Když se podíváte na letošní výpis počtu medailí z právě skončených olympijských her, zjistíte, že zemí, která jich získala suverénně nejvíc, je Norsko.
Celkem jich má 39 – 14 zlatých, 14 stříbrných a 11 bronzových. Druhé Německo se pyšní 31 medailemi, třetí Kanada 29. A příznačně to byla právě Norka, legendární Marit Björgen, která v Pchjongčchangu vybojovala úplně poslední možné zlato.
Čtěte také: Jaká je skutečná cena zlaté olympijské medaile z Pchjongčchangu
Přitom má nejseverněji položená skandinávská země pouhých 5,2 milionu obyvatel. Tedy o víc než polovinu míň než my. Jak to tedy dělají?
Dlouhé zimy = hodně sněhu
Tento důvod napadne asi každého. Když žijete v zemi, která je většinu roku pokrytá sněhem, má přírodní dlouhé stezky pro běžky a vysoké hory na sjezdy, hned se na zimní hry trénuje lépe než třeba… ve Španělsku.
Soupeří se Švédy
V roce 2006 utrpělo Norsko potupu. Nejenže si z olympiády v Turíně odneslo jen dvě zlatem odměněné výhry, ale ještě ke všemu je v nejvyšším počtu medailí předstihlo Švédsko. Skandál!
To Nory přimělo zastavit se, znovu nabrat dech a předvést celé Skandinávii, kdo jsou tady ti praví Vikingové.
Týmová práce
O norském lyžařském týmu je známé, že drží při sobě. Dokonce spolu tráví celých 250 dní v roce a každý pátek se sejdou a dělají si oblíbené tacos. Evidentně se vzájemné přátelství a podpora vyplácí.
Podívejte se, jak si jednotlivé státy v Pchjongčchangu, co se získávání medailí týče, vedou:
Vše je o respektu
„Nemusíte se chovat povýšeně, abyste byl dobrý atlet,“ řekl tento týden New York Times Kjetil Jansrud, který ve sjezdu na lyžích letos vyhrál zlatou a stříbrnou medaili. Tým je tedy také zčásti úspěšný díky kombinaci pokory, úcty a rovnostářství.
Rodí se s lyžemi na nohou
Co si budeme povídat, Norové se prostě rodí s lyžemi (nebo běžkami a bruslemi) na nohou. V zemi, kde se běžně do školy a práce běžkuje a přes kopec se dostanete nejlíp na lyžích, to snad ani jinak nejde.
Vysoký HDP
Posledním, ale jedním z nejdůležitějších bodů jsou peníze.
Norsko je každoročně na prvních pozicích žebříčků nejbohatších zemí světa, proto není divu, že stát věnuje hodně peněz na podporu profesionálních atletů, sportovního zázemí, vybavení a stipendií, což se rozhodně odráží v kladných olympijských výsledcích.