V malém centru jednoho z nejkrásnějších českých měst vás tenhle podnik snadno upoutá. Má příjemný interiér i zahrádku, navíc se v něm dobře napijete i najíte. Stojí za ním Lenka Škeříková, která se do rodné Litomyšle vrátila po deseti letech v Praze.
Během dospívání si myslela, že v Litomyšli vysněnou práci nenajde, a tak jako řada jejích vrstevnic a vrstevníků zamířila do Prahy. Tam se věnovala marketingu pro nezávislé projekty i pro korporát, v době pandemie ale narazila na nedostatek práce i motivace pokračovat v tomhle oboru:
„Dělala jsem během lockdownu marketing pro jednu pražskou cestovku. Byli jsme první, kteří tehdy dostávali výpověď. K tomu jsem navíc ztrácela motivaci zůstat v oboru. V rámci marketingu jsem dělala všechno, protože jsem uměla i psát, fotit a dělat grafiku. Ta práce ale zůstala vždycky nedoceněná,“ říká Škeříková, které nikdo neřekne jinak než „Leňa“.
Nakonec se rozhodla pro návrat do Litomyšle, kde spolu s bratrem otevřela před třemi lety na náměstí kavárnu Dvorek.
„Ze začátku to byla makačka. Půl roku jsme byli v montérkách. Malovala jsem, brousila stoly. Předtím jsem ale roky seděla v Praze za počítačem a pořád dělala nějaké strategie. Ve Dvorku jsem vzala do ruky brusku a byla jsem naprosto happy.“
Dvorek otevřeli sourozenci Jan a Lenka Škeříkovi během pandemie. V nejhorší možný čas, který by si člověk pro otevření podniku mohl vybrat. Zároveň ale měli zkušenosti z předchozí kavárny Kafemysl, kterou otevřel a úspěšně vedl Jan během covidu, a tak mohli čerpat z vlastních znalostí oboru.
Na jejich straně byla i prostá intuice. „Věděla jsem, že otevřít Dvorek je dobré rozhodnutí. A díky tomu jsem se nebála ani tlaku z půjčky a ze statisícových částek, které kolem nás lítaly. Mám to tak doteď. Cítím, že ten projekt je správně.“
To ostatně potvrzuje i obliba Dvorku. Spolu s Kafemyslí je tahle kavárna jedním z mála podniků, kde stojí za to strávit v Litomyšli odpoledne. Ať už kvůli samotnému prostoru, kterému v létě vévodí právě příjemné posezení na dvorku, nebo relativně bohatému nápojovému i jídelnímu menu.
Nabídce Dvorku vévodí zdejší kynuté buchty, které se tu pečou každou neděli. Vstává se kvůli nim ve čtyři ráno, aby bylo v devět na otevření kavárny čerstvě napečeno. Kromě buchet jsou oblíbené koláče a další klasické i sváteční pečené věci.
Foto Markéta Abrahámová
Lenka Škeříková z Dvorku Litomyšl
„Pracujeme s poctivými surovinami. Všechno je založené na másle, mouce, smetaně a mléku. Jdeme čím dál hlouběji do tradičních receptů a využíváme suroviny našich babiček. Na druhé straně ale pečeme i vegansky, sama jsem roky veganka,“ líčí Škeříková.
Že za úspěchem Dvorku zdaleka nejsou jen poctivé suroviny a výběrová káva, tu ale cítíte na každém kroku. O tomhle podniku někdo přemýšlel do detailu. Někdo s citem, intuicí a otevřeností k inspiraci zvenčí. Lenka navrhovala nejen vizuální identitu projektu, ale taky interiér, menu, cenotvorbu a brand značky.
„Brácha rozumí kafi, tedy produktu. Já vím, co udělat, aby bylo lidem v tom prostoru krásně, a jak o tom prostoru dát vědět ven, marketingově. Každý máme svou větev a nepleteme se do té druhé. Oba se také ve své práci inspirujeme v Česku i v cizině,“ dodává Lenka.
Kolem Dvorku se buduje silná komunita, podnik má své štamgasty i hosty z celé republiky. Kromě kreativního otisku jeho majitelky, kvalitního kafe a nejlepších buchet v okrese dokreslují neopakovatelnou atmosféru podniku místní umělci:
Foto Dvorek Litomyšl
Foto Dvorek Litomyšl
Foto Dvorek Litomyšl
Foto Dvorek Litomyšl
Foto Dvorek Litomyšl
„Ve Dvorku máme keramiku od naší kamarádky Hanky Vrbicové. Ta vytvořila i zdejší mozaikovou podlahu, která byla v prostoru kavárny ještě před otevřením Dvorku,“ přibližuje.
„Kromě její naprosto božské keramiky míváme ručně dělané svíčky z včelího vosku od BeeHappy, značky Veroniky Vackové. V kavárně také děláme výstavy. Vystavovala tu například litomyšlská umělkyně Míla Gloserová nebo Zdeňka Štěpánková,“ dodává.
Dnes už podnik nestojí jen na své zakladatelce, ale také na samostatném týmu. Škeříková se tak může kromě vedení Dvorku věnovat opět i léčitelství. Před rokem ukončila čtyřletý terapeutický výcvik a v současnosti se zabývá takzvanou body-psychoterapií (terapie přes práci s tělem).
Její dlouholetá znalost léčitelství a wellbeingu jsou roviny, které se do Dvorku také propisují a udělaly z něj místo, kde je lidem zkrátka dobře.
