Když budete v Brně shánět řezané květiny, zajděte do Rosebudu, kde je dostanete kvalitní, bez chemie a navíc vám dlouho vydrží. Vede ho Markéta Střechová a v rozhovoru vysvětluje, proč jí podnikání v ohroženém byznyse vzkvétá, jak obchoduje s poctivostí a jak se zrodil koncept květinářství s ekologickou zahradou a samoobslužným kioskem.
Jaký je příběh vašeho květinářství?
Rosebud jsem otevřela před čtrnácti lety, když jsem studovala zahradní architekturu a poté rozvoj venkova. Od střední školy jsem pracovala v květinářstvích, kde jsem dělala víc design než klasické kytice, dostala jsem se k zajímavým lidem, viděla jsem, jaké jsou možnosti a už při škole jsem se rozhodla, že chci jednou rozjet květinářství.
Pak jsem jednou šla po ulici, uviděla volný prostor a řekla jsem si, že si ho otevřu tady. Hezky se to potkalo a byl to přirozený vývoj, jen jsem kvůli tomu musela skončit studium, protože to nešlo skloubit dohromady.
Koncept, o kterém se budeme ještě bavit, jste měla vymyšlený už od začátku, nebo se postupně vyvíjel?
To, že vedle květinářství pěstujeme květiny, máme kiosek a další aktivity, se nabalovalo samo. Nikdy jsem neměla dlouhodobý záměr pěstovat kytky, ale život mi to jednoduše nabídl. Vedle zahrady mojí mámy byl dvacet let zanedbaný pozemek, tak jsem oslovila majitele a tři z nich mi prodali své podíly.
Všechno to jsou nabídky a nápady, které vyzkouším a buď fungují, nebo ne, tak to bylo například se zahradnickým obchůdkem, který jsem otevřela a pak jsem zjistila, že mi na něj nezbývá energie. Zavřela jsem ho, dneska v něm máme kancelář a energii jsem poslala do něčeho jiného.
Foto Eva Veselá EVÁR
Foto Eva Veselá EVÁR
Markéta Střechová vede tým v květinářství Rosebud. | Foto Eva Veselá EVÁR
Už jste zmínila zahradu, kterou máte v širším centru Brna v Králově Poli. Je udržitelné mít zahradu ve městě?
Zahrada ve městě je naše největší výhra. Mám to z ní autem sedm minut do květinářství, což hodně usnadňuje zásobování obchodu, můžu se otočit klidně třikrát denně, když potřebuji.
Vůbec si neumím představit, že bych ji měla někde za Brnem a musela bych plánovat, kdy a jak se tam dostanu. K ní máme navíc květinový kiosek, který využívají lidé, když jdou kolem na procházku.
Můžu potvrdit, že kiosek je sympatické místo. Jak vám v kiosku funguje samoobslužný prodej?
Máme ho třetí sezonu a můžu říct, že se na něj všichni naši zákazníci a podporovatelé vždycky těší. Snažím se ho plnit produkty, ale není plný vždy, protože nám nezbývají ruce. Každopádně se skrze něj dá do naší zahrady podívat a člověk se tak aspoň trochu dostane do našeho zázemí, což je jinak z provozních důvodů nemožné.
Zároveň to není jen obyčejný box, snažila jsem se ho koncipovat jako obchůdek, který dekorujeme, můžete si v něm o nás přečíst víc informací, zakoupit kytici nebo naše sazenice.
Foto Eva Veselá EVÁR
Foto Eva Veselá EVÁR
Foto Eva Veselá EVÁR
Foto Eva Veselá EVÁR
Foto Eva Veselá EVÁR
Je to pro vás ekonomicky udržitelné?
Systém placení funguje přes QR kód nebo do kasičky. Říkám tomu obchod s poctivostí. Samozřejmě, že máme nějaké ztráty, ale není jich tolik, abychom to chtěli zavřít a na rozdíl od některých kolegů naštěstí nejsme terčem vandalů.
Kiosek je pro nás vedlejším zdrojem příjmu, květinami z farmy se primárně snažíme zásobovat kamenný obchod Rosebud. Ono se to nezdá, ale posbírat kytky, nahydratovat je a dát je do formy, aby se daly prodávat, vezme hodně času a my si nemůžeme dovolit, aby ta práce byla ztrátová.
Systém placení funguje přes QR kód nebo do kasičky. Říkám tomu obchod s poctivostí.
Když nejsme schopní připravit dostatečně nahydratované kytice, radši kiosek zavřeme, protože chceme pro naše zákazníky zaručenou kvalitu.
S Rosebudem jste začala sama a dneska už vás je pět. Znamená to, že váš projekt tak prosperuje, nebo jde o nadšence?
Začínala jsem sama, dnes nás je pět a máme stále plné ruce práce. Tři lidi mám na plný úvazek a k tomu jednoho brigádníka. Dvě holky se střídají v obchodě, jedna je primárně na zahradě a různě pendlujeme podle potřeby, počasí, zásob v obchodě…
Zastavíme se krátce akorát v lednu, kdy není tolik práce a bereme si dovolenou, ale jinak pokrýváme všechny svátky a celou květinovou sezonu.
Co znamená Rosebud?
Z anglického překladu to znamená růžové poupě, ale já jsem tento název použila na základě kultovního filmu Občan Kane od Orsona Wellese, kde je to nápis na sáňkách a má znamenat reminiscenci na dětství.
Pěstujete květiny ekologicky. Jaký je v tom rozdíl oproti standardnímu pěstování květin?
Základ je v tom, že na své zahradě nevyužíváme žádné chemické postřiky, maximálně postřiky na biologické bázi, ke kterým jsme ještě ani nedošli a letos se k tomu asi uchýlíme poprvé. Nepoužíváme nic syntetického, co by mohlo zanechávat rezidua v půdě nebo v květinách, které si pak zákazník donese domů.
Také jsme se k ekologickému pěstování přihlásili skrze platformu Výkvět, která sdružuje stejně myslící a konající květinové farmáře a dává nám možnost sdílet zkušenosti a navzájem se podporovat.
Zároveň jsme podnik s desetitisíci prodanými květinami týdně, což je už dost velký obrat na to, abychom si mohli vybírat ověřené dodavatele převážně z Evropy, kteří pěstují květiny eticky a ekologicky, místo toho, abychom brali květiny z afrických velkofarem, kde se toto nedodržuje. Také si mohu zkontrolovat, jaký přístup mají „naši“ zahradníci a zaručit jim dostatečně velký odběr, pokud se domluvíme.
Foto Eva Veselá EVÁR
Do jaké míry si pěstujete květiny sami a jak moc je vykupujete od farmářů?
Vím, že některé druhy květin lépe vypěstuje jiný zahradník a pro mě je zároveň levnější je od něj koupit místo toho, abych se snažila o jejich pěstování. Existují celé rodinné farmy, které se zaměřují na jeden typ květin, například narcisy, amarylis, mečíky, gerbery.
Mají know-how a dodržují přesné technologie pěstování, které jsou pro mě těžko dosažitelné. Raději podpořím nákupem tyto farmy a zaměřím se na druhy, které burza nenabízí, nebo je nabízí nesmyslně draho a my jsme přitom schopní je vypěstovat jednoduše.
Například?
V super kvalitě jsme schopní mít krásenky, jiřiny, limonky a hodně druhů trvalek, které burza třeba ani nenabízí, čímž se sortiment našeho květinářství odlišuje. Také se snažíme pěstovat křehké květiny, které nám pak vydrží pět až šest dní, kdežto kdybychom je koupili na burze a pak prodali zákazníkům, vydrží jim dva až tři dny.
Nejsem vám ale schopná říct, kolik procentuálně sklízíme a kolik kupujeme. Je to závislé na počasí, investicích a spoustě dalších okolností, které toto nestabilní podnikání provází.
Když jsem sháněla po kamarádech dobré květinářství v Brně, všichni mi doporučili vás. Co je klíčem vašeho úspěchu?
Myslím, že je to o celkovém nastavení a lidech, kteří mají svoji práci rádi a za které jsem hrozně vděčná. Holky jsou skvělé a můžu se na ně stoprocentně spolehnout. Květinářství je kreativní práce, není to jako prodávat kalhoty a trička. Holky musejí zákazníky pochopit, nacítit se na příležitost, pro kterou mají být květiny použity, a podle mě jim to jde skvěle.
Zároveň máme skvělou klientelu, lidé většinou jen přijdou a řeknou nám, k jaké příležitosti květinu mají, a cenovou relaci, v níž bychom se měli pohybovat. Pak už nám dají prostor pro kreativitu, což je jednak velmi osvobozující a pak nám tím říkají, že nám důvěřují. Jen minimum lidí nám nedůvěřuje.
Brno je velká vesnice a lidé si řeknou, co je dobré, s čím jsou spokojení a s čím ne.
Také máme široký sortiment, záruku čerstvosti, příjemnou prodejnu s atmosférou, a pro naše zákazníky je tedy návštěva zážitkem.
Máte nějaký speciální marketing, nebo to opravdu celé stojí jen na tom, co jste vyjmenovala?
Myslím, že je to spontánní, nemáme žádný speciální marketing. Brno je velká vesnice a lidé si řeknou, co je dobré, s čím jsou spokojení a s čím ne.
Co kromě kytic a řezaných květin zákazníkům nabízíte?
Když jsem začínala, snažila jsem se dělat všechno. Vstávala jsem ve čtyři ráno, abych nachystala výzdobu v kavárnách a restauracích a dokázala na tom vydělat peníze, kterými jsem pak držela obchod.
Pracovala jsem tehdy šestnáct hodin denně, dávala jsem tomu všechno a bavilo mě to. Po čase jsem si ale uvědomila, že je to neudržitelné, začala jsem to oklešťovat, což vedlo k rozvoji obchodu, který začal lépe fungovat a mně se trochu uvolnily ruce.
Dnes děláme svatby, akce a ceremonie, ale stojí nám to celé na obchodě. Víc nezvládáme časově ani prostorově a jsem svým způsobem ráda, že můžu klienty odmítat, protože už nemáme kapacitu. Chci mít ještě čas a energii na děti a na žití života. Díky tomuhle přístupu jsem se nikdy nedostala do fáze, že bych vyhořela.
Jaký je sortiment květinářství?
Základ stojí na řezaných květinách, ale najdete u nás i venkovní a pokojové květiny. Teďka máme i sazenice, které jsme vypěstovali na zahradě a do toho děláme sezonní dekorace. Nebráníme se ničemu, jen je otázka, jestli na to máme prostor.
Po druhé vlně covidu přišla krize, kdy se snížil zájem o květiny vypěstované v Česku. Dopadlo to například na květinovou farmu Loukykvět, která omezila prodej řezaných květin, nebo na Kveteto, které ukončilo produkci. Cítíte i vy nějaké potíže?
Určitě vnímám a myslím, že podobné vlny jsou přirozené a budou se nás týkat i v budoucnu. Na druhou stranu vnímám, že se lidé budou stále brát, stále se budou slavit výročí a lidé si budou chtít udělat radost květinami. A naše výhoda je v tom, že jsme ve městě, kde je koncentrace lidí vyšší.
Významným problémem je ale klimatická krize. Ne že by dřív nebyly roky, kdy bylo chladno a něco pomrzlo, ale teď se v rámci platformy Výkvět bavíme o tom, jak začít fungovat jinak, jestli má například smysl dělat jarní výsevy, protože přijde rychle horko a my nestíháme zalévat.
I proto jsem ráda, že máme takový přirozený vývoj a že se nehroutím z toho, když se něco nepovede. Příroda funguje tak, že si něco vezme, ale vždycky za to něco dá. My se tomu musíme jen přizpůsobit, mít nějakou rezervu a nezhroutit se, když se něco nepovede.
