Svatoslav Hofman příběhy ze Středozemě hltal už od dětství. Nadchl se pro ně tak moc, že na rodinném pozemku v orlickohorské osadě Šediviny postavil Český Hobitín, inspirovaný dobře známou rozsáhlejší verzí ze severního ostrova Nového Zélandu.
Orlické hory mají nevšední půvab. Malebné kopce vybarvené do rozmanitých odstínů zelené či hnědé připomínaly Svatoslavovi, který zde vyrůstal, místa z Tolkienových knih či filmových adaptací. Jako skalní fanoušek se proto kus Kraje rozhodl vybudovat i ve svém rodišti v létě roku 2012.
V zimě stejného roku, kdy příhodně vstoupil do kin také úvodní díl trilogie Hobit, začal navrhovat a vytvářet první hobití noru. „Tenkrát jsem ještě vůbec netušil, že Hobitín bude mít další čtyři přírůstky a vesnička se stane vyhledávaným místem,“ vzpomíná Hofman.
Protože tehdy jako maturant neměl mnoho peněz, šel na to chytře. Používal hlavně odpadní materiály jako prkénka, která někdo nechal u popelnic, staré sudy, loukoťová kola a podobně. Sám ovšem dodává, že bez finanční pomoci rodiny by to nešlo.
Vesničku aktuálně tvořenou třemi hobitími norami, hospůdkou Zelený drak a obydlím U Sudu budoval převážně během víkendů po dobu šesti let. Z čiré radosti, bez větších zkušeností. S nikým se přitom neradil. Pracoval spíše intuitivně na základě vlastních představ, které byly do značné míry ovlivněné knižními ilustracemi nebo filmy.
„Mnohdy jsem nepoužíval ani metr. Velkou zásluhu na tom, jak dnes Hobitín vypadá, má jednak sama příroda, protože nory za ty roky získaly potřebnou patinu a dostatečně zarostly okolní vegetací. Za mnohé vděčím také svým příbuzným, protože bez jejich pravidelné údržby a pečování o okolí staveb by to nikdy nemohlo fungovat,“ vysvětluje se smíchem.
Kompletní vesnička byla dokončena před sedmi lety a prochází pravidelnou údržbou. Jedna z nor dokonce už není původní, ale je vytvořená její věrná kopie.
Čistě komerční areál s velkými stavbami jako v novozélandském Hobbitonu, který původně vznikl jako kulisy pro natáčení Pána prstenů, nečekejte. Pokud ale nehledáte turistické pasti a nadchne vás milé místo s malinkými stavbičkami, kde ochutnáte hobití mikrosvět, jste na správné adrese.
Pro Hofmana je Hobitín srdcová záležitost, a tak vás dovnitř nepustí předem stanovené vstupné, ale dobrovolný příspěvek určený na další revitalizaci.
Sluší se dodat, že domečky (nory) s typicky kulatými dveřmi postavené na vyvýšeném kopečku orámované dřevěným plůtkem slouží opravdu spíše jako kulisy. Nelze je otevřít a projít si je, hospůdku Zelený drak nebo obydlí U Sudu ovšem ano.
Obě stavby jsou v životní velikosti a v obydlí je dokonce útulná ložnička. V ní je možné po domluvě i přenocovat. Zatím přespání umožňují kamarádům a nejzapálenějším fanouškům.
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
Foto Svatoslav Hofman
„Nevylučuji, že se to někdy ve vzdálenější budoucnosti změní. Když někdo projeví opravdu velký zájem o nocleh, je možnost si o tom promluvit,“ dodává Hofman.
Nadšení jsou z místa tuzemští i zahraniční návštěvníci, ročně jich toto místo navštíví řádově stovky. Vzhledem k tomu, že se hobití domečky nacházejí na soukromém pozemku, je nutné si návštěvu dopředu rezervovat buď na oficiálních stránkách, nebo telefonicky.
Současná kapacita je osm lidí denně rozvrstvených po hodině. „Dostávám většinou velmi milé a pozitivní reakce. Myslím si, že už máme snad šestou návštěvní knihu plnou upřímně pěkných vzkazů,“ doplňuje Hofman.
Letos je Hobitín otevřený až do 17. listopadu, poté se zazimuje a znovu otevřeno bude nejdříve až zase v průběhu dubna následujícího roku.
A protože je Hofman profesí kameraman a dokumentarista, využil toto půvabné prostředí také pro filmové účely. V prvním ročníku Vyšší odborné školy publicistiky se seznámil s Jaroslavem Kejzlarem a začali vymýšlet společný projekt.
„V té době jsem měl dokončenou hospůdku Zelený drak a s Jardou jsme si povídali o Tolkienově tvorbě tak dlouho, až nás napadlo natočit vlastní film. Pracovali jsme na něm od roku 2017 a minulý rok skutečně vyšel,“ říká Hofman.
Jejich ryze fanouškovský snímek nazvaný Stíny Kraje, který zvládli zrealizovat za 460 tisíc korun, vypráví o rozmanitosti hobitích povah i nedůvěřivosti ke všemu cizímu a současném volání po zakázaném dobrodružství. Je ke zhlédnutí na YouTube s českými, anglickými a španělskými titulky.
Estetika Hobitína je naprosto čarovná. Ovšem pokud by si na místo dělala zálusk nějaká produkce či filmové studio, měli by nejspíše smůlu. Podle Hofmana není kvůli autorským právům takřka vůbec možné na hobití tematice ve filmovém průmyslu jakkoli vydělávat.
