Ilustrátor Michal Bačák vytvořil s českým výrobcem luxusních designových kol Festka ručně malovaný bicykl na míru pro zahraničního klienta, který je milovníkem Franze Kafky.
Pro umělce, který se zabývá ilustrací a produktovým designem například pro značky Preciosa, Collegium 1704 nebo Hermés, je to již třetí spolupráce s Festkou na customizovaném jízdním kole. Kafka Bike, jak už název napovídá, nese motivy z povídek Franze Kafky.
Festka, již v roce 2010 založil bývalý profesionální cyklista Michael Moureček se svým přítelem, podnikatelem Ondřejem Novotným, vyrábí asi dvanáct takových unikátních silničních kol ročně v rámci projektu You By Festka.
Nároční klienti mají tak možnost podílet se na podobě na zakázku sestaveného karbonového kola, již dotváří renomovaní umělci.
Ilustrátor Michal Bačák.
Zadavatelé jsou velmi různorodí; od lidí, kteří přijdou s pár nápady nebo jedním kouskem inspirace, až po ty, kteří mají přesnou představu o tom, jak by jejich kolo mělo vypadat, a rádi se na celém procesu podílejí.
Většina kol z produkce Festky putuje do zahraničí, zejména do Asie a Spojených států. Na jejich podobě firma v minulosti spolupracovala například s designérem Michalem Froňkem nebo uměleckým duem Ondrash&Kasparek,
„Když se na nás v loňském roce obrátil klient z New Yorku, který si přál kolo s motivy z knih Franze Kafky, všichni ve Festce nastražili uši. Pro firmu tak neodmyslitelně spjatou s Prahou dával takový nápad dokonalý smysl,“ říká Tom Hnida, umělecký ředitel společnosti, který má od začátku firmy na starosti její vizuální identitu a je zároveň autorem některých designů na rámech kol.
Pro realizaci představ milovníka Franze Kafky si Festka vybrala ilustrátora Michala Bačáka, s nímž v minulosti spolupracovala už na dvou projektech. Motivy vycházející z textů slavného spisovatele kreslil na model karbonového kola Festka Scalatore se zakázkovou geometrií, osazený sadou Sram Red a komponenty a koly Enve.
A kolik takové kolo na míru stojí? „Klient si nepřál, aby byla přesná cena tohoto kola zveřejněna, ale tato kola obecně začínají na částkách kolem pětadvaceti tisíc dolarů,“ řekl Forbesu za Festku šéf Accedo Group Ondřej Hampl, který firmě zajišťuje komunikační servis.
„Klient Lyndon je velkým fanouškem díla Franze Kafky a zná ho do hloubky. Já jsem dosud žádným velkým čtenářek Kafky nebyl, a tak jsem si jeho dílo teprve musel detailně projít. Měl jsem pocit, že bych nemohl udělat kvalitní výstup, pokud bych do jeho světa nepronikl. Že jsem si Kafku přečetl, ale neznamená, že bych ho pochopil,“ říká Forbesu s úsměvem Michal Bačák ve svém letenském ateliéru.
Na stěnách tu visí jeho volné ilustrace, jejichž motivy nejčastěji vycházejí z přírody. Jeho největší vášní je sadaření. Rostlinné a květinové motivy prostupují jeho grafikami a objevují se i na porcelánu nebo keramice.
První zkušenosti sbíral dnes už renomovaný autor nejen na pražské UMPRUM, ale také v Nizozemsku: „Chtěl jsem původně do Edinburghu. Dostal jsem se ale do Rotterdamu, kde produktový design není, tak jsem zkusil grafický design. Vyšla mi tam pak i pracovní stáž ve studiu Lava v Amsterdamu,“ popisuje Michal Bačák.
Ve studiu Lava ale zjistil, že ho grafický design příliš nebaví, a začal více kreslit. „A tak jsem se ve studiu začal více zabývat ilustrací, ze které byli nizozemští klienti nadšení. Pak ale trvalo ještě několik let, než jsem se rozhodl, že se budu kreslením živit,“ popisuje Michal Bačák začátky své kariéry.
Ilustrace podle něj ale nemusí být jen knižní. „Beru tuto disciplínu i jako aplikovanou kresbu, tedy z podstaty latinského slova ilustrare, které znamená vysvětlovat, čili vyprávět kresbou příběhy,“ říká umělec, který svým typickým rukopisem zdobí vázy i talíře.
„Hlavním médiem je pro mě ale stále papír, i proto, že na porcelánové vázy nekreslím přímo, ale připravím dekor na papír a pak jej promítnu na vázu,“ dodává.
U kola to ale bylo jiné, kreslit musel přímo na něj. Nedělá totiž vizualizace v počítači. Kreslí jednoduché náčrtky na papír a pak rovnou na objekt.
„Když jsem klientovi prezentoval své nápady, nejdříve jsme se bavili o vizuálním stylu, ale pak jsem musel předvést skici přímo na vzorcích trubky, aby viděl, co může očekávat,“ přibližuje Bačák. Zadání bylo naprosto konkrétní, klient dokonce poslal úryvky z textů, které chtěl ilustrovat.
Bačák četl Kafkovy povídky a do toho ještě poslouchal ve formě audioknihy jeho deníky z let 1911 až 1916. To mu pomohlo dostat se trochu do Kafkova světa.
„On paradoxně vůbec nebyl takový, jak vyznívá z jeho povídek. Byl to velmi zábavný a velmi oblíbený člověk jak mezi svými přáteli, tak u žen. V popisech jeho denních situací šla přesto cítit ona ,kafkárna‘ – jsou v něčem vtipné, ale zároveň surrealistické.“ Stejně jako Bačákovy ilustrace Kafkových motivů.
Vedle pasáží, které mu poslal klient, přidal ilustrace i několika dalších úryvků, které si v Kafkových textech vybral sám.
Na každé části rámu kola tak najdeme jinou Kafkovu povídku. Jeden z hlavních motivů, zobrazený na rámu, pochází z povídky První hoře.
„Je o akrobatovi, který se rozhodl, že aby byl co největší profesionál, tak zbytek života stráví na hrazdě,“ říká ilustrátor.
Oblast pod sedlem pak zdobí ilustrace povídky Umělec v hladovění o cirkusovém umělci, který se rozhodne hladovět a zarůstá do kupky sena, ve které žije.
Text o akrobatovi vrcholí tím, že ačkoli byl na začátku velkou atrakcí, najednou už nikoho nezajímá. Nakonec si cirkus pořídí pantera, který ho zastoupí. „Je to takové existenciální,“ dodává ilustrátor, jenž na vidlici zobrazil motiv z krátké povídky Výlet do hor, který si vybral sám.
„Je to taková krátká úvaha o tom, jak by to vypadalo, kdyby Franz Kafka šel do hor. Byl by následován zástupy Nikdů, kteří ho všude doprovázejí.“ A jak se Bačákovi takový pan Nikdo maloval?
„Inspiroval jsem se surrealistickým obrazem od Reného Magritta, v němž muž hledí do zrcadla, kde se odráží buřinka s frakem bez obličeje,“ přiznává.
Šikmou část rámu kola zdobí motivy z krátké povídky Císařské poselství, kterou si přál zobrazit přímo klient.
„Je o poslovi, který čtenáři přináší zprávu od císaře, ale než se k němu dostane přes celé město, skrze celý palác a všechny dvořany, tak uběhnou tisíce let a k onomu čtenáři se poselství nikdy nedostane,“ vypráví umělec.
Celým kolem se pak vine doslova jako nit leitmotiv z povídky Starost hlavy rodiny, kterým je imaginární předmět, jejž Kafka nazval „odradek“.
„Popis tohoto předmětu mi přišel bizarní, fantaskní a lehce znepokojující. Je to taková špulka ve tvaru hvězdy obmotaná nití, která se objevuje v domácnosti jako takový šotek nebo bůžek toho místa. Já jsem mu dal tvar ozubeného kolečka, které drží řetěz a vede z něj provázek, který prostupuje celým kolem,“ říká Michal Bačák.
Zatímco nového vlastníka Kafka biku Bačák neměl možnost poznat při tvůrčím procesu blíže, s předchozími dvěma klienty spolupracoval úžeji. První kolo od Festky dekoroval způsobem, jako by šlo o porcelán.
Model Porcelain pro klienta Golflute, jak si říká na Instagramu, ozdobil jemnými modrozlatými motivy orientální poetiky: „Musel jsem vyjádřit příběh jeho života, a tak jsme spolu absolvovali řadu videohovorů. Je to sběratel kol, který studoval flétnu ve Vídni.“
S jedním motivem ale Bačák nevědomky trochu narazil. Klientovi totiž vadila podobizna thajského císaře.
„I podle jeho Instagramu šlo vidět, že si ho velmi váží a má ho rád. Měl tam několik jeho fotek, a tak jsem ho tam spolu s klientovou rodinou vymaloval také. Zatímco já jsem to bral jako vyjádření úcty, pro něj to znamenalo velkou urážku – jako kdyby se vozil na svém císaři. Ale obhájili jsme to,“ vzpomíná umělec.
Také další model kola nazvaný Samurai byl inspirovaný Asií, jeho majitel ale žije v Jižní Americe. Tam ale podle Bačáka nebylo třeba řešit žádnou symboliku, šlo prý jen o čistě estetickou záležitost.
Práce na jednom takovém kole trvá podle Bačáka od prvního návrhu až po výsledek zhruba rok. Do toho ale pracoval i na dalších ilustracích. Vedle soukromých zadavatelů například také pro pražský CAMP (Centrum architektury a městského plánování).
Nyní dokončuje kolekci talířů pro značku Artiséme, připravil diplomatický dar k předsednictví Česka v EU nebo před dvěma týdny vytvořil své první sgrafito na domě v Litomyšli. V portfoliu má už také realizace pro značky Křehký, Preciosa i Hermés.
Na porcelánových vázách Naše květena spolupracoval například s Klárou Šumovou. „Moje první realizace na porcelán byla Chudá sada pro Křehký, pak to pokračovalo habánskou keramikou, kterou vyrábí Karel Hanák v Násedlovicích. Navrhl jsem také vlastní porcelánovou sošku, kterou pak vyráběla Eva Pelechová,“ dodává.
Jde nejčastěji o rostlinné motivy a další témata vycházející z přírody. „Ilustrovat herbář by mě ale nezajímalo. Snažím se svět popisovat prostřednictvím tvarů živé i neživé přírody, ale mám rád různé divné souvislosti, vymýšlím fiktivní světy a rád zacházím do polohy vědecké fantastiky a magického realismu.“
Zatímco Bačákem zdobená kola mají naživo možnost vidět už jen jejich majitelé, za dalšími díly ilustrátora je možné vydat se do jeho ateliéru na pražské Letné.
V životopisném medailonku na svém webu o sobě Michal Bačák ve zkratce tvrdí, že má rád netopýry, Janáčka a pivo. Jaké souvislosti stojí za spojením těchto zdánlivě nesourodých zálib?
„Miluju Janáčkovu hudbu. Netopýři mě fascinují už odmala, mám je spojené s gotickými horory, ale zároveň je to pro mě nádherné zvíře. A pivo si spojuji s milovaným středoevropským prostorem. Stejně jako víno, i pivo má svoji kulturu, je to příjemný středostavovský nápoj, který mi evokuje biedermeier, takový ten smrádeček, ale teplo,“ uzavírá Bačák.
