Nemusíte být zrovna fanouškem rychlé jízdy, aby vám bylo jasné, že supersporty jsou něco mimořádného. Nové technologie a výrobní postupy totiž proměnily hračky pár bohatých vyvolenců v technicky i rychlostně bezkonkurenční stroje, které je radost řídit. A i kdyby se vám nepoštěstilo si pořídit svůj vlastní, už samo nahlédnutí do světa supersportů v podání serveru Gizmag stojí zato.
Konec jedné éry
Termín supersportovní automobil nebo supersport se ve světě motorů pevně usadil v 50. letech, kdy přišel na svět Aston Martin DB2. Právě jeho vlastnosti určily, které auto si zaslouží tohle označení – obvykle dražší, rychlejší a silnější než jeho soudobá konkurence a navíc s jistou exkluzivitou – většinou se totiž supersportů vyrobí jen omezený počet kusů nebo je na ně pořadník „za zásluhy“, třeba za výjimečnou věrnost klienta značce. To, co je definuje absolutně, je každopádně rychlost, která v jejich začátcích postavila výrobu aut na hlavu.
A snad nejvíc trhem poslední dekády otřásl příchod superauta všech superaut – Bugatti Veyron. Tenhle kus ze stáje společnosti Volkswagen, která získala práva na francouzskou spící značku v roce 1998, totiž zrušil vše, co dosud platilo (ačkoli použité technologické postupy z ranku sci-fi jsou dnes už běžným měřítkem pro hodnocení supersportů). Začátky však nebyly snadné a v německé automobilce museli hodně experimentovat, než tenhle zázrak sestrojili.
Psal se podzim 2004 a Jeremy Clarkson, moderátor kultovní motoristické show Top Gear, se při vysílání smál, když četl prohlášení Volkswagenu, že jejich Bugatti bude nejrychlejší sériově vyráběný vůz, jaký lidstvo vidělo – jen ještě nemají motor, nevědí, jak vyvinout brzdy a nefunguje jim převodovka. Už za necelý rok ale musel smeknout, když se přes Francii řítil zbrusu novým modelem Veyronu a nadšeně halekal, že něco takového nikdy nezažil.
Maximální rychlost vozu je neuvěřitelných 431 km/h, přičemž při rychlosti vyšší 200 km/h se vysouvá přítlačné křídlo na zádi, díky čemuž se vůbec dokáže Veyron udržet na vozovce a z 400kilometrové rychlosti zastavit za necelých 10 sekund.
Okamžitě po svém uvedení na trh se stal nejrychlejším autem na světě, a přestože mu dnes tenhle titul berou jiné vozy, ve Volkswagenu neusnuli – už delší dobu se spekuluje o novém modelu Bugatti, které asi dostane názve Chiron a mělo by jít o hybrid s výkonem téměř 1500 koní.
Zachová si zřejmě konfiguraci osmilitrového motoru V 16, ovšem s elektrickými turbodmychadly a elektrickým motorem. Kdy se objeví na trhu, se dozvíme zřejmě příští rok na některém z evropských autosalonů, v Ženevě či Paříži.
Čtěte také: Lamborghini, Ferrari, Porsche, BMW a McLaren. Vyzkoušel jsem je a přidal pár tipů
Supervozy směřují k elektrifikaci
Věk hybridních vozů nebo alespoň částečná elektrifikace ekologicky náročných supersportů je momentálně v plném proudu. Tenhle fenomén přitom nespustil jen Veyron. O výrobu hybridů se už pokusily téměř všechny větší evropské značky, zlomovým byl ale rok 2013, kdy s hybridy vyrukovali tři z největších hráčů a uvedli na trh LaFerrari F70, McLaren P1 a Porsche 918 Spyder.
Což mimochodem dokazuje změnu myšlení velkých koncernů, které si již nemohou dovolit ignorovat sílu ekologického lobbingu a tlak na spotřebitele. Všechna tři auta mají kombinovaný motor, takže bez vypouštění emisí se jízda neobejde. Nahromaděnou elektrickou energii ale využívají aspoň k podpoře jízdních vlastností a úspoře paliva, což životnímu prostředí jakž takž uleví.
Porsche 918 Spyder se sílou 570 koní je sice z celé trojky nejslabší, zato v terénu působí nejlépe. V roce svého debutu se dostalo do prestižního „Sedmiminutového klubu“, kam se smějí řadit jen vozy, které zajedou legendární Nürburgring pod 7 minut.
918ka to zvládla v čase 6:57, což jí logicky dodalo respekt. Navíc je velmi pohodlná. Díky měkké jízdě a komfortnímu vybavení si s ní můžete klidně troufnout do běžného provozu, nejpřitažlivější je ale stejně představa, že v ní řežete zatáčky v serpentinách na pobřeží.
McLaren P1 a LaFerrari jsou už jiné příběhy. Ačkoli jde o sériově vyráběné vozy, u P1 je to docela na hraně. Samozřejmě je inspirovaná svou „starší sestrou“, formulí 1, ale protože ji neomezují závodní pravidla, mohli výrobci zajít ještě dál. Osmiválec 3,8 litru má výkon 737 koní a elektromotor 179 koní. Tím se P1 liší od ostatních hybridů, protože hybridní ústrojí využívá ve prospěch dynamiky auta.
LaFerrari F70 je poháněné kombinací vidlicového dvanáctiválce 6,2 litrů a elektromotoru. Dosahuje kombinovaného výkonu 963 koní a z nuly na 300 km/h zrychlí za 15 sekund. Oba vozy tak na silnici doslova trhají asfalt a o nějakém popojíždění v dopravní špičce u nich nemůže být řeč. Všechny tři stroje navíc tvoří absolutní elitu mezi nejrychlejšími vozy na planetě a jsou doslova průlomem ve výrobě superaut.
Jejich místo na výsluní ale ohrožuje už několik měsíců někdo jiný – Švéd Christian von Koenigsegg, který má zřejmě místo srdce motor. Když jeho společnost letos na ženevském autosalonu představila hybrid Regera, server Gizmag ho označil za „snový počin ve světě aut“.
Tenhle kolos (jeho jméno znamená v překladu „Nadvláda“) váží jen 1628 kg a z nuly na 100 km zrychlí za 2,8 sekundy, o což se stará přeplňovaný osmiválec do V o objemu 5 litrů s dvojicí turbodmychadel a trojicí elektromotorů.
K nejzajímavějším řešením pohonného systému Regery ovšem patří tzv. Koenigsegg Direct Drive (KDD), neboli jednostupňový převod, který nahrazuje klasickou převodovku a snižuje způsobené ztráty výkonu a točivého momentu o 50 procent. Dá se tak čekat, že řadu rychlostních rekordů teď bude nějaký čas držet Švédsko.
Plná elektrifikace
Vysokorychlostní vozy s částečně ekologickým pohonem jsou sice na vzestupu, ale jak je to s plně elektrifikovanými superauty? Není jich moc. Ať jsou totiž jakkoliv propracovaná, elektronika jim staví do cesty rychlostní limit. A ten se zatím u všech typů pohybuje kolem 250 km/h, což je o celých 70 km/h méně, než kolik jsou příznivci čistě naftových superaut ochotni uznat za maximální rychlost.
Průkopníkem v tomhle odvětví byl předělaný Mercedes-Benz SLS AMG, který zvládl zrychlit z 0 na 100 km za 3,9 sekundy a stanovil nürburgringský rekord pro elektrická vozidla. Jenže když jeho výroba skončila, objevila se na tomhle trhu opět díra. Sice se ji snažila zaplnit Tesla Motors s Modelem S P85D, s vlídným přijetím se ale nesetkala. Jediným elektromobilem, který se zatím může srovnávat s McLareny a Ferrari, je tak Rimac Concept One chorvatské automobilky Rimac Automobili.
Ten je poháněn čtyřmi nezávislými elektromotory umístěnými v kolech, které doplňuje měnič a redukční převodovka. Díky tomu je možné každé kolo zrychlovat nebo zpomalovat nezávisle na ostatních. Celý výkon pohonné soustavy vozu je 800 kW a maximální točivý moment 3,800 Nm. Díky tomu může výrobce Mate Rimac – zázračné dítě chorvatského automobilového průmyslu – tvrdit, že jeho vůz je schopný zrychlit z 0 na 100 km za pouhých 2,8 sekundy.
Ostatně než se pustil do práce u Concept One, sám si „na koleně“ předělal staré trojkové BMW na elektromobil a zúčastnil se s ním rallye elektroaut z Mnichova do Svatého Mořice – a to mu bylo třiadvacet. Respekt motoristické obce tedy rozhodně má a teď už jen zbývá čekat, zda se mu i jemu podobným povede na svou stranu přetáhnout i zatvrzelé dieselové konzervatice.
