Od narození spisovatele Karla Čapka (1890–1938†) dnes uplynulo sto třicet tři let. Slavnou prvorepublikovou osobnost, jejíž odkaz je živý dodnes, připomíná nejedna zajímavá událost po celé zemi.
Například humorná literární koláž v pražském divadle Viola, výstavy ve Zlíně nebo v Památníku Karla Čapka ve Staré Huti, či literární večer v pražské kavárně Slavia. A na několika divadelních scénách bude v blízké době možné zajít i přímo na Čapkovy hry.
„Když byl člověk maličký, stávalo se mu několikrát do roka, že ho oblékli do nejlepších šatů, dali mu do ruky kytičku a strkali ho do dveří, až stál před dědečkem nebo babičkou, tatínkem nebo maminkou a pak odříkal jedním dechem veršované blahopřání k narozeninám a pak dostal hubičku a nový zlatník.
Když potom dorostl na mladého chlapíka, tu ho již nikdo nestrkal do dveří a on sám nemyslel na to, že léta utíkají a že jsou dny, kterým se říká narozeniny a v nichž se člověk s trochu divným pocitem ohlíží na minulý rok a ještě dále zpátky, ba ještě mnohem dál zpátky; nemyslel na to a zapomínal podat ruku v takový den. A ještě později se také tak divně zamyslívá, když klopýtne o den, který nese datum jeho narození…“
Tak na oslavy svých narozenin vzpomínal Karel Čapek 7. března 1924 v Lidových novinách. Úryvek z jeho textu dnes, v den spisovatelových narozenin, připomíná s připojeným blahopřáním Památník Karla Čapka ve Staré Huti – muzeum, které vzniklo v bývalém letním sídle významné prvorepublikové kulturní osobnosti.
Karel Čapek se narodil 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. I v jeho rodném domě dnes funguje muzeum, věnované spisovateli a jeho bratru, malíři Josefu Čapkovi. Stálá expozice, která se věnuje životu i dílu slavných sourozenců (Karel a Josef Čapkovi měli ještě starší sestru Helenu), je však přes zimu uzavřena a znovu se otevírá veřejnosti až od května.
Ještě jako děti se Čapkovi s rodiči – otec byl venkovským lékařem a matka sbírala slovesný folklor – přestěhovali do Úpice. Místní škola, kterou sourozenci navštěvovali, dnes po Josefu a Karlovi Čapkových nese jméno.
V domě, ve kterém tehdy Čapkovi v Úpici bydleli, dnes sídlí služebna Policie České republiky, druhé patro je ale po dohodě přístupné veřejnosti. Život rodiny Čapkových připomíná stálá expozice místního Městského muzea a galerie J. W. Mezerové, ale také pamětní tabulka na místní poště, jež inspirovala Karlovy Pošťácké pohádky.
Karel Čapek u pracovního stolu | Foto archiv PKC
Zájemci o život a dílo významné osobnosti naší historie se mohou vydat také na aktuální výstavy ve Zlíně nebo již zmiňované Staré Huti.
V Grafickém kabinetu Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně do 12. března probíhá výstava s názvem Fine Notes – A ta cesta byla dobrá, jež představuje především kresby a poznámky z cest Karla Čapka, které uskutečnil mezi lety 1924 a 1936 a vydal je knižně pod názvy Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska a Cesta na sever.
Doplňují je kresby a malby spisovatelova bratra Josefa, ale i dalších umělců, kteří se k Čapkovi vztahují, jako jsou například malířka Věra Nováková (manželka vnuka sestry bratří Čapků Heleny Palivcové, malíře Pavla Brázdy), Tomáš Císařovský nebo Jiří Surůvka.
Čapkův památník ve Staré Huti u Dobříše do konce března na výstavě nazvané Úspěch se neodpouští připomíná, že lidé ve své době nepřijímali slavného spisovatele pouze s úctou a obdivem, ale že měl i mnoho vlivných nepřátel a odpůrců.
Patřili mezi ně například symbol kolaborace s nacisty Emanuel Moravec, spisovatel Jaroslav Durych nebo novinář Karel Horký. Čapek musel vedle pomlouvačných článků čelit i mnoha anonymním dopisům a telefonátům, k nimž se ostatně sám vyjádřil už v textu Anonym, který je na výstavě také k přečtení, vedle samotných hanopisů i vyjádření literárních historiků.
Karlu Čapkovi a především pak jeho ženě, herečce Národního dovadla Olze Scheinpflugové, od jejíhož narození loni uplynulo 120 let, se bude věnovat dnešní program pražské kavárny Slavia. Za přítomnosti herců Stely Chmelové a Marka Zemana a za tónů klavírních melodií tu o Čapkových promluví čapkovský badatel Hasan Zahirovič.
A to o životě manželů Čapkových nebo jejich cestách po Evropě. Přijde řeč také na jejich korespondenci nebo na detaily, o nichž se příliš neví – například to, proč páru rozmlouval sňatek lékař.
Jen pár desítek metrů od kavárny Slavia, kam manželé Čapkovi podobně jako další osobnosti pražského kulturního života chodívali, v divadle Viola, je možné 17. ledna navštívit inscenaci věnovanou humorným textům spisovatele.
Jde o divadelně-literární koláž s hudebními vsuvkami s názvem Vyžeňte lvy!, v níž vystupují Bára Hrzánová, Tomáš Pavelka a Jan Meduna. Pásmo složené z Čapkových apokryfů je založeno na jejich dřívějším zpracování pro Český rozhlas v devadesátých letech.
„Apokryfy uvádíme jenom čtyři: O pěti chlebích, Ukřižování, Pilátův večer, Císaře Diokleciána, zato přeskakujeme i do dalších Čapkových textů. Všechny se nás – Češek i Čechů – týkají víc, než by si jejich autor před devadesáti lety přál. Převyprávění biblických příběhů nám připadá jako pohled do zrcadla českého charakteru roku 2022. A to navíc s humorem, nadhledem a češtinou, jejíž jazykovou krásu nám jiní národové mohou jen závidět,“ uvádí režisérka a scenáristka inscenace Lída Engelová.
Život a dílo Karla Čapka připomíná také inscenace Ze života Čapka v pražském divadle Na Jezerce, jejímž autorem je Petr Vacek. Humorně a s citem se snaží spojovat osudové životní události Karla Čapka s jeho díly. Role Karla Čapka se v inscenaci zhostil Daniel Šváb, vedle nějž se představují například Miluše Šplechtová, Vlastimil Zavřel nebo Libor Hruška. Divadlo hru uvádí 23. ledna, 22. února a 10. března.
Aktuálně je na několika scénách možné shlédnout i divadelní hry z pera samotného Karla Čapka. Pražské Divadlo Kolowrat nabídne 19. ledna Věc Makropulos v režii Filipa Bařiny. Nezávislá pražská scéna Divadlo D21 odehraje o tři dny dříve a znovu pak ještě 16. února legendární Válku s mloky. Vršovické divadlo MANA 10. února uvede mrazivě aktuální Čapkovu inscenaci Matka.
Se stejným titulem se pak Činohra Národního divadla Brno chystá v únoru vyjet na zájezd do Izraele a zpět na brněnské scéně ji Divadlo Reduta uvede opět v květnu. Národní divadlo v Praze nabídne Karla Čapka v dubnu – od 20. do 30. dubna znovu uvede dramatizaci románu Hordubal v režii Michala Vajdičky. Vedle toho řada divadel hraje i Čapkovy tituly určené dětem, například Povídky z jedné a druhé kapsy, Devatero pohádek nebo Dášeňku.
