Zvenku vypadá jako obrovský květináč obložený zrcadly. Ostatně takový dojem trefně doplňuje skutečnost, že navrchu rostou stromy. Uvnitř ale tahle budova, která se teprve před pár dny otevřela v Rotterdamu veřejnosti, skrývá obrovskou sbírku umění.
I když moment, v Depot Boijmans Van Beuningen se nic neskrývá. Právě naopak. A přesně tím je budova tak jedinečná.
Ve skutečnosti jde o první veřejně přístupný depozitář umění na světě, ve kterém je možnost vidět jakékoli dílo ze sbírky muzea Boijmans Van Beuningen, která čítá celkem 151 tisíc uměleckých děl. Ať už to jsou obrazy, grafiky, fotografie, sochy, keramika, nebo další kusy, návštěvníci je můžou zhlédnout díky důmyslnému uložení. Některá visí na velkých posuvných kovových mřížích, jiná leží v zásuvkách, na policích nebo jsou v posuvných skleněných vitrínách.
foto archiv muzea
foto archiv muzea
Běžné přitom je, že muzea ukazují jen okolo deseti procent svých sbírek. Zbytek je ukrytý právě v depozitářích, kam veřejnost nemůže.
Za návrhem budovy stojí architekti ze slavného rotterdamského studia MVRD, kteří chtěli, aby výjimečný umělecký zážitek z obsahu šel ruku v ruce také s výjimečnou formou. Výsledkem je zrcadly obložená, 35 metrů vysoká budova, která připomíná velkou misku nebo květináč, kterému ze střechy vyrůstají břízy, borovice i tráva.
Interiér depozitáře je rozčleněný do dvaceti různých oddělení (určených pro muzeum, ale i pro soukromé sběratele), které se dál dělí do pěti různých „klimatických zón“. V nich jsou díla, jejichž celková hodnota dosahuje osmi miliard eur, rozmístěná podle toho, jaká je pro ně nejvhodnější teplota a vlhkost. Šest pater budovy křižuje několik schodišť velkorysým atriem.
foto archiv muzea
foto archiv muzea
V
nejvyšším patře moderní stavby je restaurace a prostory pro
pořádání eventů, včetně přístupné střešní terasy.
„Doufám, že si návštěvníci brzy užijí interiér, střešní
les a zážitek z přímého kontaktu s uměním bez zprostředkování
kurátora,“ komentoval otevření depozitáře architekt a
spoluzakladatel studia MVRD Winy Maas, který se prý pro svůj návrh
inspiroval kovovou mísou na ovoce z obchodu s levným nábytkem.
foto archiv muzea
foto archiv muzea
Depozitář nevznikl ale jenom proto, že je Nizozemsko nakloněné moderní architektuře. Může za to i krutá nutnost. Sklepní prostory, kde dřív byla díla uložená, nevyhovují nejen po technické stránce, ale hlavně byly už několikrát zasaženy povodněmi a nebezpečí záplav v důsledku změn klimatu navíc dál roste.
Jedinečný depozitář v Rotterdamu je jedním ze sedmi nejzajímavějších staveb, které se letos otevírají světu. V aktuálním vydání časopisu Forbes Life, který je nyní na stáncích, najdete další díla z našeho výběru fantastické tvorby předních světových architektů.
