Jeho jméno možná není běžné veřejnosti známé, on má přitom velkou zásluhu na tom, že spousta hollywoodských produkcí míří natáčet do Česka. David Minkowski stál u výroby takových klasik jako Agent bez minulosti, Casino Royale nebo čtvrtého dílu Mission: Impossible, které všechny vznikaly v Praze.

V restauraci Kogo v pražském Slovanském domě se pohybuje zkušeně. „Chodíme sem docela často. Vždycky s klíčovou částí štábu před natáčením nového projektu, zhruba padesátkou lidí. A řekneme si, jak se to bude odehrávat,“ přibližuje David Minkowski, proč vybral na setkání zrovna tuto restauraci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a proč mu není zdaleka cizí.

„Mají tady dobré ryby,“ utrousí a objedná si filet z divokého mořského vlka s kapary, citronovou šťávou a bramborovou kaší. A k tomu vodu, žádné velké hody, žádná okázalost.

Nenápadně působí i Minkowski sám, ale tenhle prošedivělý chlapík s brýlemi toho přitom má za sebou až až. Jen před pár dny zjistil, že film Nosferatu, u něhož působil jako koproducent, tedy v podstatě zajišťoval jeho natáčení v Česku, se dočkal čtyř oscarových nominací: na nejlepší kameru, výpravu, kostýmy a masky.

„To bylo skvělé, nikdo s tím moc nepočítal. Všichni o nás pak psali v tom ohledu, že jsme překvapili,“ říká Minkowski. Sám ještě neví, jestli počátkem března na vyhlášení do Los Angeles vyrazí. „Byl jsem loni, letos možná. Ale každý by to měl aspoň jednou zažít!“ mrkne na mě.

Sympatický chlapík je šéfem produkce pro film a televizi ve společnosti Stillking Films, která zajišťuje natáčení v různých zemích světa. Ústředí má v Praze na Barrandově, pobočky v Kapském Městě, Budapešti, Bukurešti, Londýně či Los Angeles.

A Minkowski je člověkem, kterého oslovují filmová studia či streamingové platformy se svým tvůrčím záměrem.

„Zavolá mi Netflix, Disney nebo Warner Bros. Někdy vědí přesně, co chtějí, někdy si to ještě potřebují ujasnit. Pošlou mi scénář nebo souhrn, podívám se na to, pobavím se s týmem a uděláme analýzu, která místa nejlépe vyhovují po kreativní i finanční stránce,“ přibližuje.

On sám sice pochází z Ameriky, ale od roku 1995 žije v Praze. Metropoli si oblíbil, a když tomu okolnosti jen trochu nahrávají, snaží se natáčení směřovat tam, respektive do Česka. To je příklad třeba seriálu Carnival Row pro Amazon Prime Video, který tu točil dvě série.

„Odehrává se ve viktoriánské Anglii, mohlo se to dělat skoro kdekoli. Ale nasměroval jsem to sem. Mám tady rodinu, je tady moje srdce,“ vypráví Minkowski.

„Je snadné prodat Prahu skrze studia, lokace i místní profesionály. Ale náročnější to může být s pobídkami. Lidé od filmu vědí, jaká je situace v různých zemích světa,“ říká Minkowski. Jinak řečeno: Česko v tomto ohledu zaostává.

Kogo Slovanský dům

Restaurace v pražské ulici Na Příkopě se specializuje na středomořskou kuchyni, pokrmy z čerstvých ryb, plodů moře, masa, servíruje i těstoviny, rizota nebo pizzu, je rozdělená na restaurační část a klidnější vinný bar s bohatou nabídkou.

Na počátku milénia přitom do Prahy chtěl každý. Byla to atraktivní kulturní lokace, ale zároveň ráj pro filmaře. Natáčely se tady akční hity xXx, Van Helsing, Agent bez minulosti, Casino Royale nebo pohádkové Letopisy Narnie: Princ Kaspian. Ale pak přišla finanční krize a doba temna.

Aby státy nalákaly filmaře zpátky, začaly zavádět systém pobídek. Tedy že filmařům vrátí část peněz, které u nich utratí. Česko se znovu dostalo do popředí a oblíbily si ho streamovací platformy, třeba Netflix tady točil svůj nejdražší film The Gray Man nebo Vyproštění 2, Amazon zase zmíněný seriál Carnival Row nebo Kolo času.

Jenže v posledních letech filmaři nejraději míří do Austrálie, Kanady nebo Maďarska, které mohutně investuje do infrastruktury, a navíc láká filmaře na pobídky ve výši třiceti procent.

V Česku to donedávna bylo dvacet procent, až po apelu zainteresovaných loni koncem roku prošel nový zákon o audiovizi, procento pobídky se zvedlo na 25 a její maximální výše ze 150 na 450 milionů korun.

„A efekt se letos projeví, v Praze se bude hodně točit,“ prohlašuje Minkowski. „Chystáme dvě až tři věci na jaro, o těch zatím nemůžu mluvit. A také nový seriál od Amazonu, který ještě nebyl oznámen.“

David Minkowski
info Foto David Turecký

Zároveň podotýká, že takové podmínky pořád nestačí, chce-li se Česko dostat na úroveň zmíněných zemí. „Chci, aby o něm filmaři přemýšleli jako o prvním místě, kam jet. A aby se to stalo, tak se musíme podívat, jak se různé země dívají na klíčová odvětví průmyslu,“ začne povídat.

„Některé státy vsadily na automobilový průmysl, snažily se, aby u nich firmy otevíraly továrny. Ale teď se ukazuje, že zájem o auta klesá, tahle sázka se zdá dost nestabilní. Zatímco film nikdy nestabilní nebyl. A nikdy nebyl úplně pochopen v tom, co může ekonomice přinést: pomůže malým podnikatelům, řemeslníkům, je to dobrý byznys pro banky, hotely, turismus…“

Investice, které země do zahraničních natáčení udělají, se totiž snadno vrátí. Dle studie společnosti Olsberg-SPI činí průměrné útraty za nájem nefilmových profesí a odvětví, jakými jsou například stavebnictví, doprava, hotelnictví, gastronomie nebo textilní průmysl, až 67 procent rozpočtu.

Při natáčení snímku Nosferatu, který kromě drobného odskoku do rumunské Transylvánie vznikal kompletně v Česku, tady filmaři utratili 35 milionů dolarů (přes 840 milionů korun), rozpočet byl něco přes miliardu dolarů. Když se tady točil The Gray Man, utratili filmaři asi 700 milionů korun.

Vůbec nejnákladnější natáčení, které Minkowski zažil, byl druhý díl Letopisů Narnie, kdy filmaři operovali se štědrým rozpočtem 225 milionů dolarů, dnešním kurzem přes pět miliard korun, natáčelo se však v roce 2007.

„To je na našem byznysu skvělé, dělá dobrou službu zemi, vylepšuje její image, poskytuje pracovní příležitosti. Každý tyhle příběhy zná, ale stejně musíme všechno znovu a znovu vysvětlovat na nejvyšších vládních úrovních. Hodně zemí to nebralo vážně a nepochopilo, že to opravdu může být velký tahoun ekonomiky. Ale Austrálie, Kanada, ti to tak mají,“ popisuje Minkowski.

Minkowski je sice Američan, ale v Evropě má kořeny. Rodina pochází z Litvy, otec je z Německa a přestěhoval se do Spojených států. Tam studoval anglickou literaturu, ale zároveň si zapsal kurz historie filmu.

I díky zapálenému profesorovi, který o kinematografii poutavě vyprávěl, si Minkowski filmy zamiloval. Rozhodl se, že zcela změní obor studia, a šel do New Yorku na filmovou školu.

„Maloval jsem si, jak budu produkovat velkolepé filmy, ale čím víc jsem se dostával do toho průmyslu, tak jsem si uvědomoval, že to je taky byznys. Ale stejně jsem to miloval,“ vzpomíná.

V roce 1986 vyrazil jako baťůžkář do Prahy a město si už tehdy oblíbil. „Asi mi to zůstalo někde v podvědomí,“ říká. A tak když v roce 1995 dostal pozvání na natáčení filmu Tichý úkryt do Česka, rád kývl. „Byl to spíše televizní film zasazený do druhé světové války.“

Tehdy strávil tři měsíce v Hradci Králové, kde se snímek z velké části natáčel. „Byla to formativní a skvělá zkušenost. Půjčili nám přes léto základní školu, která se stala naší základnou. Všude jsme jezdili na kolech. Pivo bylo super. Došlo mi, že to je o dost jiný zážitek než pracovat na filmu v Los Angeles.“

Učarovalo mu nadšení a zápal mladých lidí, s nimiž na filmu pracoval. „Neměli moc zkušeností, ale byli chytří, ambiciózní. Byl to pro mě návrat k ryzí filmařině, v Americe už je to často trochu průmyslová výroba,“ popisuje.

Maloval jsem si, jak budu produkovat velkolepé filmy, ale čím víc jsem se dostával do toho průmyslu, tak jsem si uvědomoval, že to je taky byznys.

Krátce poté následoval druhý a třetí snímek pro Stillking Films, opět ke všeobecné spokojenosti, a tak se Minkowski dohodl se zakladatelem společnosti Matthewem Stillmanem, že v Praze zůstane. Vydržel dodnes, avšak na povídání v češtině si zatím netroufá.

Jeho role u filmu není pokaždé stejná, někdy je koproducent, jindy patří k hlavním producentům. Zjednodušeně se však dá říct, že zajišťuje tu část natáčení, za niž Stillking zodpovídá, tedy řekněme tu českou v případě Nosferatu.

„Staráme se o rozpočet, najímáme herce a štáb, vymýšlíme lokace, řešíme všechny problémy, které po cestě nastanou,“ přibližuje Minkowski.

Filmografii má za třicet let mimořádně bohatou, pracoval na čtvrtém díle Mission: Impossible s podtitulem Ghost Protocol, na Snowpierceru, Spider-Man: Daleko od domova, The Gray Man… Ale třeba i na loňském oscarovém hitu Chudáčci.

Nejraději však vzpomíná na akční hity z počátku milénia jako xXx, Van Helsing nebo Agent bez minulosti. „To byly staré časy, kdy vše šlo do kin, ne na digitální platformy. Film měl premiéru v pátek a pak jste čekali na tu chvíli, kdy se v pondělí objevily tržby z kin. Naplnilo to očekávání a bylo to číslo jedna? A mít globální úspěch s těmito snímky, to byly vzrušující časy,“ líčí.

Ale pořád má v oboru další tužby: jako fanoušek sci-fi by rád spolupracoval s režisérem Denisem Villeneuvem. Bude však zejména rád, pokud bude Stillking pořád dostávat dostatek zajímavých příležitostí.

„Nejvíc mě na práci baví, když ten film dostaneme a filmaři sem přijedou. V tu chvíli zjišťujete, jaký to bude zážitek, protože s těmihle lidmi pak trávíte dvanáct hodin denně šest dní v týdnu takřka celý rok. A tak to logicky přesahuje práci, stává se z toho dost osobní zážitek,“ přibližuje Minkowski.

A navíc zážitek, který mnohdy vede až na oscarová pódia.