Uprostřed Kryštofova údolí nedaleko Liberce stojí kousek od cesty bílá chalupa. Na první pohled nenápadné stavení, které by mohlo lehce splynout s okolní krajinou. Na ten druhý vás ale upoutá svým půvabem vychytaným do nejmenších detailů. Butikovým hotelem V Bezovém údolí si manželé Tereza a Michal Hoškovi plní sny. Naplno se začali věnovat své vášni a vedle toho rozvinuli i vlastní značku.
Tereza Hošková založila Julie store – obchod plný udržitelné módy a bytových doplňků – před pěti lety. Ke konceptu ji inspirovaly její čtyři dcery, které se s manželem snaží vést k odpovědnému chování a respektu k přírodě. Julie store neměl na začátku jasný směr, měl pouze uspokojit kreativní choutky maminky na mateřské. „Dodneška nedělám nic podle byznys plánu, všechno rozhoduji pocitově,“ konstatuje podnikatelka.
Tereza začínala s dětským oblečením, dnes už obléká i muže a ženy. „Ty především, moje zákaznice jsou ženy, které stejně jako mě zajímá citlivý přístup k planetě. Takové, které nepotřebují módní výstřelky a raději se obléknou do šatů s nadčasovým střihem a ocení kvalitu materiálu i samotného šití.“
Potřeba žít autenticky příběh své značky přiměla Hoškovy před čtyřmi lety k životní změně – odchodu z města na venkov, kde dnes žijí s celou rodinou v roubené chalupě u lesa. „Snažila jsem se naše produkty dostat do města, nakonec mě ale dostaly z města pryč,“ směje se Tereza.
Manželé si čím dál víc uvědomovali potřebu zpomalit. Michal Hošek se dlouhé roky pohyboval na manažerských postech a ve vedení firem, třeba jako provozní ředitel v Lasvitu a později i v Preciose. Po pětadvaceti letech manažerské kariéry ale změnil roli a stal se podnikatelem.
„O vlastním byznysu jsem ze začátku vůbec nepřemýšlel. Možná jsem neměl ani potřebnou dávku odvahy. Začal jsem si ale postupně uvědomovat, že předávám veškerou přidanou hodnotu někomu jinému. Jako exekutivec naplňujete očekávání a vize majitelů firem. Měl jsem tedy čím dál větší potřebu přenést své zkušenosti do něčeho vlastního,“ vzpomíná.
Kolem opuštěné kulturní památky sice jezdili s manželkou dlouho, o koupi ale vůbec neuvažovali. Nakonec ale pomohli kamarádi. „Radili nám, abychom náš životní styl i prostředí, ve kterém žijeme, přenesli ještě více do podnikání,“ usmívá se podnikatel.
Chopili se tedy příležitosti. Prodali holešovický loft a koupili roubenku. Na renovaci to ale zdaleka nestačilo, a tak část projektu zafinancoval investor Karel Janeček. „Přátelím se s jeho ženou již roky, a když jsme jim to místo ukázali, zamilovali se do něj,“ doplňuje Tereza.
Že místo promění v butikový hotel, bylo jasné hned od začátku. O celou rekonstrukci se postarali manželé sami a obešli se i bez pomoci architektů či designérů. Michal, který o sobě rád říká, že pro nedostatek talentu není architekt, ale manažer, se pustil do projektu a řízení stavebních prací. A Tereza, která se jinak věnuje převážně Julii a pravidelně dojíždí do pražského showroomu, se zasadila zejména o současnou podobu interiéru.
Od začátku na Instagramu sdíleli proces renovace a setkali se s velkým zájmem. První zákazníky tak získali ještě dlouho před otevřením. „Sociální sítě si děláme sami a zatím spoléháme na organický růst. Jsme také součástí Amazing Places, kteří nás právě vyhlásili objevem roku 2022. Těší nás i velký zájem médií a influencerů,“ říká Tereza.
Chalupu manželé koupili v zuboženém stavu. Rekonstrukci mohl komplikovat i fakt, že se jedná o památkově chráněný dům. „Naštěstí komunikace s památkáři byla skvělá, vycházeli jsme si vstříc a vždy našli dobré řešení,“ komentuje majitel. Dokonce i na barvě fasády se shodli na první dobrou. „Rádi vzpomínáme na moment, kdy nám tak trochu opatrně říkali: Víte, oni to ti Němci natírali na bílo. A my na to odpověděli: Víte, my jsme to tak trochu chtěli natřít na bílo. Museli jsme se smát,“ vzpomínají manželé.
Až se vás bude majitel ptát, kdy si myslíte, že byla chalupa postavena, nenechte se zmást. Na vstupních dveřích je sice letopočet 1818, nejstarší část domu pochází ale už ze 16. století. „Na přelomu 18. a 19. století proběhla významná úprava, proto ta číslice. Záměrně se na to všech ptám právě přede dveřmi,“ směje se majitel.
Proměnu křížové chalupy, jedné z osmi dochovaných staveb svého druhu v Česku, svěřili majitelé těm nejlepším řemeslníkům za využití tradičních postupů i materiálů. V maximální míře se snažili o repasi, renovaci nebo výrobu replik původních prvků – především oken a dveří.
V hotelu ale nechybí ani současný český design. Můžete zde obdivovat stoly Ton, nábytek Master & Master, bezrámové okno Jánošík, designové kousky od Maxima Velčovského a svítidla Lasvit od Jana Plecháče a Henryho Wielguse či Brokis od Lucie Koldové. Látkové doplňky, lněné povlečení a spoustu ostatního nábytku pochází samozřejmě z vlastní značky Julie store.
Komplikovaná rekonstrukce trvala rok a půl a stála bezmála čtyřicet milionů korun. Návratnost je plánována na pět let. V chalupě je restaurace s pekárnou a pět pokojů, kde cena za noc začíná na pěti tisících. Součástí hotelu je i dřevěná stodola pro větší rodiny nebo partu známých. „Je to taky ideální prostor na jóga retreaty, team buildingy i firemní školení. A právě touhle cestou teď chceme jít. Hotelu se zatím daří skvěle, víkendy jsou plné. Přes týden tu ale bývá prázdněji, a tak přemýšlíme, jak jej využít,“ vysvětluje Michal Hošek.
Jistě vás napadne, že tady by byla krásná i svatba. Pár je jich již na příští rok naplánovaných, manželé ale chtějí zachovat klidnou energii místa, a tak se jejich pořádání trošku brání. „Nechceme tady z toho dělat typické svatební místo. Chceme, aby tu byl klid,“ shodují se.
„I když to tady býval docela party house,“ doplňují se smíchem a narážejí tím na nedávnou historii domu. „Žili tu dva umělci, akademičtí malíři a sochaři Radko Plachta a Mojmír Preclík. Tvořili tu a pořádali vernisáže v sadu s podtitulem Běžte do háje. Místní s láskou vzpomínají na jejich bohémský život, kterého se sami často účastnili,“ vysvětluje Michal. Zaniklý sad se právě obnovuje, a tak i vás možná majitelé brzy pošlou do háje.
Kromě zenové atmosféry vás ale čeká i skvělé jídlo. Finediningové restauraci šéfuje Karel Doležal, který sbíral zkušenosti v Ambiente nebo olomouckém Long Story Short. Snídaně jsou plné lokálních dobrot – včetně chleba z místní pekárny, obědy tu servírují z hrnců přímo z pece a večeře formou a la carte menu.
Používají tu produkty lokálních pěstitelů a chovatelů, vyrábí si vlastní šťávy, oleje, zavařeniny a kompoty, fermentují a zpracovávají celé suroviny. „V plánu je i naše vlastní zahrádka a samozřejmě bezové keře, z nichž budeme vyrábět šťávu,“ komentuje Tereza.
Hosté se mohou také už pomalu těšit na saunu nebo na molo pro cvičení jógy s výhledem na okolí. „Nejprve si to tu na sebe ale musí trochu vydělat. Půjčky si vzhledem k současné situaci brát určitě nechceme,“ shodují se majitelé. A tak si budeme muset počkat třeba i na novou dílnu pro Julii store ve stodole na kopci. Tam bude vše nejen vznikat, ale budou se v ní pořádat i workshopy pro zákaznice.
Léto bylo pro oba manžele velmi náročné. V Julii store vrcholila sezona lnu a Bezové údolí spělo do fáze otevření. „Nejmladší dcera ještě nechodila do školky, osmiletá měla prázdniny… Sáhli jsme si na dno,“ vzpomíná podnikatelka.
Starší dcery se postupně do byznysu také zapojují. Ta nejstarší studuje v Liberci textilní školu a pomáhá mamince s e-shopem. Učí se přebírat materiály, komunikuje se švadlenami. Ta mladší zkoušela brigádu v kuchyni, a jelikož byla šikovná, kuchař si ji vzal na výpomoc na studenou kuchyni. „Gastro ji docela chytlo, tak uvidíme. Byla bych ráda, kdyby se holky věnovaly podnikání společně s námi,“ říká Tereza.
Oba byznysy se zatím manželům daří propojit skvěle. Třeba kávu, kterou jim vyrobili na míru v libereckém Mia Coffee, bude Tereza nabízet i ve vinohradském showroomu Julie store. Naopak z něj přiveze do Bezového údolí lněné šaty. Na prodej by tu měla být i přírodní kosmetika z Beskyd The Green Theory, kterou si hosté mohou užívat na pokojích. I když hotel otevřeli Hoškovi teprve v srpnu, plány mají už teď na několik let dopředu.
