Dvaatřicetiletá Klára Šmakalová nemohla před lety sehnat sukni, která by se jí líbila. A tak si ji jednoduše ušila. Barevnou, do áčka, prostě jinou, než jaké byly běžně k dostání v obchodech.
A jak už to tak bývá, sukně se zalíbila i jejím kamarádkám. A jelikož to Kláru, tehdy ještě pečlivou studentku pražské Právnické fakulty, bavilo, souhlasila, že pro ně ušije další.
Čtěte také: Nejlepší je, když je hnusně. Učitelka ze školky šije pro děti a našla díru na trhu
Zakázek postupně přibývalo, o sukně mělo zájem čím dál víc žen a drobná dívka, která šití pořád brala jako koníček, až po pár letech s údivem zjistila, že vlastně velice úspěšně podniká.
První modely sukní, se kterými Klára Šmakalová začínala.
Dnes majitelka značky Akari prohlašuje, že už odmalička dělala něco ráda rukama a že si vlastně vždycky říkala, že by byla spokojený řemeslník. Přesto by ji ale nikdy nenapadlo, že by začala podnikat. A hlavně, nikdy to ani nechtěla.
„Už odmalička jsem se třeba vyžívala v balení dárků nebo vyrábění různých krabiček a všichni si ze mě dělali srandu,“ říká Klára, která se po osmi letech na prestižním pražském gymnáziu rozhodla jít na práva, „protože se očekávalo, že půjdete na vysokou“, a sukně šila v rámci čištění hlavy od biflování zákonů.
K úspěchu jí tehdy nejvíc pomohla módní platforma Fler, která se zrovna rozjížděla a ona na ní získala své první oficiální fanynky.
„Tehdy chodily první zákaznice zkoušet sukně k nám do bytu, takže můj přítel, dnes už manžel, musel vždy klepat, když šel z práce,“ říká majitelka značky, která na e-shopu prodá měsíčně kolem padesátky sukní, přičemž cena jedné je přibližně dva tisíce korun.
Když v obýváku Klára šila a prodávala už třetím rokem, přišel Klářin partner a zeptal se jí, jestli si uvědomuje, že už podniká na full time.
„Pořád jsem si myslela, že je to milý koníček a že úplně nevím, co budu dělat. A když mi tohle řekl, bylo pro mě nejtěžší vzít na sebe tu zodpovědnost,“ říká – kromě jiného – taky maminka čtyřletého Alberta a nedávno narozené Anabely.
Do té doby jí totiž bylo jedno, jestli prodá 30 sukní měsíčně, protože když to nepůjde, tak to nechá být. Před sebou totiž pořád měla vidinu kariéry právničky. Kterou se mimochodem vydala i její starší sestra.
„V tu chvíli se ale ve mně něco zlomilo a já jsem si uvědomila, že to nechci,“ říká Klára s odstupem. Školy nakonec po dvou pokusech složit státnice nechala a naplno se vrhla do sukňového byznysu.
Z obýváku se přesunula do ateliéru, založila vlastní e-shop, najala si první švadleny a do nejbližšího týmu přibrala další dvě. Dnes o své znače tvrdí, že stojí hlavně na dobrém a blízkém vztahu ze zákaznicemi, který si z obýváku přenesla až do svého kamenného obchodu na Letné, jejž otevřela v září minulého roku.
„To je podle mě to hlavní. A také to, že je podnikání pro mě pořád koníček, jen tak se to dá zvládat s dětmi, a proto to celé funguje,“ říká s úsměvem a s tím, že k práci jí denně stačí čtyři hodiny, kdy má syna ve školce a čas na to, stoprocentně se soustředit.