Scéna z ikonického filmu Kill Bill 2, při níž se Uma Thurman holýma rukama probíjí ven z hrobu, by byla jen poloviční nebýt westernové melodie, která ji provází. Složil ji italský skladatel Ennio Morricone, který za ni v roce 2015 získal Oscara. Byla to navíc jeho první spolupráce s režisérem Quentinem Tarantinem, s nímž se sešel ještě u westernu Osm hrozných.
Právě slavný režisér přesvědčil neméně slavného dirigenta a skladatele, aby ke svému koncertu, který začal připravovat v roce 2019, přidal i filmové projekce. A Morricone souhlasil, ostatně sám chtěl, aby nová koncertní produkce byla odlišná od těch předchozích. Hlavně ale počítal s tím, že ji bude dirigovat jeho syn Andrea. Vybral proto svou nejoblíbenější hudbu a spojil ji s obrazem, pro který byla stvořená.
Velkolepá show, kterou doplní nejen záběry ze slavných filmů, ale i ty dokumentární, které přibližují dirigenta a jeho kolegy při tvorbě i v rozhovorech, zavítá 19. prosince také do Prahy. Sám mistr už u premiéry v pražské O2 areně nebude. Zemřel před dvěma lety v červenci v Římě. Jeho dirigentské žezlo ale převezme syn Andrea – přesně, jak si přál.
Ten vystoupí společně s Českým národním symfonickým orchestrem, s nímž byl dlouhá léta sehraný i jeho otec. Zazní ty nejznámější skladby z filmů Bio Ráj, Tenkrát na západě, Hodný, zlý a ošklivý nebo Neúplatní.
Ennio Morricone složil hudbu k více než pěti stovkám filmů a televizních produkcí. Komponoval přes sto samostatných hudebních děl. Ve své tvorbě využíval pěveckých sborů, ale i zvuků z denního života. Rád experimentoval a do svých skladeb zakomponovával třeba různé klepání, praskání i pískání. Vyznít ale nechal i elektrickou kytaru nebo romantické housle. A pracovat uměl i s tichem.
„Bude to hořkosladký zážitek, protože můj otec mi velmi chybí,“ říká Andrea Morricone k představení, s nímž do Prahy přijede. Se svým otcem spolupracoval řadu let, společně získali i Filmovou cenu Britské akademie za The Love Theme ze snímku Bio Ráj.
Sám pak vytvořil třeba pro World Expo 2015 La Forza Del Sorriso, které zpíval Andrea Bocelli. Rozhovor vznikal přes online, za pomoci překladatelky, protože Andrea si přál mluvit v italštině. Občas ale z rodného jazyka do angličtiny přeskočil.
Jak se na koncert těšíte?
Mám velká očekávání. Hlavně od orchestru, se kterým otec celou dobu hrál a měl k němu silný citový vztah. Mám možnost navázat na tradici a uctít jeho památku. Bude to skvělá a hluboce emotivní příležitost, jak se setkat a oslavit ho spolu s jeho fanoušky po celém světě.
Jak moc náročná příprava to je?
Celý koncert bude sice náročný, ale jsme dobře připraveni. Český národní symfonický orchestr je velmi kvalitní těleso. Trochu obtížnější je to po technické stránce, vzhledem k tomu, že nepůjde pouze o hudbu, ale i o obraz, ale i to zvládneme. Sice jsme vyměnili trumpetisty a udělali jsme nějaké dílčí změny, ale to se děje běžně. Některé hudebníky znám i osobně, stejně jako můj otec.
Mohl jste nějak zasahovat do výběru hudby?
Ne, to byl výběr mého otce a já do něj nezasahoval. Vybralo se to nejlepší z jeho práce a my musíme jen udržet jeho tempo. Není čas zastavit se a rozjímat.
Kolik lidí s vámi bude na jevišti?
Kolem sto čtyřiceti hudebníků. Žádní speciální hosté. Jsem na sebe velmi přísný a také na hudebníky, s nimiž spolupracuji. Ale je to tím, že můj otec byl perfekcionista a já jsem po něm. Na produkci se ale podílela velká řada lidí a jsem rád, že jsme byli schopni celý koncert jak finančně, tak i technicky zrealizovat.
Byl jste někdy v O2 areně? Znáte ten prostor?
Ne, ještě ne, ale slyšel jsem na něj samou chválu, takže se tam těším. Jsem rád za tuto příležitost a vážím si možnosti představit českému publiku otcovu hudbu. Bude to pro mě ctí.
