Zakázkové krejčovství Galard se do pánské módy zapisuje jako krejčovství, které obléká třeba hvězdy na festival do Karlových Varů. Platí herci za své obleky? A na kolik vyjde perfektně padnoucí pánský oblek?
Tenhle člověk musí pracovat v oděvním průmyslu, napadne každého při pohledu na podnikatele Karla Řepu. Spolumajitel pražského krejčovství Galard budí za všedního dopoledne v kavárně pozornost svým fialovým oblekem a košilí s šedým proužkem, kterou sladil s háčkovanou kravatou a zářivě zeleným kapesníčkem.
„Látka klopy se přichytává k plátnu uvnitř ručně, jde o takzvané pikýrování,“ vysvětluje Karel Řepa nad šířkou svých klop. „Čím širší klopa je, tím víc práce krejčí má. A já si troufám tvrdit, že trend úzkých klop vznikl tak, že módní značky chtěly v devadesátých letech zlevnit.“
Široké klopy s nádechem retra se teď do pánské módy vracejí. Žádá si je i český zákazník? „Většina ne. Ale to jen proto, že je nevidí kolem sebe tak často,“ je přesvědčen Řepa.
Hodiny a hodiny ruční práce
Výstřední rozhodně byly modely z jeho salonu, do kterých oblékl herce Vojtěcha Vodochodského, Milana Peroutku nebo režiséra Jiřího Mádla v Karlových Varech.
„S Vojtou Vodochodským už jsme spolupracovali předtím. Líbí se mu naše práce, baví ho krejčovina. A pak přišel Vojta s tím, že by Jirka Mádl taky potřeboval něco na sebe,“ vysvětluje s úsměvem Karel Řepa, proč na filmový festival oblékl představitele úspěšného snímku Vlny do smokingů a dalších pánských kompletů.
Speciální byl například hnědý oblek z manšestru Vojtěcha Vodochodského, který herec oblékl bez košile na holou hruď. Jeho největší zajímavostí ovšem bylo, že původně nebyl ušitý v salonu Galard.
„Vojtovi ho koupila jeho přítelkyně, modelka Maria Danči,“ vysvětluje Řepa. „Šlo o manšestrový komplet pravděpodobně z šedesátých let, jenže Vojtovi byl o několik čísel větší, ale moc si ho přál. Museli jsme ho celý rozebrat a přijít na to, jak ho dát dohromady, aby to vypadalo co nejlépe.“
Hodiny a hodiny ruční práce se vyplatily. „Je to skvělá ukázka toho, že se i starý oděv dá zachránit,“ dodává.
Zda známé tváře za oblek na červený koberec platí, nechce Karel Řepa komentovat. Oblek z krejčovství Galard začíná na pětadvaceti tisících, s ohledem na materiál ale může překročit částku sto tisíc korun. Podnikatel ale rozhodně spolupráci se známými osobnostmi považuje za dobrou investici.
„Mělo to příjemnou odezvu, i když k nám nepřišlo dvacet zákazníků, kteří by chtěli oblek, jako měl Jirka Mádl. Pro mě je to ukázka našeho řemesla na známých lidech. Jirka je velmi sympatický, skromný člověk. Náš brand rád spojím s lidmi, jako je on,“ říká rozhodně Karel Řepa.
Foto Eliška Bartlová
Vojtěch Vodochodský
Foto Eliška Bartlová
Milan Peroutka (vpravo) a jeho partner Dominik Roubínek
Foto Eliška Bartlová
A zmiňuje případ, kdy se k jeho překvapení objevil v krejčovství zákazník s obrázkem Milana Peroutky v pestrobarevném károvaném obleku, který herci šili loni na předávání hudebních cen Slavík. Prý chtěl ušít úplně stejný model.
Mezi Brnem a Prahou
Pánské krejčovství Galard vzniklo před třinácti lety. Původní majitel nemohl sehnat padnoucí košili, tak si ji ušil, a když už se do tvorby oděvu ponořil, založil si vlastní módní značku.
Karlovi Řepovi, který tehdy pracoval v marketingu jedné francouzské značky, nabídl košili na míru a později ho zlákal ke společnému byznysu. Pražský salon Galard v roce 2017 prodal a dnes v něm figurují dva spolumajitelé, Karel Řepa a Jaroslav Endršt.
Značka Galard má dva salony: v Praze a Brně, jejichž roční obrat činí kolem 21 milionů korun. Brněnská pobočka skončila v rukou původní zaměstnankyně, Adély Líškové Hoffmannové.
Obě krejčovství zaměstnávají asi dvacet lidí, mezi nimiž nechybí zkušený pánský krejčí, módní konzultantky ani hlavní mistrová zodpovědná za střihy, které ze salonu odcházejí.
„Snažím se od ní řemeslo naučit, moc mě to baví a chci se v tom zdokonalovat,“ prozrazuje Řepa, který šití oblečení zadává i externím krejčovským dílnám.
Covidovou krizi zachránili ženiši
Typickým zákazníkem krejčovství Galard jsou dnes svatebčané, byznysmeni a vysoce postavení muži mezi čtyřiceti a šedesáti lety.
„Šijeme ale také pro spoustu zákazníků, kteří měří 210 centimetrů, a další gentlemany, kteří se nevejdou do standardních velikostí. To jsou nejen tělnatí muži, ale i sportovci s širokými rameny,“ vysvětluje spolumajitel salonu, kde nešijí jen obleky a košile.
Protože se pravidla kancelářského odívání uvolňují, tvoří také blejzry, volnočasové kalhoty, prošívané bundy, bombery nebo džíny a svetry na míru.
„Myslím, že trend uvolňování začal už před covidem,“ komentuje Karel Řepa otázku, zda covid posunul hranice kancelářské módy. „Spoustu zaměstnanců už tehdy pracovalo na home officech, banky rušily povinné dress cody a tyhle změny covid jen popohnal.“
Foto se svolením Galard
Petr Vančura
Stále se ale podle něj bez saka a kravaty neobejdou profese jako advokáti a vysocí manažeři.
Během covidové pandemie šilo krejčovství Galard místo obleků roušky a zdravotnické pláště. Když se pak po lockdownech společenský život rozvolnil, nastal svatební boom.
„To byl pro nás nejsilnější rok. Do té doby snoubenci svatbu odkládali, vznikla tak obrovská poptávka po svatebních oblecích a nám to strašně pomohlo,“ přiznává Karel Řepa.
V příštím roce chce vylepšit střihy pánských obleků, aby byly ještě pohodlnější. Do budoucna plánuje také vytvoření vlastní casual linie nebo půjčovnu smokingů.