Už ne pouze velký kruhový objezd, ale regulérní náměstí se spoustou stromů, volným prostranstvím uprostřed a tramvajemi po obvodu. Tak si představují architekti a městští plánovači budoucnost Vítězného náměstí v pražských Dejvicích.
Srdce šestého městského obvodu, jemuž Pražané neřeknou jinak než Kulaťák, má konečně dostat podobu a využití, jež mu ve 20. letech vtiskl urbanista a architekt Antonín Engel.
Počítá se s tím, že nové domy uzavřou jím navržený podkovovitý půdorys a tramvaje budou náměstí stejně jako ve 30. letech před přeložením trati obkružovat. Tedy přesněji řečeno objedou ho jen ze západní strany, ale i to otevře lidem střed placu, v jehož prostředku by se měl, také podle původního Engelova návrhu, tyčit vysoký sloup.
„Vzniknou široké promenády a přibudou nové cesty, které celé náměstí propojí. Uprostřed náměstí vznikne nový veřejný prostor, který nabídne odpočinkovou zónu,“ zmiňuje hlavní výhody nového projektu Adam Švejda z Institutu plánování a rozvoje hlavního města.
A jmenuje ještě jeden trumf: „Mimo jiné si slibujeme také zlepšení klimatu ve městě. Navržené řešení přináší přes 130 nových stromů, které zajistí snížení teploty v letních měsících, ubude prašnosti a celkově tu bude čistší vzduch.“ A to navzdory tomu, že kruhový objezd, který už nově nebude křižovat tramvajová trať, by měl podle plánů pojmout více aut a doprava po něm by měla být plynulejší.
S rekonstrukcí by chtěl magistrát začít za čtyři roky a zatím netuší, jak konkrétně a na jak dlouho provoz na náměstí omezí. Studie, jež rekonstrukci podrobně rozplánuje, se totiž teprve rodí. Jasnější obrysy má město v ceně ambiciózního projektu – podle prvních předpokladů by měla atakovat hranici půl miliardy korun.
Na proměnu náměstí město vypsalo architektonickou soutěž, jejíž vítěz, pražské studio Pavla Hniličky, je znám od konce roku 2018. Od té doby se pravidelně setkává pracovní skupina všech dotčených a projekt postupně ladí.
Poslední takový sedánek se uskutečnil tento týden a řeč byla mimo jiné o tom, jak se náměstím propletou tramvaje. Lidé z dopravního podniku se totiž bojí složitého křížení s Evropskou ulicí, před nímž budou na červené čekat buď tramvaje, nebo auta.
Victoria Palace z dílny dvorního architekta Penty Jakuba Ciglera.
Vizualizace: Penta Investments
Architekti veřejného prostoru by také ještě rádi promluvili do podoby okolních budov, což nebude snadné. Příprava obytného komplexu Victoria Palace v severovýchodní části náměstí se totiž pod taktovkou developerských skupin Penta a Kaprain už plně rozjela.
„U projektu Victoria Palace je před námi nesnadná cesta k získání potřebných povolení. Při optimistickém odhadu to ale nevylučuje šanci začít stavět někdy na přelomu letošního roku,“ řekl Forbesu mluvčí Penty Ivo Mravinac.
Developeři zajímavou parcelu přiléhající k ulici Jugoslávských partyzánů vydražili za více než 120 milionů korun, přičemž cenu převážně obytného domu odhadují na tři čtvrtě miliardy. Ceny tamních bytů tomu budou odpovídat. Měly by se pohybovat okolo 120 tisíc korun za metr čtvereční bez daně, což je skoro dvojnásobek běžných cen v Praze 6.
„Victoria bude rezidenčním objektem s byty ve vyšším standardu, což koresponduje s místem, které patří mezi nejatraktivnější v Praze. V přízemí se ovšem počítá s retailem, pravděpodobně větším supermarketem, několik set metrů plochy bude mít k dispozici Úřad městské části Praha 6,“ doplnil Mravinac.
Tramvaje vyklidí střed náměstí a nově pojedou po obvodu.
Vizualizace: Pavel Hnilička Architekti
Victoria Palace je pro město i památkáře daleko snesitelnější projekt než předešlá vize skupiny PPF, jež chtěla v proluce vybudovat futuristickou budovu Line, známější pod přezdívkou Lední medvěd. Po hlasité kritice projektu ale Kellnerova skupina dala záměr k ledu a firmu, jež projekt zaštiťovala, prodala Pentě a Kaprainu. Druhá jmenovaná firma ostatně nemá k PPF tak daleko, ovládá ji investor Karel Pražák, někdejší krizový manažer PPF a bývalý blízký spolupracovník Petra Kellnera.
Penta a Kaprain ovšem líčí ještě na jedno chutnější sousto, a to pozemek zabírající celý severozápadní kvadrant náměstí. Tady měl podle původního Engelova návrhu vyrůst rektorát ČVUT, nejhonosnější stavba na celém náměstí. Nestalo se, volný plac přetrval dodnes a jeho vlastník, Vysoká škola chemicko-technologická, na něm může docela slušně zbohatnout.
Akademici totiž rozhodně nejsou naivové, kteří by prodali lukrativní pozemek za hubičku. Podle posledního odhadu, jejž si nechali vypracovat, musí případný zájemce vyskládat rovnou miliardu korun.
Vítězné náměstí podle projektu Antonína Engela. V čele zamýšlená budova rektorátu ČVUT.
Foto: IPR
Před třemi lety o koupi uvažoval magistrát. Přislíbil, že by zčásti dostál i Engelově představě a nově vzniklou budovu využil mimo jiné pro vysokoškolské účely. Nicméně od proklamace k činům město nikdy nedošlo a s VŠCHT o koupi za tři roky nikdy vážně nejednalo.
Daleko blíž zisku hodně zajímavé parcely jsou tak developeři. Okolo takzvaného čtvrtého kvadrantu se točí tři skupiny, Penta, Kaprain a Sekyra Group miliardáře Luďka Sekyry. Společně VŠCHT už několikrát naťukly a o prodeji jednaly.
„Máme představu o zástavbě s polyfunkčním charakterem, v části by měl být i kampus. Každopádně jak Victoria, tak architektonické pojetí čtvrtého kvadrantu budou jednoznačně respektovat charakter konceptu profesora Engela,“ tvrdí mluvčí Penty Mravinac. Jestli by se architektovi připravované dostavby i uspořádání náměstí líbily, je otázkou.
Ústřední dům armády na návrzích z 50. let.
Foto: IPR
Engel si ostatně chvilky zděšení prožil ještě v 50. letech, kdy mu chtěli jeho náměstí zhyzdit komunisté. A to věžovou budovou Ústředního domu armády ve stylu socialistického realismu. Architekt si tehdy na tuto zmenšeninu moskevské Lomonosovovy univerzity dokonce stěžoval u prezidenta Antonína Zápotockého.
Nakonec částečně uspěl, když mu pomohly dějinné události, veřejné odsouzení Stalinových zločinů a celkový odklon od projektů, jež sovětský diktátor prosazoval. Jinak řečeno, Kulaťák si můžeme zkazit nebo zlepšit zcela nově a po svém.
