Jejich plakátová kampaň zasáhla doslova celý svět. Na letácích vylepených po celé zeměkouli včetně Prahy uvidíte tváře, jména i věk těch, kteří byli 7. října uneseni palestinskými teroristy z Hamásu do pásma Gazy.
Za počinem stojí pár streetartových umělců z Tel Avivu – Dede Bandaidem a Nitzan Mintz. Jsou spojeni také Prahou, pro kterou před lety vytvořili dva murály. Jeden se nachází na Žižkově. Ten druhý, obřích rozměrů o velikosti dvacet na dvanáct metrů, pak nepřehlédnete na budově patřící developerské společnosti Daramis v Holešovicích.
„Vzpomínáme na Prahu s největší láskou. Na přijetí, které se nám zde dostalo, na skvělou spolupráci,“ říká mi Dede. V New Yorku je právě pět odpoledne a část práce – vylepit další plakáty s tvářemi unesených Izraelců i dalších lidí z celého světa –, už společně s partnerkou Nitzan splnil.
Události 7. října je zastihly ve chvíli, kdy byli v americké metropoli na umělecké rezidenci. „Cítili jsme obrovskou zoufalost, nutkání něco udělat pomocí vizuálního jazyka, který ovládáme.“
Tvůrci pouličního výtvarného umění nejdřív uvažovali o tom, že tváře unesených budou lepit na kartony od mléka v supermarketech, ale to se ukázalo jako logisticky příliš obtížné. „Vybrali jsme si estetiku klasických amerických plakátů, které oznamovaly o pohřešovaných a v minulosti jste je mohli vidět kdekoli, klidně i na krabici s cereáliemi,“ vysvětluje Dede.
S vizuální identitou jim pomohla grafická designérka Tal Huber. První den vytiskli jen hromadu letáků, které chtěli rozdávat na Manhattanu, ale málokdo z náhodných kolemjdoucích byl ochoten si je od umělců vůbec vzít.
„Cítili jsme se tím raněni, protože na mnoha fotkách byly úplně malé děti, senioři. Odmítnutí mít s nimi soucit a byť se na ten leták podívat, bylo bolestivé, ale částečně to chápu,“ svěřuje se.
Po prvním neúspěšném dni se umělci rozhodli, že dají letáky na svůj web, aby si je mohl stáhnout kdokoli. A šli spát. „Do rána se úložiště, kam jsme plakáty nahráli, zhroutilo pod náporem uživatelů. Lidé je začali okamžitě tisknout a vylepovat nejen ve Spojených státech, ale také Evropě a Jižní Americe. Dali jsme k dispozici taky překlady textu na plakátu do různých jazyků, aby mohl promlouvat ke všem,“ popisuje Dede.
Letáky tak hovoří nejen česky, ale také třeba portugalsky, srbsky či holandsky.
Záměrem umělců bylo, aby se kolemjdoucí na ulici zamysleli nad hrůznou situací, kdy do Gazy byly uneseny téměř dvě stovky lidí ve věku od pár měsíců do devadesáti let. „Nevíme, v jakých jsou drženi podmínkách. Pořád myslím na nejmenší děti. Kdo je tam krmí, kdo se o ně stará,“ říká Dede a v jeho hlase je slyšet pláč.
Aktivita, kterou v uměleckém duu s Nitzan vytvořili, se rychle dostala nejen do veřejného prostoru, ale také na sociální sítě. Sdílely je takové celebrity jako Gal Gadot, Amy Schumer nebo Jack Black.
I přesto, že plakáty s fotkami devítiměsíčního batolete Kfira nebo osmdesátileté seniorky Margalit vylepuje armáda nadšenců po celém světě, stejně rychle je potká také destrukce. „Jen my vylepíme tisíc plakátů denně a samozřejmě vidíme, jak je lidé strhávají a ničí. Ale coby pouliční umělci jsme na podobné projevy zvyklí. Je to, jako když dlouho tvoříš nějaký murál, a pak někdo přijde a přemaluje ho,“ tvrdí Dede.
Ani on, ani jeho partnerka Nitzan ale navzdory všemu, co se od 7. října dál během války Hamásu s Izraelem dělo, neztrácejí naději v lidskost. „Jsme přesvědčeni, že většina lidí touží po míru a odmítá terorismus. Svou aktivitou chceme ale především tlačit na politiky, aby dostali unesené lidi domů. Proto chceme, aby naše plakáty zaplavily svět,“ uzavírá umělec.