConaugheyho nechává hédonisticky slavit, pít a souložit v halucinogenních montážích prozářených neony. Moondog jednou narazí na papouška závislého na kokainu, jindy se rozhodne převlékat za ženu a on, ani uvolněný snímek, přitom nic neřeší a nikam nedojde – hlavní postava je stejná na konci jako na začátku.
Jen nám zároveň naznačuje, že v dnešním světě možná nezbývá nic jiného než se „ubavit“ k smrti.
The Morning Show
Po prvních dílech to vypadalo, že vlajková loď nové streamovací služby Apple TV+ půjde rychle ke dnu, nakonec to ale dopadlo přesně naopak. Desetidílný seriál z prostředí ostře sledované ranní show, kterou zmítá aféra #MeToo, je jedním z nejlepších dramat roku.
Kauzu vplétá do srozumitelného příběhu, a odpovídá tak na tradiční otázky typu „Proč se neozvala, když se jí to dělo?“ nebo „Proč s ním chodila na pokoj?“. Ve finále jde také o to, kdo o nevhodném chování věděl a vědomě či nevědomě ho kryl. Seriál nejenom o #MeToo, ale hlavně o zachování profesní či morální integrity v korporátu.
https://www.youtube.com/watch?v=eA7D4_qU9jo
Šprtky to chtěj taky
Dvanáct let po kultovní komedii Superbad dorazila její „holčičí“ verze a je to pořád sranda. Nejlepší kámošky Amy a Molly měly celou střední ty nejlepší známky, ale mezi vším tím šprtáním nikdy nestihly pořádně zapařit. V půvabné i řízné komedii herečky a režisérky Olivie Wilde se to rozhodnou změnit během jedné jediné noci, která toho hodně odhalí o povaze jejich přátelství.
A drogách.
A lesbickém sexu.
A plyšových mazlíčcích.
Vox Lux
Natalie Portman hraje v jednom z nejoriginálnějších snímků poslední doby hudební superstar, jejíž cesta za slávou začala už v mladém věku školním masakrem. Jako dívka totiž střelbu přežila a z utrpěného traumatu se „vyzpívala“ veleúspěšným songem. Jako dospělé popové divě se jí však prožité trauma vrátí jako bumerang.
Snímek spojuje násilí a showbyznys v příběhu o tom, co obnáší dnešní sláva. Jeho druhá polovina se ostatně odehrává během jediného dne plného PR katastrof, završeného koncertem, pro který složila několik původních písní australská zpěvačka Sia. O zbytek soundtracku se navíc postaral legendární Scott Walker – jde o poslední hudbu, kterou složil před svým úmrtím loni v březnu.
Dálava
V nejlepších českých filmech letošního roku se putuje, aniž by bylo jisté, že se podaří dosáhnout vytčeného cíle. Po Stařících zanechává podobně silný dojem i Dálava, dokumentární film, v němž otec a syn putují do Ruska za zbytkem rodiny.
Pubertální syn je ale během cesty spíše otrávený, a navíc se ukazuje, že se příbuzní rozdělili za dramatických okolností. Rodinnou depresi ale nečekejte, snímek Martina Marečka míří kupředu s vypravěčskou lehkostí, kterou umocňují i dva skvělí protagonisté.
Pardon, nezastihli jsme vás
Přemýšleli jste někdy nad tím, co všechno absolvoval poslíček, který vám v neděli v poledne po party přinesl tašku s jídlem? Ricky z Manchesteru začíná pracovat jako kurýr, jenže firma od něj vyžaduje neustálou dostupnost, a to i v nemoci či zranění. Když se k tomu ještě přidají problémy v rodině, směřuje vše ke katastrofě.
Klasik sociálního realismu Ken Loach opět ukazuje, že film může být i politickým stanoviskem. Postavy tak sice nejsou moc plastické a i jednotlivé situace jsou příliš modelové, přesto oceňovaný snímek podává realistickou zprávu o světě, ve kterém žijeme. Můžete ho také chápat jako vážnější prequel skvělého seriálu Roky a roky.
Chata
Mrazivý horor se zatím promítal jen na několika festivalech, ale už to stačilo, aby ho kritici překřtili na „nové Osvícení“. Dvě děti a jedna žena tu uváznou v zasněžené chatě kdesi v pustině. Ona je nová přítelkyně jejich otce, ony ji nemají zrovna v lásce. Jednoho dne se všichni probudí a zjistí, že jim z domu zmizely veškeré věci i jídlo a že se nemají jak dostat zpátky do civilizace.
Stojí za incidentem náboženská sekta, do které žena kdysi patřila? Noční můra se stále populárnější Riley Keough v hlavní roli by se snad brzy měla zhmotnit i v českých kinech.
Složka 64
Že severské detektivky vyklízejí pozice? Poslední případ Oddělení Q dokazuje, že minimálně jako filmové adaptace mají ještě rozhodně co říct. Opět v něm vystupuje nabručený, ale prudce inteligentní detektiv Carl, jehož se snaží „polidštit“ jeho parťák Assad, rodilý Syřan.
Společně tentokrát čelí vrahovi, který má smysl pro morbidní opulentnost svých činů: detektivové naleznou v jednom kodaňském činžáku zazděné tři vysušené mrtvoly naaranžované kolem stolu a s vyřezanými pohlavními orgány. A stejně jako v jiných filmech Oddělení Q jsou do spiknutí zapleteny dánské elity, které se svatouškovsky jenom tváří.
