I když se v Česku stále zvyšuje průměrný věk dožití, a doháníme tak vyspělé západní země, Češi nadále pokulhávají v péči o vlastní zdraví. „Mnoho lidí u nás téměř nekonzumuje zeleninu a ovoce, naopak přijímáme hodně soli a také nadměrně pijeme alkohol,“ tvrdí lékařka a vědkyně Eliška Selinger.
Ta se zabývá výzkumem výživy a aktuálně také studuje epidemiologii na prestižní londýnské univerzitě London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Selinger se též věnuje odborné výživě v prevenci nemocí, jejím tématem je veřejné zdraví. Česká republika na tom podle ní v úrovni péče o zdraví není zrovna dobře.
„Máme třeba stoupající míru nadváhy a obezity a za těmito trendy stojí český životní styl. Podle reportu OECD za polovinu úmrtí v Česku mohou behaviorální faktory, jako jsou výživa, pohybové aktivity a návyky, které můžeme ovlivnit,“ tvrdí odbornice. Konkrétně výživa zodpovídá podle jejích slov za zhruba třetinu úmrtí v Česku.
Dodává však, že mladí lidé podle ní mají už jiné návyky než jejich rodiče. I kvůli obavám o planetu roste mezi mladou generací například počet vegetariánů, ale i takzvaných flexitariánů, tedy lidí, kteří vědomě omezují konzumaci masa.
Tento trend dokazují i výzkumy. Třeba podle průzkumu agentury Ipsos je u mladších lidí do 34 let veganů a vegetariánů asi desetina a k tomu podobný podíl flexitariánů.
Jak souvisí výživa se sociálním statusem a s chudobou? Co má podle lékařky zásadní dopady na naše zdraví? Co si myslí o populárních dietách a výživových směrech, jako je vynechávání lepku, laktózy nebo o „sugar free“?
A proč podle ní většina Čechů nemůže jít do důchodu až v 68 letech, což je hypotéza, o které se teď diskutuje? I tyto otázky padly v dalším díle podcastu Jak být lepší, tentokrát věnovanému stravě.
