Pražské výstaviště letos nakonec přece jen rozezní festival
Metronome. Poté, co se původně červnová akce už dvakrát o rok posunula, v pátek
začala odlehčená verze Metronome Warm Up. Původní kapacita 20 tisíc lidí se
osekala na čtvrtinu a plánovaná velká jména jako Nick Cave and the Bad Seeds
nahradí o něco skromnější line-up.
„Zatím je obsazena větší třetina. Vstupenky budou k dostání nadále na Goout i v předprodeji. Lidé se rozhodují v posledních týdnech až v den akce. Tak uvidíme, kolik se nás vlastně sejde,“ říká organizátor Metronome Festivalu David Gaydečka a doufá, že příští rok už akce napotřetí vyjde podle předpandemické předlohy. „Neumím si představit, že by se při tom, kolik toho o covidu víme, takhle přísné restrikce mohly udržet do příštího roku,“ přemýšlí.
V současnosti team Metronomu pracuje dva roky v předstihu a připravuje i skladbu umělců pro rok 2023.
Situaci s bookováním
interpretů popisuje jako téměř dokonalý příklad tržní ekonomiky. „Každá kapela
má volné termíny a nejčastěji to probíhá tak, že počká, jaké dostane nabídky od
pořadatelů z různých míst a vybere si to, co je pro ni nejvýhodnější a
nejbližší,“ vysvětluje Gaydečka a dodává, že i když ve výběru hrají roli i
třeba osobní vazby a zkušenosti hudebníků s danou akcí nebo její koncept,
peníze jsou stále až na prvním místě.
V daný termín
musíte konkurovat protinabídkám z okolních měst, jiné datum nebo místo
generuje jinou strukturu nabídek,“ říká Gaydečka a dává k dobru historku o
tom, jak byl jednou na schůzce s agentem Boba Dylana, který měl nastavené
upozornění, že mu pípl počítač pokaždé, když mu přišel e-mail. „Celou dobu
pípal, jako by někdo vysílal morseovku,“ vzpomíná. Zkrátka učebnicová ukázka
nabídky a poptávky.
To festival Colours of Ostrava, za kterým stojí Zlata
Holušová, měl větší smůlu: po zrušení hlavní akce jim loni hygiena doslova pár
hodin před akcí zatrhla menší Nefestival. Letos náhradní akci nepořádali a stejně
jako Gaydečka se i ona upíná k příštímu roku.
„Podařilo se nám překlopit většinu umělců a v tuto chvíli
mají Colours zajištěné všechny své hlavní hvězdy,“ popisuje situaci, ale
dodává, že kvůli trvající nejistotě celé situace zůstává tristní a jim tak,
stejně jako celému světu, nezbývá než čekat.
Záchranným
lanem by podle ní mohl být koncept, který letos představili ve Velké Británii a
další evropské země se k němu připojují. Vláda se tam rozhodla uzavřít
smlouvu s pojišťovnami v případě zrušení festivalu za ně bere
garanci. „Jenomže v Česku vám festival nikdo nepojistí,“ říká Holušová a
dodává, že takový režim by jim poskytl alespoň klid na práci.
Letos musela většina festivalů po celém světě zůstat národní, jen s občasnými hosty ze zahraničí, jako byli třeba italští výherci Eurovize Maneskin na, taktéž odlehčené, verzi festivalu Rock for People. „Doufáme, že příští rok se svět zase propojí,“ dodává Holušová.
Očividný zájem ze stran umělců hrát po celém světě přitom
je, i když, jak upozorňuje Gaydečka, ne všechny kapely jsou jednotné v tom,
jak se ke stále přetrvávajícím opatřením chtějí stavět, mají obavy nebo si
neumí představit, jaká situace a opatření na ně v zemích čekají.
„To, že nám v sobotu hraje kapela Morcheeba, je docela zázrak: mají ve všem shodu, jedou velké regulérní turné až po Ukrajinu a ví, že někde bude menší počet návštěvníků, takže byli ochotní se tomu přizpůsobit,“ popisuje situaci, ale zdůrazňuje, že jde opravdu spíš o výjimku a na další velká zahraniční jména si české publikum počká nejspíš alespoň do příštího roku.
Natěšenost kapel potvrzuje i Viktor Palák z Fource Entertainment: „Hrát chtějí všichni, ale okolnosti to nedovolují. Dokud budou v jednotlivých zemích podmínky tak nevyzpytatelné, jako jsou teď, velká turné se konat nebudou.“ Vzhledem k velikosti (a nákladnosti) turné zejména těch velkých jmen je potřeba turné stavět co nejefektivněji, a když kapele vypadnou dva německé nebo francouzské koncerty, rozpadne se jim rozpočet celého turné, a to je risk, který nikdo nechce podstoupit.
A právě i vystoupení na festivalech jsou často koncipována
jako součást šňůry, která umělce provede festivaly celé Evropy.
„Není tajemstvím, že za vystoupení na festivalech si umělci připíšou na účet často až několikanásobně větší částku,“ dodává Palák z Fource Entertainment, „Hodně ale záleží na strategii, kterou kapela nebo její agent zvolí: někdo jede šňůru festivalů, někdo chce hrát jenom v menších klubech, někdo kombinuje obě varianty nebo odehraje jen nárazová festivalová vystoupení.“
Pro fungování týmu promotérů se kromě toho, že se nekonaly žádné akce, jinak vlastně nic nezměnilo. Zaměstnávala ho komunikace s kluby a halami, příprava budoucích akcí a překládání těch původních, z nichž některé čeká už čtvrtý termín. Celkově Fource posunulo desítky koncertů a podle Paláka už je ani nepočítají.
„Část umělců už přestalo bavit vystoupení donekonečna překládat a začali je rušit,“ popisuje Palák. Kromě únavného čekání s nejistým výsledkem je za tím i to, že dva roky po vydání desky ztrácejí na zajímavosti i relevantnosti.
Zásadnější otázka je podle Paláka spíš to, kam se celý trh posune a jak se změní návyky lidí spojené s chozením na koncerty a další akce. V době, kdy už bude konečně možné pořádně koncertovat, se budou kapely hrát co nejvíce a vznikne přetlak a nevídaná nabídka a konkurence mezi jednotlivými místy. Situace, kterou některé zejména menší kluby nemusí ustát.
Zároveň se mění struktura těch, kdo na koncerty chodí: starší
diváci mezi 35 a 40 lety představují čím dál tím menší podíl, stejně jako klesá
poptávka po kytarové hudbě, naopak čím dál tím výraznější poptávka je po nových
umělcích ze strany mladých lidí.
Změny v nákupech vstupenek si všimli i pořadatelé festivalů. Podle Holušové velká část lidí vracela lístky a teď se jich kvůli pokračující nejistotě moc neprodává. Na druhou stranu pak čeká větší zájem v období Vánoc, kdy lidé budou mít lepší perspektivu o průběhu příštího roku.
V případě Metronome se oproti předchozím letům, kdy bylo naprosto běžné, že se lístky prodávaly průběžně, vyprofilovala velká skupina lidí, kteří nakupují na poslední chvíli.
Klíčové je podle Gaydečky nabízet vrácení peněz v případě, že se akce neuskuteční. „Není to jednoduchý slib, ale musíme to dělat, jinak by se lístky nedaly prodávat. Diváci by čekali, až budou mít jistotu, že akce bude, ale to může být třeba tři dny před a za tak krátkou dobu nic nezorganizujete.“
Zároveň ale od
návštěvníků cítí trpělivost a chuť festival podpořit. Při prvním posunutí se
kvůli vrácení vstupného ozvalo jen asi 10 procent lidí. „Mějte důvěru k pořadatelům, kteří jsou solidní a
dodržují to, co slíbili,“ vyzývá. Bez peněz ze vstupného se totiž festivaly
organizují těžko.
