Česko si právě dnes připomíná 26. výročí od svého vstupu do Severoatlantické aliance (NATO). Tradiční obří akce, která je oslavou členství ČR ve vojenském paktu se však loni na podzim ocitla zásahem vyšší moci na pokraji zániku. Nakonec se ale Dny NATO podařilo zachránit, a to především díky štědrosti tuzemského obranného průmyslu. Do návrhu na insolvenci přitom zbýval pouhý měsíc.

Pod ocelově šedivými mraky krouží armádní vrtulníky. Některé přistávají na loužemi posetých ranvejích ostravského Letiště Leoše Janáčka u Mošnova. Zasedá Ústřední krizový štáb, Česko postihly silné povodně, které berou lidem majetek, bydlení a jen zázrakem ne životy.

V tu samou chvíli zasedá i jiný krizový štáb: organizační tým Dnů NATO, největší akce svého druhu ve střední Evropě, která umí přilákat přes dvě stě tisíc návštěvníků za dva dny. Před hlavním organizátorem akce Zbyňkem Pavlačíkem tehdy ležela mimořádně těžká volba.

Klíčové rozhodnutí padlo v pozdních hodinách v sobotu 15. září roku 2024. Akce, celým názvem Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR, se konat nebude. Jen šest dní předtím, než se měly brány dalšího ročníku Dnů NATO otevřít.

„Vše jsme začali rušit hned v neděli ráno,“ říká Pavlačík, pro kterého šlo o těžké okamžiky. Událost si od roku 2001 vypiplal do podoby obří akce, na které se prezentuje nejen česká armáda se svou technikou a její spojenci ze Severoatlantické aliance, ale také klíčoví hráči z evropského obranného průmyslu.

Pro Pavlačíkem založenou organizaci Jagello 2000 jde o hlavní akci, jejíž plánování na další rok začíná prakticky v den, kdy skončí ta aktuální. Jagello 2000 je pro Česko vůbec zajímavou iniciativou, stalo se rychle „hlavní organizací pro public a defense diplomacy“, jak na svých stránkách uvádí ministerstvo obrany.

Kromě Dnů NATO pořádalo i doprovodné programy pro pražský summit NATO v roce 2002 a od roku 2003 provozuje chod pražského Informačního centra NATO v Praze.

Celý kolos kolem gigantické akce na ostravském letišti by se nejspíše dotáhnout podařilo, Pavlačíkův tým vzal ale v úvahu i morální faktory.

„Nešlo jen o silně podmáčený terén, kde se akce koná. Hlavně jsme si byli plně jistí, že aktuální velmi kritická situace zkrátka nebyla pro konání takovéto akce vůbec vhodná,“ podotýká organizátor s tím, že cítili sounáležitost s těmi zasaženými velkou vodou, ale také s nasazenými příslušníky hasičů, policistů i vojáků.

Ve chvíli, kdy těžké rozhodnutí padlo, měli hotových devadesát procent příprav. „Od úterý se měly dávat v zahraničí do pohybu desítky kusů letecké a pozemní techniky a stovky zahraničních účastníků,“ přibližuje situaci z loňského září Pavlačík.

info Foto se souhlasem Jagello 2000
Zbyněk Pavlačík, zakladatel Jagello 2000

Nejvíce akutní byla situace kolem příletu titána nebes, který měl dosednout v Ostravě na ranvej už v úterý ráno.

Šlo o stroj C5 Super Galaxy, americký nákladní letoun, který měl do Česka přiletět z Texasu. Kolos vážící 172 tun a s rozpětím 68 metrů bylo potřeba zastavit jako první.

Pak tu byli také návštěvníci, ke kterým bylo potřeba dostat zprávu, aby nejezdili. Paradoxně tomu nepomáhala ani situace kolem záchranných povodňových manévrů.

Jak totiž podotýká Pavlačík, spousta lidí díky záchranným vrtulníkům nad Mošnovem nabyla dojmu, že přípravy na Dny NATO jsou v plném proudu.

Nakonec se však zrušení akce podařilo zdárně vykomunikovat, včetně například tradičně silné kohorty polských návštěvníků. Zbyněk Pavlačík s kolegy byl poprvé rád, že na jeho akci nedorazil nikdo.

Insolvence na stole

Celá akce měla pořadatele vyjít na 42 milionů korun. Prostředky na pořádání si musejí shánět sami, hodí se totiž připomenout, že vstup na masivní událost je pro veřejnost zdarma. Jak přiznává sám Pavlačík, náhlé zrušení Dnů NATO posunulo celé Jagello 2000 na pokraj existenční propasti.

„Od zásadního rozhodnutí podat na sebe návrh na insolvenci nás dělil pouhý jediný měsíc. Neplánovaně jsme prodělali takový hodně intenzivní kurz krizového řízení pro samouky,“ říká zakladatel Jagella 2000 s tím, že cílem bylo zkrátka ekonomicky přežít a zahájit nejpozději v listopadu přípravu ročníku 2025.

Bez nutného natahování je možné napsat, že přežít se organizaci povedlo. A ukázalo se, jak významnou roli může sehrát rapidně rostoucí obranný průmysl.

Největší akce svého druhu nakonec svou klinickou smrt přežila díky vlídnému přístupu impéria CSG Michala Strnada, České zbrojovky Uherský Brod spadající pod skupinu Colt CZ Reného Holečka i tradiční značky Tatra Trucks.

Ty jsou tradičně štědrými sponzory akce, běžně ale dostávají za své příspěvky nemalou protihodnotu v podobě marketingového a dalšího plnění. Jenže na akci, která neproběhne, se marketing plní těžce. Tady se ale ukázala vstřícnost zmíněných firem.

Skutečná síla partnerství se ukáže právě v krizových situacích.

„Navzdory zrušení se nám rozhodli umožnit využít celých sto procent plánovaného finančního plnění. To nám umožnilo učinit rozhodnutí pokračovat v naší činnosti a nepodávat na sebe návrh na insolvenci,“ vysvětluje Zbyněk Pavlačík.

„Skutečná síla partnerství se ukáže právě v krizových situacích, jako je ta, která v důsledku loňských povodní nastala. Vážíme si významné role, kterou Jagello 2000 hraje pro celou českou i alianční bezpečnostní komunitu. Proto jsme se rozhodli, že finanční prostředky, které jsme vyčlenili jako speciální partner Dnů NATO, zůstanou spolku Jagello 2000 k dispozici, i když došlo ke zrušení ročníku,“ uvedl za skupinu CSG její mluvčí Andrej Čírtek.

A skutečně, v obranné komunitě jsou hlasy o významu Dnů NATO v Ostravě slyšet často, prezentace v Mošnově má větší přidanou hodnotu než klasické byznysové veletrhy. V nadsázce se dnes už tradiční akce dokonce nazývá jako „bezpečnostní Karlovy Vary“ s odkazem na známý filmový festival.

Nadsázka je to ale jen zčásti. Do Ostravy se totiž sjíždějí nejen špičky zbrojního průmyslu, ale také bezpečnostních složek, diplomacie a politiky. Na programu ročníku 2024 byla například první prezentace letounu L39 Skyfox pro českou armádu.

Na kontě mají Dny NATO ale i jiné prestižní zářezy. Vůbec poprvé v jeho rámci přistál na civilním evropském letišti bojový dron MQ-9 Reaper, kterého možná znáte z filmových thrillerů.

I díky tomu loni z Mošnova dva kusy startovaly na spojenecké cvičení Ample Strike. V roce 2021 zase vůbec prvně ve střední a východní Evropě v Mošnově přistála stíhačka F-35 páté generace. V roce 2010 mohli návštěvnici pro změnu vidět strategický bombardér B-52.

Letošní ročník tak i po loňských patáliích proběhne. V Mošnově se uskuteční o víkendu 20. a 21. září 2025.

info Foto Robert Sullivan / Picryl.com
Americká stíhačka F-35