Znáte knihu Zlatý faraon? Ne? Jste možná mladšího věku. Kniha rakouského historika Karla Brucknera vyšla v originále už v roce 1962, v tehdejším socialistickém Československu ji v témže roce vydalo Státní nakladatelství dětské knihy (SNDK) a v následujících desetiletích se dočkala mnoha reedic. Pro řadu dětí a dospívajících se Zlatý faraon stal knihou kultovní.
Autorka
těchto řádků je jedním z těchto dětí.
Úspěšná kniha rakouského spisovatele vypráví na základě historických skutečností, spojených občas nití fantazie, nejprve o vyloupení hrobky faraona Tutanchamona a pak o jejím objevení anglickým archeologem Howardem Carterem ve dvacátých letech 20. století. Mezi tato vyprávění vkládá nástin nejdůležitějších objevů, které mu předcházely. Kniha zaujme nevšedností líčených dějů a místy přímo detektivním spádem.
Starý Egypt mi v dětství a rané pubertě díky knize Zlatý faraon přišel jako neuvěřitelné dobrodružství a chtěla jsem o něm vědět všechno. Obdivovala jsem české egyptology jako vědce-dobrodruhy (kam se hrabe Indiana Jones) a nastudovala mnoho jejich publikací.
Vedle odborných knih to byly desítky egyptských pověstí, které si pamatuji zpaměti dodnes a v nichž se střídaly krásné egyptské bohyně a královny s krutými egyptskými bohy, jichž zná egyptská mytologie tisíce. V pubertě jsem se zas pochopitelně nadchla pro Egypťana Sinuheta Miky Waltariho. Dokonce jsem chtěla egyptologii studovat.
Egyptoložkou
jsem se nestala. Nicméně tohle mohu říct zcela otevřeně alespoň
jako novinářka: pokud byste letos na podzim měli vidět jednu
jedinou výstavu, musí to být Sluneční králové v Národním
muzeu, která se v pondělí 31. srpna na půl roku otevírá
veřejnosti.
A
tady je pět důvodů, proč si to myslím.
1.
Výstava epochálního významu
Výstava Sluneční králové je výjimečným mezinárodním projektem, který má důležitý český přesah. Dokumentuje totiž největší archeologické objevy českých egyptologů spjaté s výzkumem egyptského Abúsíru, starověkého královského pohřebiště sousedícího na severu s Gízou a na jihu se Sakkárou.
Kdyby významu, díla a odkazu dnes už stoleté české egyptologie nebylo, egyptská strana by pravděpodobně nikdy neumožnila vyvézt tolik cenných artefaktů vůbec poprvé mimo území Egypta, jak ostatně při slavnostním otevření výstavních prostor dosvědčil i ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Česká egyptologie má v Egyptě skvělý zvuk – a aktuální pražská výstava epochálního mezinárodního významu je toho dokladem.
2.
Výstava světových parametrů
Návštěvníkům se ovšem představí bohaté zápůjčky ze světových muzeí nejen v Egyptě – z Egyptského muzea v Káhiře, z Velkého egyptského muzea v Gíze, z muzeí v Berlíně, Lipsku, Hannoveru, Heidelbergu, Hildesheimu a Frankfurtu nad Mohanem. K vidění budou rovněž předměty, které Národní muzeum získalo jako československý podíl na nálezech učiněných expedicí Univerzity Karlovy v Abúsíru.
Mnohé z nich dokonce nebyly dosud nikdy nikde vystaveny. Artefaktů jsou více než tři stovky. Vystaveny budou poklady z doby 3. až 1. tisíciletí př. n. l., například unikátní královská socha panovníka Raneferefa, jednoho ze čtyř faraonů pohřbených v Abúsíru, nebo rozsáhlý soubor soch z hrobek princezny Šeretnebtej a písaře Nefera.
3.
Miliardová expozice
Výstava Sluneční králové nabízí přehlídku artefaktů fakticky nevyčíslitelné hodnoty. Jen pojištění exponátů dosahuje částky jedné miliardy korun, jejich historická hodnota je samozřejmě nedozírná. Výstava je výsledkem složité mezinárodní diplomacie, jednání o zápůjčkách i celé dramaturgii výstavy trvala několik let, finální řešení je výsledkem práce posledních osmnácti měsíců.
4.
Velký audiovizuální projekt
Pokud si představujete vitríny vystavených artefaktů s prostými popisky, budete na této výstavě velmi překvapeni. Nově rekonstruované Národní muzeum k výstavě Sluneční králové přistoupilo jako opravdu moderní výstavní instituce světových kvalit a na každém kroku je vidět, že si tu dali záležet.
Jako sluneční králové jsou v egyptských dějinách označováni panovníci 5. staroegyptské dynastie (asi 2435–2306 př. n. l.), kteří jsou neodmyslitelně spjati právě s lokalitou Abúsír, kde v průběhu jejich vlády vyrostlo královské pohřebiště se třemi pyramidami. Česká expozice je představuje doslova na dosah. Bohatou reliéfní výzdobu, vybavení, ale i běžný chod těchto pyramidových komplexů budou moci návštěvníci prozkoumat díky vystaveným předmětům, ale i za pomoci audiovizuálních materiálů.
Prostřednictvím audiovizuálních projekcí bude představena třeba historie zádušního chrámu krále Sahurea, dále nejznámější část slunečního chrámu krále Niuserrea – tzv. svatyně ročních období nebo budou představeny animované filmy vycházející z textů na starobylých svitcích.
5.
Jako sami archeologové
Výstava nepředstavuje pouze osudy vládců starověké země na Nilu. S výstavou se návštěvníci podívají i do příslovečného každodenního stínu pyramid – nekrálovského Abúsíru, do života běžných „starých Egypťanů“. Abúsír totiž k pohřbům staroegyptských elit sloužil mnohem dříve, než se stal královskou nekropolí.
Vydáte se tak na cestu od prvních pohřbů v době sjednocení Egypta okolo roku 3000 př. n. l. přes období stavitelů pyramid, imperiálního rozmachu egyptského státu v době Nové říše až po období cizích nadvlád nad Egyptem v průběhu 1. tisíciletí př. n. l. Moderní audiovize umožní nahlédnout také do nevykradené hrobky velmože Iufay, která byla nalezena 18 metrů pod zemským povrchem. Budete si připadat jako skuteční archeologové.
Výstavu Sluneční králové můžete navštívit od 31. 8. 2020 do 7. 2. 2021. Informace o vstupném, otvírací době nebo bohatém doprovodném programu výstavy najdete zde.