Je takřka sto let po smrti a nečekali byste, že se v něm zhlédne současná mládež. A přece se stalo: pražský spisovatel židovského původu Franz Kafka je jedním z aktuálních trendů na sociální síti TikTok.
Nejmladší generace obdivuje jeho milostné dopisy Mileně Jesenské a touží po tom přijímat od někoho takovou lásku, jakou on vyjadřoval jí. A ztotožňuje se také s jeho pocity zmaru a osamění sepsanými v jeho posmrtně vydaných denících.
„Ty se tady raduješ kvůli tomu, že ti nějaký nevzdělaný nehezký kluk odepisuje na zprávy, když Kafka napsal Mileně: Nikdy tě nepřestanu chtít držet u sebe,“ zní popisek jednoho z populárních TikToků pod hashtagem #kafka.
Krátká videa o Franzi Kafkovi mají na této sociální síti už dohromady přes 140 milionů zhlédnutí. Většinou se jedná o tzv. „fancamy“, na kterých jsou sestřihy s milovanou celebritou nebo fiktivní postavou. Někdy v nich vystupuje i sám autor nebo autorka videa, která se nad zbožňovanou osobou romanticky dojímá.
V případě Kafky především nad jeho texty a milostnými dopisy. Mladí fanoušci a především fanynky obdivují ale také jeho fotografie a chválí jeho, podle nich, nádherný mladický zjev. Spousta z nich přísahá, že lásce Kafky se nic nevyrovná, a porovnávají jeho milostná vyznání s nezajímavými krátkými esemeskami, které jim posílají vrstevníci.
Překvapivě se tak kultovní spisovatel Franz Kafka stal téměř sto let po své smrti na TikToku romantickou ikonou nejmladší generace a trendujícím autorem, kterého teď mladí čtou ve velkém.
„Když ti říká, že jsi hezká, ale Kafka napsal: Jsi plná jemných tajuplností, které chci po celý zbytek života odhalovat,“ zaznívá v dalším oblíbeném příspěvku na TikToku.
Kafkovy Dopisy Mileně vyšly v padesátých letech minulého století a jejich téměř tři sta stran milostné korespondence – pouze ze strany Kafky, dopisy od Jesenské se nedochovaly – poskytuje mladým tvůrcům videí dostatek materiálu k tomu natáčet je v různých variacích ještě dlouhou dobu.
Kafka zemřel sám ve věku čtyřiceti let na tuberkulózu v téměř úplném zapomnění a nejspíš by ho překvapilo, že se pro mladou generaci stal v podstatě „sex symbolem“ a romantickým vzorem. Sám byl velmi úzkostlivý, osamělý, bojoval s malým sebevědomím a propadal stavům zmaru.
Za svého života vydal pár povídek, ale žádné ze svých rozsáhlejších děl nepublikoval. Také několik knih nedokončil i kvůli pochybám, které měl celý život o kvalitách své tvorby. Dnes již slavná je jeho prosba, kdy před smrtí apeloval na svého přítele, Maxe Broda, ať veškeré jeho psaní spálí.
To se zjevně nestalo a posmrtně vyšlo postupně celé jeho dochované dílo včetně románů Proces, Zámek, Amerika a novely Proměna.
Dává ale smysl, že se právě nepravděpodobný Kafka stal hrdinou Gen Z, dnes už potvrzeně nejosamělejší generace vůbec. Čím dál silnější přítomnost technologií v našich životech a pandemické roky v izolaci poznamenaly všechny. Ale nejvíc ty, kteří měli chodit do školy a učit se žít sociálně, vytvářet si přátelská pouta a zažívat lásku.
Spousta starších lidí už důležité vztahy v životech měla. Spousta z nich už měla vlastní rodiny, a tak bylo lehčí navázat po dvouleté pauze tam, kde skončili před pandemií. Zatímco někteří mladí takto přišli o důležitou vývojovou část jejich života: odnaučili se seznamovat a teď je pro ně těžké začínat s tím od začátku.
Sociální sítě a fakt, že se čím dál častěji propojujeme online, jsou dalším faktorem, který k pocitu osamění přispívá.
Pandemie také znormalizovala home office, který má spoustu výhod a v hybridní podobě s fyzickou přítomností v kanceláři je pravděpodobně ideální formou práce.
Ale fakt, že někteří dvacátníci neviděli nikdy naživo ani jednoho ze svých spolupracovníků, moc k pocitům sounáležitosti nepřispívá.
Kafka ve svých denících popisuje velmi výstižně pocity odloučení od společnosti a píše často o svých chmurných stavech, absenci motivace, propadech sebedůvěry a trápení s láskou, kterou si v hlavě idealizuje, ale ve skutečném vztahu není schopný dlouho žít, o čemž svědčí i jeho tři zasnoubení, která pokaždé odvolal.
„27. duben. Je pro mě nemožné žít s lidmi, mluvit s nimi. Kompletní ponoření do sebe sama. Jsem apatický, nemyslí mi to, sužuje mě strach. Nemám komu co říct, co nabídnout – nikdy,“ píše se v jenom z jeho mnoha strohých a pro spoustu lidí blízce povědomých deníkových zápisech.
Jedním z trendů na Twitteru, kde je autor také populární, je psát tweety ve stylu Kafkových deníků, které nakonec v moderním kontextu vyznívají humorně.
Také ilustrace z knihy Proměna s obřím broukem ležícím na posteli se staly terčem populárních vtipů, jako když nad něj jeden z uživatelů napsal: „Přesně jako život na univerzitě.“ Nebo broukovi přikreslí obrovská prsa a napíší nad to: „Takhle to vypadá, když muži spisovatelé píší o ženách s duševní poruchou.“
Psaní Franze Kafky možná Gen Z také imponuje proto, že je v něm silně přítomný suchý a ironický humor. A také šílená absurdita, která je pro autorova díla typická. Internetové memy a vtipy nejmladší generace jsou ve skutečnosti dost podobné, i když se předtím toto srovnání tolik nenabízelo.
Ze všech stran se na ně hrnou špatné zprávy: o klimatické krizi, zhoršujícím se stavu ekonomiky, krizi bydlení, o válce a terorismu. A předtím nonstop o pandemii a stoupajícím počtu nakažených. A právě ironický humor je jednou z nejčastějších cest, jak mladí s úzkostí a stresem světa, který se kolem nich zdánlivě rozpadá, bojují.
Se sílícím tlakem na pracovní výkon a kariérní úspěch u mladé generace je pak fascinace Kafkou také pochopitelná. Právě jeho psaní v Proměně může pro mnohé být o to silnější a víc rezonovat, protože v ní autor popisuje absurdní situaci, ve které se Řehoř jednoho rána probudil a zjistil, že se proměnil ve velkého brouka.
Ale co ho trápí od začátku nejvíc, není tento samotný fakt, ale to, že nemůže vstát a přijde kvůli tomu pozdě do práce. A možná ho pak dokonce vyhodí. Jeho rodina se zpočátku o svého obřího brouka snaží starat jako o syna, ale s postupem času o něj úplně ztrácí zájem právě proto, že už Řehoř není schopný dál chodit do práce a starat se tak finančně o domácnost.
Vidění člověka především skrz jeho kariéru a ekonomický úspěch zachycuje krátká novela pro mnoho (nejen) mladých lidí, kteří to samé cítí ve společnosti, naprosto přesně.
Důvodů, proč se tedy Kafka stal po téměř sto letech od své smrti takovým internetovým trendem, je spousta. Ten hlavní ale je, že pořád milujeme silná a sentimentální vyznění lásky, i když víme, že normální život nikdy tahle ideální není. Kafka se stal na nějaký čas symbolem nenaplněné, ale osudové lásky.
A ta trendovala už od doby, kdy jsme poprvé začali číst a psát.
