Michal Doležel by se dal označit za aktivistu. Archeolog, který spolupracuje s Pamětí národa, je zapáleným bojovníkem za obnovu meziválečné architektury v Brně a okolí.
Díky velké náhodě se také stal hlavním hybatelem obnovy naprosto výjimečného interiéru bytu manželů Herdanových, který zůstal téměř neporušen a zároveň nikým neobjeven, od protektorátních časů až do žhavé současnosti.
Před několika týdny potkala Michala Doležela na ulici jedna známá, která mu prozradila, že se vydala na prohlídku bytu, jejž nabízí město k pronájmu. Když do něj vešla, bylo jí jasné, že se jedná o designový unikát, ale mylně se domnívala, že jde o zapomenuté dílo architekta Adolfa Loose.
„Podíval jsem se na fotky a na první pohled jsem pochopil, že se jedná téměř o zázrak. Byt byl prázdný skoro šest let, poslední dekádu jej užívala paní, která bohužel z jeho interiéru něco vyhodila, něco předělala – jako například dobovou kuchyň nebo koupelnu. Ale v letech 1957–2007 zde žila rodina Miluše Podhardské, která chápala, v jak výjimečném prostoru bydlí, a starala se o něj natolik, že měli ještě původní lednici z roku 1933,“ rekapituluje Michal Doležel.
Ještě ten den kontaktoval starostu, aby tak výjimečnou památku stáhl z nabídky pronájmů. Spojil se také s kolegy z Muzea města Brna a vytvořili společně s Národním památkovým ústavem tým, který se vydal pasportizovat tento mimoděk objevený architektonický poklad.
Na svědomí ho měl architekt Emmerich Horvat, který jej v roce 1933 vytvořil na zakázku pro Eugena Teltschera. Židovský intelektuál vlastnil celý dům s adresou Hlinky 46 a designový byt věnoval ke svatbě své dceři Johaně a jejímu manželovi Richardu Herdanovi.
Dochován je nejen ojedinělý nábytek z finské břízy, mahagonu a ořešáku, ale také třeba mříž na ústředním topení, která nese iniciály Richarda Herdana. Ten s celou rodinou naštěstí z Brna odešel v roce 1938 do Johannesburgu. Jak se později zjistilo, nebyla to prozřetelnost, co uchránilo osud Herdanových před koncentračním táborem, ale náhoda. Herdan byl coby vedoucí exportního oddělení Škodových závodů poslán na služební cestu.
Jeho tchán Eugen společně s manželkou Elsou, jejichž byt Michal Doležel také později objevil (dnes je tam školka a dochována je pouze část salonu), byli deportováni do Terezína a později zavražděni.
„Přes internetovou databázi rodokmenů se mi s kolegou Dominikem Matusem podařilo vyhledat potomky rodiny Herdanových a spojit se s nimi. Jejich syn Leo se v roce 1933 v brněnském bytě narodil a společně se svou sestrou Felicitas mají velký zájem nejen byt své rodiny navštívit, ale položit před vchodem do domu Kameny zmizelých, které budou připomínat osud jeho prarodičů,“ vypráví Doležel.
Nyní je v jednání, co bude s bytem manželů Herdanových dál. „Mojí snahou je, aby se z něj stal reprezentativní prostor městské části Brno-střed, a hlavně místo paměti. Aby prostředí a design vyprávěly historii židovských obyvatel, kteří tvořili tak podstatou část brněnské předválečné kultury,“ uzavírá Michal Doležel.
V rámci festivalu Open House Brno si můžete byt Herdanových společně s výkladem Michala Doležela prohlédnout ve dnech 10. a 11. října.