Vstupte do budov, kam se normálně nedostanete. Začíná další Open House

Někomu se nelíbí, jiného okouzluje. Architektura nesoucí rukopis Karla Pragera má své odpůrce i zastánce.

Občas je označován za Karla Gotta socialistické architektury, i za znesvětitele některých z nejcennějších míst Prahy. I když tvořil nejvíce za socialismu, komunistickému režimu nikdy nepodlehl, do strany nevstoupil a nebál se vyjádřit svůj názor. Sám říkal, že hodnotit je potřeba až s odstupem několika desetiletí – a právě teď je k tomu ideální příležitost.

Sedmidenní festival Open House Praha otevře budovy, pod nimiž je Karel Prager, od jehož narození uplyne letos v létě sto let, podepsán.

„Letos mohou lidé zcela zdarma navštívit sto devět běžně nepřístupných budov a areálů. Jsou to místa, která pravidelně míjíme, aniž bychom měli šanci zjistit, co se skrývá za jejich fasádami a ploty,“ říká ředitelka festivalu Klára Veselá.

Open House Praha proběhne od 15. do 21. května a na komentovaných prohlídkách se návštěvníci dozví příběhy za realizacemi konkrétních staveb. Zároveň se pro ně otevře sedmadvacet budov, které na festivalu ještě zařazeny nebyly. Kam by měly vaše kroky určitě směřovat?

Nová scéna Národního divadla

Letos slaví čtyřicet let od svého otevření a lidé se do zákulisí budovy v rámci festivalu podívají poprvé. Stavba z roku 1983, za níž Karlu Pragerovi jeho odpůrci spílali, protože podle nich působí vedle novorenesančního divadla jako pěst na oko, vznikala v šibeničním termínu.

Architekt musel během osmnácti měsíců do již hotového ocelového skeletu, z něhož se mělo původně stát kulturní centrum, vymyslet novou náplň. Nebýt toho, vypadala by budova úplně jinak.

Proměnou byli nejprve pověřeni architekti Josef Svoboda se Zdeňkem Kunou, ale protože nedokázali dodržet napjatý harmonogram, přišel na řadu se svým řešením právě Karel Prager. A víc kontroverzní už být nemohl.

Jeho podoba Nové scény vzbudila u některých Pražanů hrůzu, u jiných zase obdiv, třeba za pokrytí fasády „televizními obrazovkami“ Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Vznikla tak originální skleněná plastika a současně se vyřešil problém zvukové izolace.

Kdo na novou scénu Zlaté kapličky o víkendu zavítá, může zhlédnout video ze skláren, kde se obrazovky vyráběly. A dozví se také zajímavosti o designu nábytku i celé budově Nové scény, stejně jako o plánech její rekonstrukce.

Budova Komerční banky na Smíchově

Bunkr nebo betonový projektil – to jsou přezdívky, které dostala stavba na nároží Štefanikovy ulice a ulice V Botanice ve tvaru osmibokého jehlanu s brutalistními a skulpturalistickými prvky, taktéž z dílny Karla Pragera.

Banka byla původně součástí velkého projektu na přestavbu Smíchova, s nímž architekt nakonec neuspěl, ale který představil na své výstavě v roce 1990. Tehdy na její vernisáž dorazila také skupina mladých architektů Zlatí orli s pohřebním věncem. Do návštěvní knihy pak napsali „Na rozloučenou… Chcete-li něčemu prospět, odejděte.“

Během festivalu bude zpřístupněna bankovní hala a přízemí.

Teplotechna Praha

Budova Teplotechny — Foto Martin Suchánek

Pětadevadesáté narozeniny letos oslaví Věra Machoninová, kterou kromě brutalismu spojuje s Karlem Pragerem i spolupráce na některých projektech. Ona sama stojí za výraznou stavbou budovy Teplotechny, jejíž působivá fasáda je pokryta pláštěm z modrých smaltovaných desek.

Zprvu měl dům sloužit jak ubytovna pro zaměstnance, nakonec zde sídlilo generální ředitelství společnosti. Dnes je v prvním patře kavárna s galerií a festival otevře i další nepřístupné prostory v prvním a druhém patře a dvorní trakt.

Gröbeho vila

Anebo prostě Grébovka je dílem architekta Antonína Viktora Barvitiuse. Ani jemu nevěnovali pořadatelé festivalu letošní program náhodou: připomenou výročí dvě stě let od jeho narození.

Architekt se při návrhu domu inspiroval italskými palladiánskými vzory a výsledkem je jedna z nejkrásnějších pražských vil. Leží nad údolím Botiče v Havlíčkových sadech, je vyvedená v novorenesančním stylu a jako své letní sídlo si ji nechal postavit pražský židovský podnikatel Moritz Gröbe, který zbohatl v hornictví a na železnici.

Jeho rodina vilu a panství prodala v roce 1905 městu, které proměnilo areál ve veřejný park. V průběhu let tak Grébovka plnila řadu funkcí a byla například palácem mladých pionýrů i baletním studiem. Po několika necitlivých zásazích z minulosti se jí naštěstí vrací její krása a dnes tak lze obdivovat rekonstruovanou freskovou výzdobu, působivé mramorové schodiště a skvostné pokoje.

V rámci festivalu se návštěvníkům otevře historická část prvního a druhého patra budovy.

Hotel Intercontinental

V bezpečnostní helmě a v pevné obuvi lze projít i rekonstruovaným hotelem Intercontinental. Renovace této perly brutalismu probíhá pod vedením architektů ze studia TaK Architects a už brzo by se měla budova znovu otevřít pod názvem Fairmont Golden Hotel Prague.

V sedmdesátých letech minulého století byl Intercontinental prvním mezinárodním pětihvězdičkovým hotelem v tehdejší republice. Pyšnil se nádhernými interiéry, precizním řemeslným provedením detailů i celou řadou uměleckých artefaktů navržených pod vedením Jana Šrámka a Františka Cubra.

Návštěvníkům, kteří se musí na prohlídku objednat předem, předvedou průvodci konferenční sál a vyhlídku z restaurace Zlatá Praha.

Meteor Centre Office Park

Z minulosti do budoucnosti. Kdo má rád hru Minecraft, tomu se bude líbit v kancelářích mezinárodní společnosti Pricefx. Hravé prostory přímo v srdci Karlína dokáží naplnit představy o nekonvenčním pracovním prostředí. Z recepce lze udělat bar, z patra do patra se svezete tunelovou skluzavkou a ke slovu přichází i zmiňovaný Minecraft.

Právě mezi hromadou kostek, které lze v této hře najít, můžete relaxovat. Kanceláře, které se zpřístupní na festivalu poprvé, zaujmou nejen svým designem, ale i technologickým řešením, propojujícím jednotlivé prostory.

Továrna Breitfeld-Daněk

V moderní newsroom a sídlo vydavatelství Economia se proměnil jeden z bývalých továrních areálů pražského Karlína. Po v pořadí již třetí přestavbě budovy továrny Breitfeld-Daněk od katalánského architekta Ricarda Boffila vznikla namísto klasického open space obytná krajina, stírající rozdíly mezi pracovním prostředím a domovem.

Budova postavená v roce 1857 podle návrhu Emila Králíčka a Matěje Blechy je ukázkou industriální architektury. Návštěvníci nahlédnou do newsroomu a zavítají i na první patro s ochozem.

Petzoldova restaurace – Pavilon Bohemia

Tahle budova vyrostla u příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891, kdy do ní umístili Plzeňský měšťanský pivovar. V areálu Výstaviště, procházejícím postupnou proměnou, patří k nejstarším a nejvýznamnějším stavbám.

Letos prošla novorenesanční restaurace, kterou provozoval i po skončení výstavy proslulý pražský hoteliér a restauratér Václav Petzold, rekonstrukcí. O její novou podobu se postarali Jiří Javůrek a Helena Literová z atelieru SGL PROJEKT.

Zajímavým prvkem je střecha, nápadně podobná Národnímu divadlu. Pavilon Bohemia si budou moci návštěvníci projít v rámci festivalu celý.

City Empiria

Vzhůru do výšin. Kam? Na Pankrác, do úplně prvního mrakodrapu, který byl kdy v České republice postaven. Svou stočtyřmetrovou výškou tehdy překonal i zvonici svatovítské katedrály.

Architekt Zdeněk Kuna se pro někdejší sídlo Motokovu (na úvodní fotografii) nechal inspirovat tvorbou legendárního Ludwiga Miese van der Rohe. Budovu vyprojektoval v roce 1974 za neuvěřitelných šest neděl a postavena byla do tří let.

Sedmadvacáté patro, kam se letos návštěvníci během festivalu poprvé podívají, nabízí nevšední výhledy.

Letiště Václava Havla Praha – Terminál 4

Z centra je to sice trochu z ruky, ale ujít si tuhle prohlídku by ale byla škoda. Poprvé totiž můžete zamířit do administrativní a odbavovací budovy mezinárodního Letiště Václava Havla, na Terminál 4, kde vás čeká například prezidentský salonek, jímž prošel americký prezident Barack Obama nebo papež Jan Pavel II.

Funkcionalistickou budovu navrhl architekt Adolf Benš a hned po jejím dokončení v roce 1937 za ni získal zlatou medaili na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži. Nejstarší část pražského letiště určená pro státní delegace prošla náročnou rekonstrukcí.

Moderní architektura? Máme!

Koho zajímají novostavby, měl by se vypravit do Vysočan a prohlédnout si ústředí společnosti Blum. Na druhém konci Prahy se zase otevřou dveře do Centra Bořislavka, kde se moderní architektura potkala s uměním.

U slepého ramene Vltavy, kde se někdejší libeňský brownfield mění v moderní administrativní čtvrť, mohou lidé prozkoumat nedávno dokončenou budovu DOCK in Five. Tady se pracovní prostředí mísí s vodními plochami a zelení a nechybí ani restaurace, marina nebo běžecká dráha.

Vyhledávání...

Nebyly nalezeny žádné výsledky. Zkuste prosím zadat jiné klíčové slovo!

...nebo si přečtěte rubriky

American Dream!