Viděli se spolu poprvé. Každý pochází z jiného pracovního prostředí, a přesto je něco spojuje. Pavlína Pudil a Tomáš Ditrych milují umění. Zakladatelka The Pudil Family Foundation se mu věnuje už více než dvacet let, právník a partner v advokátní kanceláři Mavericks s ním teprve začíná. V pražské galerii Kunsthalle se sešli, aby si o něm povídali.
Za těžkými zlatými dveřmi je místnost, kam se zákazník pražské galerie Kunsthalle běžně nedostane. Kulatý stůl, kolem něj křesílka a na stěnách plátno. Collectors lunch vznikl pro sběratele, kteří mají své dílo v dlouhodobé zápůjčce ve sbírkách galerie.
„Mohou se za ním jít kdykoli podívat, zavěsit si ho na stěnu a kochat se jím nebo o něm diskutovat s odborníky,“ říká Pavlína Pudil, zakladatelka The Pudil Family Foundation. „Místnost se ale dá použít i na interní akce, je možné si ji pronajmout.“
Teď se v ní ale u stolu potkává s Tomášem Ditrychem, právníkem a partnerem v advokátní kanceláři Mavericks. Spojuje je láska k umění. Pavlína se z ní vyznává už více než dvacet let, Tomáš je nováčkem. První obrazy si koupil před třemi lety. Ve volné diskusi zlehka moderované Forbesem jsme se pokusili najít nejen odpověď na otázku, kde leží srdce sběratele.
Co vás přivedlo k umění?
PP: Když jsme s manželem zařizovali svůj první byt, chtěli jsme se obklopit hezkými věcmi a nechtěli chodit do Ikey. Toužili jsme po něčem originálním. Koupí prvního obrazu jsme velmi rychle propadli závislosti. Cesta k umění byla tedy přes krásno.
TD: Já to mám stejně. Máme doma ještě spoustu místa na zdech, vysoké stropy. Zatím nad tím přemýšlím tak, že si chci udělat hezký byt, jen nevím, co se stane, až to nebudu mít kam dávat.
