Šáhdžahán byl nejen pátý císař Mughalské říše, ale také tehdejší nekorunovaný král luxusu a extravagance. Říši rozpínající se přes území dnešní Indie a Pákistánu v 17. století vládl ze zlatého trůnu zdobeného diamanty, rubíny, smaragdy, safíry a perlami. Prostě tak, jak se na vládce takové říše sluší a patří.
Také měl 11 manželek. Jen jednu ale miloval nade všechny: Mumtaz Mahal mu porodila 14 dětí. Když při posledním porodu v roce 1631 zemřela, nechal císař na její počest postavit bílé mauzoleum. Navrhli ho architekti z Francie a Itálie, 20 tisíc řemeslníků ho stavělo 22 let a dnes je zařazeno mezi jeden ze sedmi novodobých divů světa.
Ano, Tádž Mahal.
V následujících staletích patřily Šáhdžahánovy impozantně zdobené šperky k nejvzácnějším a nejvyhledávanějším artefaktům světa.
Žádný lovec pokladů ale neshromáždil působivější sbírku než katarský princ Hamad bin Abdullah Al-Thani, jehož kolekce čítá nejen kousky z doby Mughalské říše, ale i nejnovější modely od Cartiera. Teď se rozhodl, že tři stovky vybraných položek vydraží v aukčním domě Christie’s.
„Tato aukce se liší především svým rozsahem a kvalitou. Na prodej bude 19. června téměř 400 kusů, které se pohybují v rozmezí od 10 tisíc po 10 milionů dolarů,“ říká Rahul Kadakia, ředitel mezinárodních aukcí. „Každý kousek je výjimečný a je vyrobený z těch nejlepších materiálů.“
„Mezi nejcennější položky patří železná dýka ze 17. století vyrobená pro samotného Šáhdžahána. Má nefritový jílec zdobený hlavou cheruba, jejíž podobu pravděpodobně ovlivnila renesanční Evropa,“ říká ředitel oddělení islámského umění aukčního domu Christie’s William Robinson. Je to také jeden z mála kousků, který má poměrně odlehčený design.
Většina ostatních děl vypadá úplně jinak. K mání bude třeba šachová souprava zdobená smaragdy a rubíny, 10,5karátový růžový diamant Golconda z dolů ve východní Indii nebo 17,2karátový kámen, který měla ve své klenotnici britská královna Šarlota. K dispozici bude také řada oslnivých šperků – náramků, přívěsků, náhrdelníků, prstenů nebo třeba manžetových knoflíčků, ale i kapesní hodinky, meče a vodní dýmky.
Očekává se, že se celková částka bude pohybovat v desítkách milionů dolarů, dokonce může přesáhnout i devět cifer – a stát se tak největší aukcí šperků všech dob. Tím by byla překonána i rekordní suma z roku 2011, kdy se vydražily šperky Elizabeth Taylor za 115,9 milionu dolarů.
Al-Thaniho kolekce je o to působivější, že ji katarský princ dokázal dát dohromady velmi rychle. Se sbíráním drahých artefaktů začal před pouhými 10 lety.
V říjnu 2009 byl totiž Al-Thani pozván na vernisáž výstavy „Maharaja: The Splendour of India’s Royal Courts“, kde ho zaskočila opulentnost a výjimečnost indického umění. Princ oslovil kurátora výstavy Amina Jaffera, aby mu pomohl vybudovat vlastní sbírku plnou jedinečných a vzácných kousků.
Al-Thani do své sbírky, která k dnešnímu dni čítá na šest tisíc položek, investoval miliony dolarů. Mezi nejvzácnější díla patří medaile ze slonovinové kosti z dávné Mezopotámie, čínský porcelán z období dynastie Ming, italské stříbro nebo nefritová mayská maska.
Některé z Al-Thaniho vzácných předmětů byly vystaveny před pěti lety v Metropolitním muzeu v New Yorku a od příštího roku se chystá stálá expozice v pařížském Hotelu de la Marine.