Jako kdybyste náhodně zabodávali nůž do encyklopedie avantgardního umění 20. století, podobně jako když Tristan Tzara hledal jméno pro dadaismus. Právě tak vypadá přehled nejlepších výstav ve světových metropolích, na které se tuto sezonu vyplatí vydat. Převládají mezi nimi retrospektivy opravdu velkých jmen.
Modigliani
Foto Albertina
Kde: Albertina, Vídeň
Do: 9. ledna 2022
Podtitul výstavy zní Primitivistická revoluce a v prvních dvou sálech je víc děl Pabla Picassa než Amedea Modiglianiho, ale tím se nenechte zmást. První Modiglianiho retrospektiva ve střední Evropě nepatří mezi ty, při nichž kurátoři nedostatek zápůjček děl hlavního umělce řeší přidáním všemožných děl jeho souputníků.
Ve Vídni mají v první sekci výstavy zápůjčky Deraina či Brancusiho své hluboké opodstatnění – vysvětlují kontext jedinečného okruhu tvůrců, jejich vzájemné ovlivňování se i společnou inspiraci kykladským či africkým primitivním uměním.
Čím dále výstavou postupujete, tím Modiglianiho přibývá. Retrospektiva umělce, který zemřel ve svém ateliéru v roce 1920 v pouhých pětatřiceti letech, vrcholí sály plnými jeho portrétů, ale i slavných aktů s červeným pozadím.
Georgia O’Keeffe
Foto Centre Pompidou
Kde: Centre Pompidou, Paříž
Do: 6. prosince 2021
Americká malířka se stačila za svůj bezmála staletý život účastnit většiny zásadních estetických dobrodružství. Na začátku století patřila do okruhu tvůrců amerického modernismu, pak její tvorba tíhla k magickému realismu, ve třicátých letech se podílela na typicky americkém hledání identity, aby se pak v letech šedesátých stala průkopnicí abstraktní malby zvané „hard edge“.
Její díla vynikají expresivní barevností, zaujala ale také feministicky angažovanými názory i individuálním způsobem života v divočině Nového Mexika, které jí poskytlo mnoho především florálních, ale i krajinných motivů. Sbírala a malovala také lebky a kosti zvířat v poušti.
Na začátku tvorby ji ovlivnily teorie Arthura W. Dowa o rovnováze mezi barvou, formou, liniemi a objemy, ale i Vasilij Kandinský. Nejvýznamněji pak galerista a fotograf Alfred Stieglitz, za kterého se provdala. Už ve dvacátých letech byla její práce interpretována jako vyjádření ženské intuice – ikonou ženského umění zůstává dodnes.
Vasilij Kandinský: Around the Circle
Foto Guggenheim Museum
Kde: Guggenheim Museum, New York
Do: 5. září 2022
Jako pionýr abstrakce neměl Kandinský vliv jen na Georgii O’Keeffe, ale na stovky dalších umělců první poloviny 20. století. Uznáván je i jako významný umělecký inovátor a teoretik malby.
Výstavu Around the Circle dělá atypickou instalace v chronologickém protisměru. Začíná Kandinského plně abstraktními malbami z pozdního života a podél Guggenheimovy spirálovité rampy se pak v čase vrací. Nikoli až k reprezentativnímu zobrazování, ale protíná témata soustředěná kolem snahy dosáhnout uměním duchovního vyjádření.
Kandinský ho nazýval umělcovou „vnitřní nutností“ a zůstalo hlavním principem jeho opakujících se snah o redefinnování svého díla i života. Malby, akvarely a dřevoryty zapůjčené z rozsáhlé sbírky Kandinského muzea osvětlují cestu umělce, kterého zkoumání transcendentního potenciálu abstraktních forem pohltilo podobně jako našeho Františka Kupku.
Sophie Taeuber-Arp: Living Abstraction
Sophie Taeuber-Arp
Foto Museum of Modern Art
Kde: Museum of Modern Art, New York, MOMA, New York
Do: 12. března 2022
Poté, co putovní expozice opustila Kunstmuseum v Basileji i londýnskou galerii Tate Modern, zamířila přes oceán. Tvorba další z průkopnic abstrakce byla mimořádně rozmanitá a občas kontroverzní. Vyráběla výšivky a malby, vyřezávala sochy a upravovala časopisy, vytvářela loutky a tajemné dadaistické předměty.
Spojením smyslu pro experiment, pocházejícím z avantgardních kruhů, v nichž se pohybovala v Curychu a Paříži, se svým technickým vzděláním a zkušenostmi učitelky užitého umění, se malířce podařilo vytvořit takovou formu abstrakce, kterou dokázala integrovat prakticky do všech oblastí života.
Současně právě kombinací tradičních řemesel s modernistickým slovníkem úspěšně zpochybňovala hranice mezi uměním a designem.
Kirchner and Nolde: Expresionism. Colonialism.
Foto Stedelijk Museum
Kde: Stedelijk Museum, Amsterdam
Do: 5. prosince 2021
Dílo obou malířů je proslulé svým nekonvenčním zobrazením lidí, krajin a předmětů vyvedených ve výrazných barvách energickými tahy štětcem. Jak se ale dnes na tato díla díváme z postkoloniální perspektivy?
Výstava přibližuje příběhy, které Kirchner a Nolde ve svých dílech vylíčili, zkoumá jejich umění v kontextu historie a ideologií doby, a také jeho vazby s lidmi, kulturami a předměty mimo Evropu.
Jde o první hloubkové postižení vztahu mezi osobitým vizuálním stylem dvou expresionistů a koloniální realitou, z níž vzešel. „Výstava by nebyla možná bez spolupráce velkého množství odborníků, převážně antropologů a kulturních historiků, muzikologů, lingvistů a umělců z různých částí světa,“ vysvětluje kurátorka Beatrice van Borman, podle které je výsledek formátem budoucnosti.
Alexander Calder: Minimal/Maximal
Foto Neue Nationalgalerie
Kde: Neue Nationalgalerie, Berlín
Do: 13. února 2022
Po dlouhých letech rekonstrukce byla na konci léta opět otevřena Nová Národní galerie od architekta Miese van der Rohea z šedesátých let, která se stala ikonickým dílem poválečné moderní architektury. Pod heslem „co nejvíce Miese“ se rekonstrukce ujal ateliér architekta Davida Chipperfielda.
Inaugurační výstavou se stala přehlídka děl amerického představitele kinetického umění, po desetiletí úzce spojeného s Neue Nationalgalerie prostřednictvím venkovní sochy „Têtes et Queue“ z roku 1965 – na terasu se nyní vrátila.
Experimentální pojetí výstavy, speciálně navržené pro prosklený sál, spoléhá na zapojení návštěvníků, kteří mohou zažít některá díla Alexandera Caldera v akci. Jsou aktivována až čtyřikrát denně a výstava dále sleduje zvláštní vztah mezi velikostí, měřítkem a prostorem a konfrontací organických forem s přísnou geometrií stavby.
Johannes Vermeer: On Reflection
Johannes Vermeer, Brieflesendes Mädchen am offenen Fenster, 1657-59
Foto Zwinger
Kde: Zwinger, Drážďany
Do: 2. ledna 2022
Středobodem výstavy je obraz „Dívka čtoucí dopis u otevřeného okna“, jedno z nejznámějších světových děl zlatého věku holandského malířství. Vermeerovo rané mistrovské dílo procházelo poslední čtyři roky pečlivým restaurováním, výzkum ukázal, že rozsáhlou oblast přemalby v pozadí neprovedl sám mistr.
Její odstranění odhalilo zobrazení stojícího Amora jako „malby v obraze“ na zadní stěně místnosti, čímž se radikálně změnil celkový vzhled plátna. Výstava uvádí i devět dalších Vermeerových maleb, které s obrazem úzce souvisejí.
K vidění je i dalších padesát děl holandské žánrové malby druhé poloviny 17. století a aby bylo povědomí o kontextu ještě širší, také kresby, tisky, sochy a historický nábytek.
