První máj, lásky čas. Pozadí obchodu s květinami ale není moc láskyplné ani k přírodě, ani k těm, kdo tuto radost pěstují. Jaký dopad má květinový průmysl na biodiverzitu i na naše zdraví a co byste měli vědět, než koupíte pugét prvomájových růží?
Sladkovodní jezero Naivasha leží asi 90 kilometrů severozápadně od keňského hlavního města Nairobi a v průvodcích ho najdete především jako exkluzivní lokaci pro pozorování hrochů a plameňáků. Především přítomnost růžového ptactva však budí obavy místních, protože plameňáci se běžně vyskytují spíše ve slaných vodách.
Podle nich za to může místní květinový průmysl, kvůli němuž trpí nejen okolní biodiverzita. Intenzivní zemědělství je náročné na spotřebu vody a energií, a voda z jezera se tak používá k zavlažování tisíců hektarů skleníků.
Jeho hladina se tak postupně snižuje a oblast trpí stále větším suchem. Na růžích ustláno nemají ani pracovníci a pracovnice květinových farem – z šedesáti procent ženy, pro které je styk s pesticidy a dalšími karcinogenními chemikáliemi denním chlebem.
Třetina růží vypěstovaných v okolí jezera Naivasha putuje přes holandskou květinovou burzu do celé Evropy. Podobná je ale realita květinového průmyslu po celém světě, jehož hodnota se podle výzkumu americké Rabobank pohybuje kolem 55 miliard dolarů ročně.
Největším odbytištěm řezaných květin na světě jsou Spojené státy, největším světovým producentem potom Kolumbie. Jenom v roce 2020 se v téhle zemi vypěstovalo asi 660 milionů květin k řezu. I cesta ze skleníků v Keni, Ekvádoru, Kolumbie nebo z Holandska je často poněkud trnitá.
Důvodů je hned několik: kromě energetické náročnosti se k pěstování květin také často využívají pesticidy a další chemikálie, které jsou v EU kvůli svým toxickým účinkům zakázané. Gigantická je také uhlíková stopa související s jejich přepravou.
Aby se dostaly čerstvě nařezané květiny co nejrychleji ke koncovému zákazníkovi, převážejí se ve speciálně upravených chladících boxech a kamionech. Čas a rychlost jsou v květinovém průmyslu zásadními veličinami: nikdo přece nechce povadlou kytku.
Tomu se do velké míry podřizuje ekonomika průmyslu: například většina kolumbijských farem se nachází v blízkosti mezinárodního letiště v Bogotě. Podobně tomu tak je i Holandsku: největší květinová burza na světě, Royal FloraHolland, se nachází pár kilometrů od letiště Schiphol.
Na co byste tedy měli myslet při vybírání prvomájové kytice? Zajímejte se o její kořeny, obrazně myšleno. Pokud vám není lhostejný původ potravin, které dennodenně přistanou na vašem stole, bude vás rozhodně zajímat i to, kdo a jak vypěstoval květiny, které teď možná obdivujete ve vaší oblíbené váze.
Na rozdíl od potravin nemusí být u květin uvedena země původu. Kytice také mohou obsahovat květiny z více zemí, což může ztížit výpočet jejich uhlíkové stopy. I pro celosvětový květinový průmysl existuje několik ekologických certifikací. Tou nejznámější je Fairtrade International nebo Rainforest Alliance.
Důležitá je také uhlíková stopa, kterou vaše oblíbená kvítka vyprodukují. Studie univerzity v britském Lancasteru z roku 2018 porovnávala uhlíkovou stopu řezaných květin z Keni a z Nizozemska oproti těm vypěstovaným na polích ve Velké Británii. Došla k závěru, že dovážená kytice nezávisle na zemi původu vyprodukuje desetkrát více emisí uhlíku než ta vypěstovaná ze sezónních, místních druhů
Upřednostňujete-li lokálně vypěstované „řezanky“ před flórou z neznámých zdrojů, podporujete tím především místní ekonomiku a konkrétní pěstitele.
I v Česku se před pár lety rozbujela ekologická květinářství. Pugét s příběhem můžete ale sehnat i v místech, kde byste to možná zrovna nečekali. Pokud to k rozkvetlé třešni letos nestíháte nebo hledáte neotřelé tipy na ekologicky vypěstovanou květenu z lokálních zdrojů, máme pro vás hned několik tipů.
Kvítí z Plevele
Lokálně, bez chemie a s osobitou výtvarnou estetikou, pomocí které vypráví Beáta Melka Alexová svůj příběh na sociálních sítích. Absolventka ateliéru intermediální konfrontace na UMPRUM propojila vizuální umění s láskou k zahradničení a v roce 2015 založila Plevel, jedno z prvních ekologických květinářství v Čechách.
Momentálně na vás prvomájové kvítí z Plevele čeká v bistru Bjukitchen Báry Karpíškové, které se rychle po otevření stalo vyhledávaným spotem pro kafe a sladké dobroty. Kromě vázaného kvítí, které Beáta už pátým rokem pěstuje na vlastním pozemku v zahrádkářské kolonii ve Stochově nedaleko prezidentských Lánů, vám také pomůže se svatební kyticí nebo vás na workshopech naučí, jak si uvázat svou vlastní.
Pěstitel ve vašem regionu
Platformu Výkvět založila kulturní manažerka Jolana Teuberová s cílem znovu oživit a podpořit pěstování květin k řezu v českých luzích a hájích. Dnes její síť sdružuje čtrnáct pěstitelů napříč republikou a za kvalitu svých květin ručí vlastním systémem certifikace. Kromě toho jsou aktivní v oblasti osvěty směrem k široké veřejnosti i ke komunitě ekologických květinářů v Česku.
Poctivě vypěstovanou kytici seženete v jednotlivých farmách a květinářstvích jako je třeba Green Decor, Kytky od potoka nebo Verbaskum v Praze, Zahradní kvítí z Brna, znojemský region obstarává Lusk a Řezanka, na severu Čech a Moravy potom působí třeba Svobodný statek na soutoku nebo Květinová farma pod smrkem. Podporovat své lokální pěstitele tak můžete celoročně, i v zimě.
Monsteru ze semínka? Přece v Brně!
Za projektem Kvítka v bytě stojí od roku 2017 sestřenice Veronika Ježková a Nikol Francová. Jejich osobitý humor i edukativní přístup k pěstování pokojovým rostlinách a zahradničení ve městě obecně jim přinesli instagramovou slávu, dvě úspěšné knihy a zakázky pro firmy jako Czechitas nebo Baťa.
V jejich ateliéru, který najdete v brněnském hubu pro kreativce KUMST, dostanete také pokojovky vlastní produkce neboli slow plants: letos jsou vedle kávovníků, citlivek nebo strelícií jsou k mání také monstery vypěstované ze semen.
A abyste měli tyto pokojovky s příběhem do čeho přesadit, můžete si k němu přibalit na cestu květináč z ateliéru
KERA vedené Nikol, uměleckou keramičkou, která se řemeslu věnuje už přes 20 let.
Udělejte si bojovku
Pro lokálně vypěstované květiny nemusíte chodit jenom do květinářství. Podpořit můžete také například studenty středních a vysokých škol, jejichž studijní obory mají blízko k zahradničení nebo botanice. Střední odborná škola na Jarově prodává výpěstky svých studentů hned ve třech prodejnách: jednu má dokonce přímo v prostorech magistrátu hlavního města Prahy.
Kromě klasických řezaných květin tam seženete taky pokojovky, letničky na balkony, trvalky, keře nebo skalničky. V bezprostřední blízkosti školy na Jarově se také nachází nádherný zámeček a školní botanická zahrada s tropickými skleníky. Ideální místo na víkendovou procházku.
A prodej rostlin – studentských výpěstků také v těchto dnech spouští Botanická zahrada Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze. Studenti botanických oborů si tak osmělují základy zahradnických dovedností. Pěstují bylinky, zeleninu nebo okrasné rostliny – to vše bez chemie, zato za využití hnoje, který vyprodukují zvířata z místních statků.
Zahrada má otevřeno pro veřejnost od osmi do patnácti hodin každý všední den, sortiment najdete na fakultních webových stránkách.
Terapeutický potenciál zahradničení nabízí svým klientům také psychiatrická léčebna v Praze – Bohnicích. Ve sklenících ukrytých uprostřed rozlehlého areálu pěstují klienti květiny, ale i pokojové rostliny a pomáhají i na přilehlých zahradách. Pro veřejnost se zahradnictví sice otevře až od 12. května, ale do skleníků si pro lokálně vypěstovanou pokojovku můžete přijít už teď.
