Propojení technologií a umění není věc nová, ale poslední dobou se o tomto tématu mluví čím dál častěji. Zejména v souvislosti s umělou inteligencí. Katalyzátorem tohoto trendu nazývá svou uměleckou tvorbu i robot-umělec pojmenovaný Ai-Da, jehož dílo se v listopadu vydražilo za více než milion dolarů. Co dalšího přinesl měsíc v umění a kam zajít? Vychutnejte si prosincové Forbes Art Latte.
Historický okamžik?
V minulém Forbes Art Latte jsem naťukla téma umění vytvořeného AI, které se postupně dostává i na trh s uměním. Byla jsem hodně zvědavá, jak dopadne zejména dražba díla A. I. God, za nímž stojí první humanoidní robot-umělec Ai-Da (na úvodním snímku).
Portrét Alana Turinga, slavného matematika, pionýra počítačové vědy, v současnosti přezdívaného „otec umělé inteligence“, překonal původní odhady. I když… Nejprve byla cena díla odhadována na 1,3 milionu dolarů, později ji však aukční síň změnila.
Před aukcí se tedy komunikovalo, že se podle předpokladu cena tohoto díla zastaví někde mezi 120 a 180 tisíci dolary, 27 příhozů však výslednou kladívkovou cenu posunulo nad milion dolarů, konkrétně 1 084 800 dolarů.
Forbes Art Latte
V rubrice Forbes Art Latte vás Anna Pulkertová, expertka na umění a zakladatelka Art Part Clubu, každý měsíc provází nejzajímavějšími novinkami z umělecké scény. O čem byste měli vědět na začátku prosince?
Aukční síň po skončení aukce (nutno dodat, že ta probíhala pouze online) uvedla, že tento výsledek „představuje historický okamžik v dějinách moderního a současného umění a odráží rostoucí propojení mezi technologií umělé inteligence a globálním trhem s uměním“.
A co na to autor (či kvůli ženským rysům spíše autorka)? „Klíčovou hodnotou mé práce je její schopnost sloužit jako katalyzátor dialogu o nových technologiích,“ řekla Ai-Da. Trh s uměním vždy lační po senzaci, která se promítne do pozitivních (nejen) aukčních výsledků. Prvnímu v řadě se proto většinou daří dobře, uvidíme však, co těm dalším.
Ženy, technologie a umění
U umění a technologií ještě chvíli zůstaneme, i když se nejedná o nic nového. Fotografie již v devatenáctém století změnila to, jak se na umění díváme, i to, co se vůbec uměním může stát. Následoval film, využití elektřiny v umění, přenosná kamera, počítače, virtuální realita, internet.
O umění nových médií mluvíme již několik desítek let. Často byla však tato oblast, stejně tak jako umění tradičních médií či oblast technologií jako takových, spojována zejména s muži. Západní společnost se však postupně snaží tyto mezery zaplnit.
Jedním z posledních počinů je průzkum s názvem Radikální software: Ženy, umění a výpočetní technika 1960–1991. Jeho výsledkem je přehlídka, která zahrnuje více než stovku děl od padesáti umělkyň a je v současné době k vidění v muzeu MUDAM v Lucemburku (které kromě výstavy stojí za vidění i kvůli svému zajímavému architektonickému řešení) až do 2. února 2025.
Pokud vás Lucembursko příliš neláká, ale téma ano, počkejte si do konce února, kdy se výstava přesune do Kunsthalle ve Vídni.
A jaké umělkyně tam můžete objevit? Například Lillian Schwartz, která byla již v roce 1968 zařazena na zásadní výstavu The Machine as Seen at the End of the Mechanical Age (Stroj na konci mechanického věku) v MoMA v New Yorku jako jedna z pouhých pěti žen z výběru devadesáti umělců.
Její kinetická socha Proxima Centauri byla později použita jako rekvizita v jedné z epizod seriálu Star Trek. Stála také za jedním z prvních počítačově animovaných filmů s názvem Pixillation (1970). Počítačem vytvořené obrazy se zde prolínaly s jejími vlastními kresbami či natočenými záběry.
Za sluncem a veletrhy do Miami
Zatímco v listopadu se milovníci umění přesouvali do Paříže na Paris Photo (kde letos vzbudila velký ohlas tvorba Libuše Jarcovjákové a Markéty Othové, kterou tam přivezla pražská Fotograf Gallery) či do Kolína na Art Cologne, začátkem prosince se potkají na pláži v Miami.
Každoročně na slunečnou Floridu láká jeden z nejslavnějších veletrhů Art Basel. Kromě něj však, jak už to tak bývá i v dalších veletržních lokacích, otevírá své brány i několik dalších veletrhů. Například Scope, kde se můžete setkat i se zástupci českého umění, a to konkrétně s dílem Pavla Duška a Pavlíny Kvita, které tam přiveze pražská Chemistry Gallery.
Nebo třeba také veletrh Untitled Art. Zde mě zaujalo zejména letošní téma veletrhu, a to East Meets West (Východ potkává Západ).
„Téma vyplynulo z rozhovorů o rozšíření našeho současného kurátorského úsilí o nové hlasy, které jsou často nedostatečně zastoupeny v tradičním uměleckém světě ovládaném Západem, a zároveň o pokračování zviditelňování a podpoře nemainstreamových uměleckých center. Toto téma odráží aktuální potřebu začlenit do globálního narativu současného umění více rozmanitých hlasů, zejména z východní Evropy, Asie a blízkovýchodních regionů, a zdůrazňuje naši společnou odpovědnost za kultivaci hlubšího porozumění globálnímu společenství, v němž Untitled Art hraje zásadní roli,“ říká k tématu ředitelka Clara Andrade Pereira.
Veletrhy v Miami jsou specifické, poptávka je zde zejména po výrazných, pestrých barvách a netíživých tématech. Nemainstreamové umění takové často není, jsem tedy zvědavá, jak v tomto prostředí uspěje.
Nové výstavy i galerie
Pokud si během prosince mezi vánočními večírky najdete čas i na umění, vyrazte poznat snovou tvorbu Anny Ruth do Bold Gallery, nevynechejte již v minulém Forbes Art Latte zmíněnou působivou výstavu Chiharu Shiota v pražské Kunsthalle, navštivte IN Gallery s fascinujícími malbami Radky Bodzewicz a procházejte se ulicemi Benátek společně s díly Jakuba Špaňhela v Trafo Gallery.
Za hranice naší země se můžete dostat i prostřednictvím děl, která v prosinci na své první výstavě představí nově se otevírající Nia Gallery. Ta si klade za cíl přivážet do Česka umění z Afriky, Evropy i USA a podporovat tak mezinárodní kulturní dialog.
Setkáte se zde tedy například s díly bahamsko-americké umělkyně April Bay, Američanky Chire Regans či české umělkyně s ghanskými kořeny Natalie Perkof. Nově se také v prosinci otevírá galerie Artefin v prostorách rezidence Vanguard, která zde v rámci první výstavy představí díla Moniky Žákové a Michala Gabriela.
Foto Artefin galerie
A to není poslední galerie, která koncem tohoto roku otevírá. Rovněž můžete navštívit nový prostor s názvem Schaudepot, za nímž stojí Galerie Kuzebauch, specializující se na umělecká díla ze skla. Mimo Prahu najdete v Galerii výtvarného umění v Hodoníně videosochu Jakuba Nepraše, ve znojemské GaP zase společnou výstavu partnerů Jany Vojnárové a Josefa Bolfa.
Pokud vyrazíte na vánoční trhy do Vídně, určitě si zde nenechte ujít Chagallovu výstavu v Albertině. Krásný a umělecký advent vám přejeme!
