Komunita kolem projektu We Love Šumava čítá na sto tisíc členů. Spojuje je láska k rozsáhlému českému pohoří a touha ho chránit i zvelebovat.
Začalo to před necelými deseti lety a hlavním impulzem byla propagace Šumavy. Tehdy rozjel Richard Brož, šumavský rodák a patriot, projekt We Love Šumava, později se k němu přidal i jeho bratr Filip a Richardova přítelkyně Adéla Brožová.
Tým chtěl lidem ukázat nejen krásy rozsáhlého pohoří na česko-německo-rakouské hranici, ale i jeho problémy. Na Šumavu se vydá až jeden milion turistů ročně (v roce 2018 to dokonce byly rekordní dva miliony návštěvníků).
Z koníčku se pro Richarda v posledním roce stala činnost na plný úvazek. Tým We Love Šumava pořádá pravidelné úklidy tohoto oblíbeného pohoří a dvakrát ročně akci „Tričko s příběhem“, během které si fanoušci mohou zakoupit triko nebo mikinu s originálním potiskem projektu.
Součástí nákupu je také pozvánka k sázení stromků na Šumavě. Prozatím to dělá 25 000 převážně listnatých stromů vysazených do lokalit, které WLŠ vybírá společně s Lesy ČR. Hlavní myšlenkou sázení je přiblížit fanouškům práci v lese a také osvěta, například na téma kůrovcové situace.
Foto archiv We Love Šumava
Foto archiv We Love Šumava
Kromě listnatých stromů se letos ve dvou starých ovocných sadech v lokalitách, kde se před druhou světovou válkou hospodařilo, zasadilo také 111 ovocných stromů. Tyto sady jsou volně přístupné pro návštěvníky Šumavy.
Celý projekt vznikl relativně spontánně. „Spojení We Love Šumava jsem nejdříve používal sám na svém soukromém instagramovém profilu, a když jej začali používat i cizí lidé, založil jsem účet We Love Šumava, sdílel fotky a už se to rozjelo,“ popisuje Brož.
Velice úspěšným a známým počinem projektu jsou například Otevřené dveře na vrchu Pancíř. Brožovi přišlo, že Pancíř je opomíjený šumavský vrchol, a také tak chtěl ulevit nedalekým ledovcovým jezerům od turistů, kteří raději volili výlet po rovině než do kopce.
Každý, kdo k Otevřeným dveřím na vrcholu Pancíře vyšplhá a ke své fotografii na Instagramu přidá hashtag #otevrenedvere, podpoří charitativní projekt.
Hashtagy se na konci roku spočítají a za každou fotografii dá projekt WLŠ jednu korunu na charitu. Dosud se tak ze všech aktivit a dražeb, které WLŠ uspořádalo, vybralo 300 000 korun.
We Love Šumava má na svém kontě projektů celou řadu. Koncerty pro Čistou Šumavu, na kterých hraje v současnosti asi nejznámější šumavský rodák – muzikant Marek Ztracený. Oblíbená je také desková hra Milujeme Šumavu, která zábavným způsobem učí hráče zajímavosti o Šumavě.
Tyto aktivity jsou zároveň pro návštěvníky osvětou. A například největší nešvary jako koupání v jezerech nebo odhazování odpadků se během let podařilo eliminovat.
V rámci výročí třiceti let od pádu komunismu, který Šumavu hluboce poznamenal, nechala skupina vyrobit nástěnné hodiny z pryskyřice z artefaktů minulosti.
„Našli jsme v lesích kusy ostnatých drátů. Tam, kde se v pohraničí dříve střílelo, jsme pomocí detektorů našli nábojnice. Použili jsme také dřevo ze sloupů železné opony, které měl kamarád na zahradě,“ přibližuje Brož.
Foto archiv We Love Šumava
Foto archiv We Love Šumava
Jiný kamarád jim vyrobil originální hodiny z pryskyřice, do nichž všechny artefakty vsadili. Následně se vydražily za 50 tisíc korun. „Tyto peníze opět putovaly na charitativní projekt, konkrétně šumavské rodině se synem po dětské mozkové obrně,“ říká Brož.
Z projektu We Love Šumava se stal fenomén a komunita dohromady čítá na sto tisíc členů v online světě. Nejúspěšnější je na Facebooku, kde má dosah až čtyři miliony uživatelů.
Lidé skrze sítě upozorňují, když se někde něco nevhodného děje, a WLŠ tým tak dokáže využít svých online dosahů ve prospěch přírody. Tyto profily v podstatě slouží jako takové malé online infocentrum pro člověka 21. století.
Chcete-li pod dojmem jejich nadšení na Šumavu vyrazit, neváhejte. Ať zvolíte jakoukoli roční dobu, neprohloupíte.
„Nejhezčí je Šumava na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Já jsem velký milovník zimy, ale vím, že to není pro každého. Takže potom za mě jednoznačně barevný podzim v místech bývalých vesnic, kde jsou staré listnaté stromy a na podzim tak vytvářejí tu čarovnou Šumavu,“ láká Brož.
