Budík nastavený na pátou hodinu ráno, čtvrt hodiny na zkontrolování e-mailů, které dorazily během noci, a pak hodina a půl v sedle cyklistického trenažéru. Každý den, minimálně šestkrát týdně.
Ranní rituál Michaela Mullena, spolumajitele právní kanceláře PwC Legal, který se jako právník podílel na privatizaci České spořitelny nebo Staropramenu, působí jako mučení. Jenže padesátiletý Mullen má k představě o nevyspalém manažerovi daleko. Naopak – je plný energie.
„Učím se, jak být efektivní s časem. Když chci řídit byznys, být doma, kde mám manželku a tři děti, a ještě být úspěšný na kole, musím být efektivní. A tohle mi pomáhá i v byznysu,“ usměje se.
Ne, tohle není příběh o cyklistické vášni, kterých jste četli mraky. Tohle je příběh muže, který je příkladem, že sedlo, řidítka a dvě kola vám zlepší nejen vaši fyzičku, ale také vaše pracovní dovednosti. Protože jak Mullen říká, cyklistika a byznys mají společného víc, než si myslíte.
„Všechny aspekty cyklistiky se dají přenést do byznysu. Plánování, stanovování cílů, jak analyzovat vaše soupeře, jak zlepšit výkon svůj i svého týmu, psychologie, týmová spolupráce. Cyklistika je totiž z vědeckého hlediska ze všech sportů spolu s plaváním asi nejdál,“ vysvětluje Mullen.
Čtěte také: Jak dosáhnout na úspěch na kole i v byznysu podle šampiona Tour
Sám na kole jezdí už od dětství, ale na závodní úrovni se mu začal věnovat až v roce 1999, kdy se natrvalo usadil v Česku. Mullen je rodilý Američan, pochází z Iowy, ale kvůli studiu politických věd se po revoluci ocitnul v Československu, kde nakonec našel i druhý domov.
Začínal ve White & Case, v roce 2002 odešel do advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners, kde se stal i spolumajitelem, poslední čtyři roky pak vede a spoluvlastní PwC Legal.
„V Česku jsem objevil závody Kolo pro život, a protože jsem měl rád horská kola, zkusil jsem to. Jenže hned v prvním závodě mi došlo, že vůbec nemám formu. Uvědomil jsem si, že se musím zlepšit. Začal jsem studovat vědu kolem cvičení, jak trénovat,“ říká Mullen perfektní češtinou.
Dnes trénuje denně, několikrát za rok absolvuje závod na horském nebo silničním kole (Mullen byl ve své kategorii třetí na Králi Šumavy) a zhruba jednou za čtvrt roku si nechává u lékaře přeměřit hladinu laktátu. „Objem tuku v těle si držím kolem šesti až sedmi procent, a i když je mi padesát, můj biologický věk je 39 let. To je další výhoda cyklistiky. Na rozdíl od jiných sportů nedostává tělo tak zabrat, takže vypadáte mladší. A to se také hodí v byznysu,“ směje se.
Svůj tréninkový plán podřizuje metodě Training Stress Score, ve které jde jednoduše řečeno o to vystavit svaly každý den určitému množství fyzického stresu. Buď delším cvičením s nižší intenzitou, nebo intenzivním krátkým tréninkem. „Ale zároveň to nesmíte přehnat. Stejně jako v práci. I v ní musíte dát tělu i hlavě čas na odpočinek,“ říká. „Snažím se o tom s lidmi kolem sebe mluvit co nejvíc, protože chci, aby to pro ně byla inspirace, jak jim cyklistika může pomoct.“
Zatímco před pár lety se každý podnikatel snažil hrát golf, dnes podle Mullena přebírá roli nejpopulárnějšího sportu mezi byznysmeny právě kolo. „Naučí vás to pozitivně myslet. Když jdete do závodu, musíte věřit, že můžete vyhrát. Jinak to nemá cenu. A to samé platí i ve firmě – všichni v ní musí věřit, že dokáží porazit konkurenci,“ uvažuje Mullen.
A přidává další rady: „Na kole se naučíte analyzovat konkurenci, protože v závodě musíte zjistit, jaké má silné stránky a útočit na ty slabé. Naučíte se být inovativní, protože cyklistika je hodně o inovaci. A také poznáte, jak důležitá je týmová spolupráce. Jednou někdo v týmu pomáhá vám, jindy zase tlačíte k vítězství vy jeho. I ve firmě musí každý cítit, že jednou přijde jeho chvíle.“
Michael Mullen (vpravo) s legendárním cyklistou Miguelem Indurainem po závodě Maratona Dles Dolomites.
Doma mu stojí dvě silniční kola, dvě horská, jedno cyklokrosové a dvě historická. A i když se na ně kvůli pracovnímu vytížení dostane většinou jen v sobotu dopoledne, tvrdí, že jízda v terénu mu cvičí myšlení, protože musíte umět rychle reagovat na měnící se překážky.
„Sport a byznys mají společné to, že v nich uspěje ten, kdo dokáže vydržet víc a vymáčknout ze sebe nejvíc,“ říká. „Když dělám nějakou transakci, pracuju dlouho do noci a nedaří se to, stejně musím najít cestu ven. A tohle zažívám i na závodech. Minulý víkend jsem jel jeden v Krušných horách, měl jsem za sebou 135 kilometrů, ještě mě čekalo dalších 50 a už jsem byl psychicky úplně na dně. Ale říkal jsem si, že to musím dokončit, protože když jsem v minulosti dokázal zvládnout horší situace, zvládnu to i teď. A právě proto teď cyklistiku všem doporučuji,“ dodává.
Foto: Michael Tomeš
