Dosud jste je nejspíš znali hlavně coby pomocníky americké armády za druhé světové války. Řeč Navahů totiž Spojenci používali ke kódování tajných informací, které japonští špioni na rozdíl od umělých kódů dešifrovat nedokázali. Historie těchto indiánů je však o mnoho delší, a jak se teď zdá, i jejich budoucnost pokvete. Skoro doslova. Kmen z jihozápadní části USA totiž rozjíždí velký byznys – podepsal rezoluci o pěstování průmyslového konopí.

Navahové podnikli první kroky k úpravám svého kmenového práva už v roce 2000, kdy rozhodli, že průmyslové konopí je plodinou přijatelnou. Ale co tehdy možná ještě netušili, že v budoucnu bude i plodinou výnosnou. „Indiánské konopné podnikání daleko předčí oblast hazardních her,“ odhaduje Anthony Rivera, CEO společnosti CannaNative, která indiánům pomáhá rozjet konopný byznys.

Čtěte také: K večeři víno a pár paliček marihuany. Buďte tak trochu jiným sommelierem

Globální trh s konopím má nyní objem 800 milionů dolarů, potenciál růstu až k miliardám a podle některých může o mnoho předčit i trh s marihuanou pro rekreační účely. Rivera však cítí, jak jsou Navahové na nové cestě obezřetní a opatrní. Možná i kvůli zkušenostem ostatních.

Jiné kmeny se totiž do pěstování cannabis pustily už v roce 2014, kdy se zdálo, že takzvané Cole Memorandum dává kmenům v pěstování volnou ruku. Americké ministerstvo spravedlnosti se však na věc nedívalo stejnýma očima.

navajo

Cedric Černý orel, zakládající partner CannaNative, podepsal smlouvu s venture kapitálovou společností General Hemp, která je investorem CannaNative.

V roce 2015 provedlo razii u indiánů kmene Menominee ve Wisconsinu kvůli 30 tisícům rostlin, které měly být pěstovány pro konopí. Test v nich ale odhalil příliš mnoho THC, a tak byly konfiskovány. Padly žaloby a federální vláda z procesu vyšla vítězně poté, co soudce konstatoval, že Wisconsin neuznává marihuanu jakéhokoliv druhu za legální, a tedy ji kmeny pěstovat nemohou.

Navahové žijí v Novém Mexiku, Utahu a Arizoně, ale jejich obří farma se nachází v Novém Mexiku a to aktuálně jakékoli pěstování rostlin konopí zakazuje. V dubnu 2015 guvernérka Nového Mexika vetovala zákon o konopí a odůvodnila to tím, že spatřuje rozpory mezi federálními a státními zákony, zejména v tom ohledu, že konopí obsahuje psychoaktivní složku THC.

Čtěte také: Co spojuje Snoop Dogga s Bransonem? Miliardový byznys s marihuanou

Rivera však věří, že dobré vztahy národa Navahů se státní vládou uhladí cestu k řešení. Navahů je přes 300 tisíc a území jimi obývané je větší než deset z padesáti států USA. Je to druhý největší federálně uznávaný indiánský kmen, hned po Čerokíích, ale skoro polovina populace je nezaměstnaná a průměrný příjem na domácnost je silně pod hranicí chudoby. A to je silný motiv pro hledání pomoci. Třeba právě za pomoci konopí.

To by vyžadovalo méně vody než některé ze současných plodin na farmě, třeba kukuřice. A jelikož ceny potravin výrazně klesly, pěstování konopí by se vyplatilo více i co do výtěžku.

Navahové pro své konopí plánují průmyslové využití, které by se neomezovalo na výrobu lan a tkanin. Přemýšlejí o konopném oleji a stavebních materiálech. „Usilujeme o první, ne-li největší úrodu konopí v této zemi,“ plánuje Rivera. „Chceme se vrátit zpět k pěstování plodin v indiánské rezervaci.“ Pokud půjde vše podle plánu, mohlo by se konopí se značkou Navajo poprvé sklízet příští rok.