Evropa se snaží postavit na vlastní nohy a posílit svou bezpečnost v době rostoucího globálního napětí. Státy posilují investice do obrany, ale svou strategii mění i zbrojařské firmy. Největší evropský výrobce munice, německý Rheinmetall, se teď rozhodl, že bude ve dvou svých továrnách místo autodílů vyrábět vojenskou techniku.
Evropští lídři, kteří byli odsunuti na vedlejší kolej v jednáních mezi Spojenými státy a Ruskem o Ukrajině, se předminulý týden sešli na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Politici začínají chápat, že je v napjaté době Spojené státy možná nepodrží.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zahájil jednání se Sociálními demokraty (SPD) o urychleném schválení speciálních obranných výdajů ve výši až dvě stě miliard eur, informovala agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje blízké jednání. Český premiér Petr Fiala zase v pondělí prohlásil, že Česko musí v nejbližších letech navýšit výdaje na obranu na nejméně tři procenta HDP.
Rheinmetall, největší evropský výrobce munice, teď oznámil , že plánuje přeměnit dvě své automobilové továrny v Německu na výrobu obranného vybavení.
Rozšíření obranné výroby Rheinmetallu se týká jeho továren v Berlíně a Neussu, kde společnost v současnosti vyrábí automobilové součástky – segment, který čelí výzvám, protože německé automobilky bojují s vysokými náklady a konkurencí ze zahraničí, zejména z Číny.
Podle plánů, které ještě čekají na definitivní schválení, by se obě továrny staly součástí divize zbraní a munice Rheinmetallu a fungovaly by jako takzvané hybridní závody, což znamená, že část automobilové výroby by v nich mohla nadále pokračovat.
„Především budou závody těžit z průmyslové síly, kterou má Rheinmetall jako významný dodavatel vojenské techniky, a také z vysoké poptávky zákazníků v Německu i po celém světě,“ uvedla společnost pro agenturu Reuters.
Firma rovněž zdůraznila, že dosud nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí ohledně nové struktury. Dále uvedla, že v závodech nebudou zpracovávány výbušniny, ale budou se tam vyrábět „ochranné a mechanické komponenty“ pro vojenské účely.
Rheinmetall se specializuje na výrobu munice, obrněných vozidel, zbraňových systémů a elektronických obranných systémů. Mezi její klíčové produkty patří hlavní kanony pro tanky Leopard 2, samohybné houfnice PzH 2000, bojová vozidla pěchoty Puma a Lynx či protiletadlové a protilodní systémy. Firma zaměstnává přes 28 tisíc lidí.
Dvě mouchy jednou ranou
Zdá se, že změna orientace na zbrojení by mohla vyřešit hned dva problémy naráz: zvýšit evropskou obranyschopnost a povzbudit skomírající automobilový průmysl.
Akcie evropských výrobců zbraní prudce vzrostly v očekávání rozmachu výdajů poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že Evropa bude muset zvýšit investice do vojenských zdrojů.
Index evropského leteckého a obranného průmyslu STOXX Aerospace & Defence minulý týden dosáhl rekordních hodnot, protože investoři sázejí na to, že vlády v regionu budou muset více utrácet za zbraně a vojenské vybavení, zatímco USA se připravují na ústup.
Cenné papíry zmiňovaného Rheinmettalu jen za poslední měsíc zpevnily skoro o 35 procent na současných 975,40 eura za akcii.
Foto Profimedia
Rheinmetall přitom není jediná firma, která šlape do pedálů obranného průmyslu. Nedávno se obranný koncern KNDS dohodl na převzetí závodu ve východním Německu od francouzského výrobce vlaků Alstom.
KNDS, který vlastní rovným dílem německá společnost Wegmann & Co GmbH a francouzský stát, plánuje v závodě vyrábět vojenskou techniku, včetně bojového tanku Leopard 2 a bojového vozidla pěchoty Puma. Jedná se tak možná o první vlaštovky postupného příklonu evropských strojírenských firem ke zbrojení.
Za pět minut dvanáct
V loňském roce splnilo cíl vynaložit dvě procenta HDP na obranu pouze 23 z 32 členských států NATO. Donald Trump teď vyzval členy aliance ke zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
Dánská premiérka Mette Frederiksen nedávno oznámila výrazné zvýšení obranného rozpočtu Dánska na tři procenta HDP do roku 2026, což představuje nejvyšší úroveň dánských obranných výdajů za posledních padesát let.
Španělský premiér Pedro Sánchez při návštěvě Kyjeva potvrdil závazek poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši jedné miliardy eur ročně po dobu deseti let, počínaje rokem 2025. Tento závazek je součástí desetileté bilaterální bezpečnostní dohody s Ukrajinou a přispěje ke zvýšení španělských obranných výdajů na dvě procenta HDP do roku 2029.
Evropská unie intenzivně diskutuje o nových finančních mechanismech, které by umožnily zvýšit výdaje na obranu, aniž by jednotlivé státy musely dramaticky navyšovat vlastní rozpočtové schodky.
Jednou z klíčových možností je flexibilizace fiskálních pravidel, která by umožnila dočasné uvolnění přísných rozpočtových limitů pro členské státy, pokud by výdaje směřovaly do oblasti obrany a bezpečnosti.
To by znamenalo, že investice do zbrojení by se nepočítaly do běžného veřejného dluhu a deficitu, podobně jako tomu bylo u některých výdajů během pandemie covidu-19.
