Funkcionalistická vila Sáva, jejímž autorem je věhlasný architekt Bohuslav Fuchs, bude od ledna nadcházejícího roku na trhu. Stavba vznikla v roce 1929 jako lázeňský penzion s devíti pokoji a stala se symbolem dostupného bydlení.
Bílá fasáda, žluté rámy oken, azurově modré podbití střechy. Ve svahu nedaleko vlakového nádraží svítila vila Sáva hned od své výstavby. Původně sloužila pro hosty lázní a hostinské pokoje doplňovala společná jídelna a další zázemí včetně zahrady.
Pro stavbu penzionu ve stylu přímořských letovisek si majitelka Kristina Ambrožová vybrala rukopis brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Znali se z dřívějška – Kristina Ambrožová si od něj nechala navrhnout honosnou vilu, v níž její rodina roky žila.
Když pak v Brně-Žabovřeskách na soutěži Nový dům uviděla Fuchsův jednoduchý projekt, který měl symbolizovat moderní, ale zároveň úsporný způsob bydlení, oslovila jej znovu.
Vila v roce 1929
Vila v roce 1929
Žádost o kolaudaci vily | Foto Muzeum města Brna
Žádost o kolaudaci
Vila v roce 1929 | Foto Muzeum města Brna
Vila v roce 1929 | Foto Muzeum města Brna
„Jsem stavební inženýr a pro mě je fascinující rychlost, jakou v tehdejších podmínkách stavba vznikala,“ říká Petr Chytka, jeden ze současných majitelů, který je pověřen jejich zastupováním.
„Žádost o stavební povolení podala paní Ambrožová v lednu 1929, v březnu se sešla stavební komise, odsouhlasila umístění a začalo se stavět. V červenci téhož roku už žádala o kolaudační řízení, protože stavba byla dokončena. Po neuvěřitelných čtyřech měsících,“ vypočítává.
„Vila Sáva a další Fuchsovy penziony v lázeňském městě byly jedním ze symbolů meziválečného období, jednou z variant řešících prostřednictvím úsporné dispozice otázku ‚domu pro každého‘,“ vysvětluje Ladislava Horňáková, kurátorka sbírky architektury z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
V roce 1931 majitelka dům prodala své schovance, manželce stavitele Fučíka, který byl Fuchsovým spolupracovníkem a podílel se na stavbách honosných vil v luhačovické Bílé čtvrti. Majetkové vztahy se pak ještě několikrát změnily. „Stopa mých rodičů začíná někdy v roce 1960, když koupili ideální polovinu vily,“ vypráví Chytka.
Do současnosti se dochovala pásová okna v přízemí i patře, tehdy velmi originální a neobvyklý prvek, otevřené vnitřní schodiště, původní vestavěné skříně nebo prádelna v přízemí. Ve vile jsou po stavebních úpravách dva velké byty a jeden malý v přízemí. Teď se ale čtveřice majitelů, zastupující dvě rodiny, rozhodla Sávu nabídnout k prodeji.
„Důvod prodeje je poměrně prostý. Nyní ve vile žije pouze moje sestra, my ostatní bydlíme jinde a nemáme pro vilu využití,“ přiznává za majitele Chytka. Společně chtějí usilovat, aby nemovitost získal někdo se vztahem k architektuře a s citem ji modernizoval.
„Cena je nastavena přátelským způsobem, aby oslovila milovníky krásných domů i ty, kteří chtějí využít nabídky mít v Luhačovicích slavnou vilu od neméně slavného architekta. Pohybuje se kolem dvaceti milionů korun a je k jednání,“ říká realitní makléřka Alexandra Rumíšková z brněnské kanceláře Real Marco, která má prodej na starost.
Oficiální prodej a prohlídky zahájí v lednu. „Přestože vila prošla v minulosti několika stavebními úpravami, funkcionalistický charakter exteriéru si ponechala, zejména plochou střechu, pásová okna či vstupní terasu,“ hodnotí stav Sávy kurátorka a autorka odborných textů Ladislava Horňáková.
V interiérech jsou pak podle jejích slov nejcennější dochované dřevěné dveře, vestavěný nábytek a keramické dlažby a obklady.
