Sám mám máslo na hlavě. Před několika lety jsme prostřednictvím blogu Muži v Česku pomáhali trend barevných ponožek (a červených obzvlášť) rozjet. Tolik opomíjeným ponožkám se najednou začalo dostávat více pozornosti a to byl náš cíl.
Pak té pozornosti ale začalo být až moc. Z barevných ponožek se staly pestrobarevné, z nich se stal kult a rozmohl se názor, že jsou stylové a nic lepšího nemůže být. Což bych rád uvedl na pravou míru, protože existují mnohem stylovější alternativy.
Kterých ponožek si všimnete nejdřív? Zdroj: Instagram @shoegazingblog
Na úvod ještě jedno vyjasnění, aby bylo jasné, o čem je řeč. Neexistuje nic jako „nebarevné ponožky“, vždycky mají nějakou barvu. S čím nesouhlasím, jsou divoce barevné ponožky s obrázky nebo výraznými vzory, které působí jako pěst na oko, protože nejsou s ničím zkombinované a nosí se jako „fashion statement“.
(Ne)psaná ponožková pravidla
Klasický pánský styl má svá pravidla. Dokonce i ohledně ponožek. Existují přesně dvě. Zaprvé – jejich barva by měla ladit s kalhotami, aby vizuálně prodloužily délku nohy. Účelem ponožek není poutat pozornost, od toho jsou precizně vyleštěné kvalitní boty.
Zdroj: Tumblr.com
Zadruhé – ponožky mají být dostatečně dlouhé na to, aby vám nebylo vidět lýtko, když dáte nohu přes nohu. Toť vše.
Zdroj: Tumblr.com
Jak vidíte, pestrobarevné ponožky jsou v přímém rozporu s prvním pravidlem. Samozřejmě můžete namítnout, že je „nová doba“ nebo že „dnes už je to jinak“. Ale zrovna toto pravidlo má svůj smysl i dnes.
Tohle jsou tři argumenty, proč není dobré barevné ponožky nosit.
1) Se spodním prádlem se nemá frajeřit
Když ještě u hiphoperů letělo nosit kalhoty na půl žerdi a vystavovat na odiv své spodní prádlo, spoustě lidí to nepřipadalo vkusné. Ti stejní lidé ale teď často nosí barevné ponožky. Přitom princip je stejný – ponožky jsou spodní prádlo, které tu není od toho, aby na veřejnosti dělalo parádu. V soukromí možná. Na veřejnosti ne.
2) Máte na víc
Barevné ponožky jsou jako vilka ve stylu podnikatelského baroka. Fejkovní breitlingy z Egypta. Nebo vytuněná oktávka se spoilerem. Prostě máte na víc. Možná si myslíte, že tím zapůsobíte a oslníte, ale není to tak. Ano, vaše ponožky jsou barevné, ale tím to končí, co se týče kvality – a to je to měřítko, kterým byste měli chtít zapůsobit –, většina barevných ponožek je naprosto standardní kvality a prodávají se jen proto, že jsou veselé.
3) Kvalita je jinde
Jakmile začnete nosit kvalitní ponožky, už není cesty zpět a věřte mi, na ty všemožně strakaté rychle zapomenete. Zní to přehnaně, ale na to pohodlí se opravdu jednoduše zvyká. Vzhledem k tomu, že se ale skoro nikde v ČR nedají koupit, málokdo o jejich existenci vůbec tuší.
Decentní barvy k ponožkám patří, přílišná barevnost ale ne. Zdroj: FB Mes Chaussettes Rouges
Kvalitní ponožky mají několik charakteristických rysů. Zaprvé se vyrábějí v několika velikostech. Ty nejlepší v rozmezí dvou velikostí, středně dobré zhruba tří. I to je ale pokrok.
Zadruhé mají ručně napojovanou palcovou část, takže je šev naprosto hladký a nikde netlačí. Tohle je příklad problému, který ani nevíte, že máte. Ale až si kvalitní ponožky s hladkým švem koupíte, tak mi zejména v těsných polobotkách budete děkovat, že jsem vás na to upozornil.
Zatřetí se vyrábějí z kvalitních materiálů – egyptská bavlna, vlna, hedvábí, kašmír. Záleží na roční době a vašem rozpočtu. Bavlněné pořídíte v řádu stokorun, za kašmírové ponožky dáte i přes tisícovku. Za vlněné z vikuni klidně i tisícovek deset. Ale těch se vyrobí jen pár za rok, to už je věc pro fajnšmekry.
Zdroj: Facebook Mes Chaussettes Rouges
Kde tedy koupit skutečně kvalitní ponožky?
To bude problém. V Česku moc šancí není, v zahraničí už jsou na tom o něco lépe. Pokud nedokážete ještě podle oka posoudit kvalitu, může vám pomoci seznam opravdu kvalitních značek – zkuste italské Bresciani, Marcoliani nebo Gammarelli (ty nosí i papež), německé Falke, britské Corgi nebo Pantherella.
