Nad benešovským letištěm zapadá slunce. A my se v červnový podvečer pomalu vznášíme do oblak. Vstříc výškám nás unáší jeden z největších balónů ve střední Evropě, který právě absolvuje svůj křestní let. Fialový obr měří 37 metrů. Je tak vyšší než dvanáctipatrová budova a převyšuje třeba i pražský Tančící dům.
Do mohutné kopule nad našimi hlavami vyšlehnou plameny a my se během chvíle ocitáme stovky metrů vysoko. Balón má objem 13 tisíc metrů krychlových a s přehledem by se do něj schovala voda z pěti olympijských bazénů. Do koše se nás vešlo 24 pasažérů, dva piloti a stovky kilogramů vážící nádoby s plynem. Celkem má nosnost téměř tři a půl tuny.
Obří vzduchoplavidlo vytvořil známý brněnský výrobce balónů Kubíček Factory pro společnost Zážitky.cz. Šití balónů zabralo téměř 280 hodin a pracovalo na něm 15 lidí.
„Obal šila jediná švadlena, která tím strávila asi 108 hodin. Dalších 172 hodin padlo na ostatní činnosti jako nařezání textilie, špendlení grafiky, ušití poledníků nebo vyvázání lan,“ popisuje majitel výrobny Petr Kubíček.
Firma na zážitky s příznačným názvem Zážitky.cz si nový přírůstek do své flotily, která čítá přes třicet balónů, pořídila kvůli neustále stoupajícímu zájmu o balónové létání.
„V rámci naší nabídky se už několik let drží na vrcholu popularity a tento trend nijak nepolevuje. Obří balón nám pomůže zkrátit čekací lhůty a zpřístupní unikátní vzdušný zážitek i větším skupinám lidí,“ říká majitel společnosti Jan Hájek.
V Česku se dá balónem létat v průměru jen sto dní v roce. Pokud je nevyhovující termika, prší nebo fouká, domluvené termíny se posouvají. V největší sezóně tak někdy vznikají čekací fronty. Nový balón by s tím měl pomoci a zvýšit kapacitu flotily o tisíce míst ročně.
Ostatně
vrtkavost počasí zažíváme i my při domlouvání křestního
letu. Termín se několikrát posouvá a na poslední chvíli se mění
i lokalita. Místo původní Letné volí organizační tým letiště
Benešov. Když totiž konečně vysvitne slunce, přestane foukat
úplně. A kdyby nás vítr neodvál z Prahy, neměli bychom kde
přistát.
„Zatímco samotný let může být až meditační záležitostí, příprava je doslova adrenalinový sport,” líčí Hájek. Potvrzuje se to i při našem odletu, kdy musíme nejprve vyčkat na ideální větrné podmínky, aby mohl obří balón spolu s dalšími dvěma menšími sourozenci vzlétnout.
Náš balón a jeden z jeho „bratříčků” už jsou připravené i s posádkou na startovní čáře, třetí se ale vzbouří a odmítá se nafouknout na povel. Jeden z našich dvou pilotů vybíhá na pomoc s jeho přípravou. A během toho, co se snažíme udržet na zemi, se druhý pilot ptá s humorem: „Umí tady někdo řídit balón? Já jsem jen topič.”
Po chvíli se situace vyřeší, náš druhý pilot naskakuje do vzduchoplavidla a severní vítr nás unáší vstříc dobrodružství. Zatímco si užíváme výhled na zvlněnou krajinou poblíž Konopiště, slunce se pomalu sklání níž a níž k obzoru.
A níž a níž ke konci letu míříme i my. Piloti vysvětlují, že pro hledání ideálního místa na přistání je potřeba kopírovat terén, aby nemuseli při přistání prudce klesat.
Obyvatelé domů, na kterými se vznáší fialový obr, nadšeně vybíhají na zahrady a mávají nám. Shůry k nim doléhají dotazy typu: „Kudy tudy do Prahy?” a případně lákavé nabídky jako: „Je nás tady hodně, chcete někoho hodit dolů?”
Humor osazenstvo neopouští ani krátce před přistáním, kdy přelétáme nad lesem. „To je nějaká hra, že když utrhnete šišku, vyhráváte?” Vzápětí už ale koš hladce dosedá na louku kousek za stromy.
V mezičase, kdy čekáme na doprovodná vozidla, piloti krotí nadšené fotografy, aby hromadně nevylézali a balón neuletěl. Povolení k opuštění vzduchoplavidla dostávají až ve chvíli, když už jsou na místě doprovodná vozidla a obří kopule klesá k zemi.
Naše letecké dobrodružství tady končí, ale pro balónového obra teprve začíná. Létat bude v okolí hradu Karlštejn, nad Českým Krumlovem, v Českém středohoří a nad Pálavou.
Pozn. red. V textu jsme opravili informaci, že jde o největší balón ve střední Evropě na správné jeden z největších balónů ve střední Evropě. Za chybu se omlouváme.
