Princezna z Walesu se o víkendu zúčastnila vojenské přehlídky Trooping the Colour a oslav králových narozenin, i když nadále podstupuje léčbu své onkologické nemoci. Proč je osobní přítomnost manželky příštího britského krále tím zásadním a vlastně nejdůležitějším, co monarchie v současné době má?
Stála na balkoně, oblečená v bílo-černém kompletu, který lehce evokoval slavný model Audrey Hepburn v muzikálu My Fair Lady. A zářila.
Stála, usmívala se, mávala, dokonale upravená, bohaté kaštanové vlasy elegantně stočené do složitého uzlu, v klobouku s širokou krempou, očividně hrdá na svého tchána krále, na svého muže, na své tři děti, dva syny a dceru, kteří stáli před ní.
Stála tam a poslouchala jásot, doprovázející největší vojenskou přehlídku roku – a především jásot oslavující ji samotnou. Samotnou její přítomnost.
Byla zkrátka tam. Její královská Výsost Catherine Elizabeth, princezna z Walesu, a její „business as usual“: krásná, vznosná, elegantní, s rovnými zády a rameny, usměvavá, podporující, vřelá, obklopena svou rodinou. Aristokratka hrdě sloužící svému králi.
Jinak též vážně nemocná žena, přes půl roku bojující s onkologickou chorobou. Žena, která právě podstupuje chemoterapii.
Veřejností milovaná princezna, kterou její národ neviděl na veřejnosti od Vánoc. A nyní ji zase vidí.
Když princezna z Walesu prostřednictvím svých oficiálních kanálů na Instagramu a síti X v pátek večer oznámila, že se spolu s rodinou osobně zúčastní víkendových oslav narozenin svého tchána, krále Karla III., a s nimi spojené přehlídky Trooping the Colour, vzbudila ohromnou pozornost po celém světě.
Její sdělení se v tu chvíli stalo hlavní zprávou většiny zpravodajských serverů, od BBC News po The New York Times. Poselství zároveň v plném znění vydal i Buckinghamský palác.
Mělo jít o vůbec první oficiální vystoupení Catherine od chvíle, kdy v březnu prostřednictvím videopříspěvku oznámila, že se léčí s rakovinou.
A vůbec první vystoupení na veřejnosti od loňského prosince, kdy princezna z Walesu svou rodinu a tchána v Sandringhamu doprovodila na tradiční vánoční mši na Boží hod.
V pátečním prohlášení byla princezna z Walesu zároveň nebývale otevřená ohledně své nemoci a léčby. Zdůraznila, že její účast na víkendových oslavách neznamená, že by se už uzdravila. Naopak uvedla, že má před sebou ještě dlouhou cestu a další plánovanou léčbu, která si vyžádá ještě minimálně několik měsíců.
„Jak si každý pacient procházející chemoterapií umí představit, jsou dobré dny, ale jsou i špatné dny,“ uvedla v pátek v tiskovém prohlášení vydaném prostřednictvím Kensingtonského paláce princezna z Walesu.
Ve svém komuniké sdělila, jak léčbu zvládá, jak funguje v „dobrých dnech“ a co dělá, aby zvládala „ty špatné dny“.
„Těším se, že se o víkendu s rodinou zúčastním průvodu a oslav královských narozenin, a doufám, že se v létě připojím i k několika dalším veřejným akcím. Ale stejně tak vím, že ještě nejsem z nejhoršího venku,“ uvedla ve svém poselství doslova princezna Catherine, která v pátek vydala i svůj nový aktuální portrét.
Fotil ho její dvorní fotograf Matt Porteous, snímek vznikl minulý týden ve Windsorském parku a žena, které celý svět přezdívá „princezna Kate“, na něm stojí v džínách a světlém saku uprostřed bující zeleně pod vzrostlým stromem a zamyšleně hledí do nebe.
O den později už na manželku britského následníka trůnu netrpělivě čekal Londýn i celý svět. Když se konečně objevila, oblečená ve slušivém bílém elegantním kompletu s nápadnou černo-bílou mašlí a na vysokých podpatcích, celý svět zajásal.
Byla tu „Kate“, jak ji známe, jak ji máme rádi. Kate jako obvykle. Snad jen malinko křehčí, než jsme u i tak velmi štíhlé princezny zvyklí. Jinak se nic nezměnilo.
Jenže realita je jiná, o poznání smutnější. To, že princezna z Walesu zkoncentrovala síly, aby se dokázala zúčastnit nejdůležitějších veřejných oslav roku, bylo ze všeho nejvíc projevem jejího osobního hrdinství. Pocitu zodpovědnosti, projevu úcty vůči rodině i veřejnosti.
Princezna Catherine se i slavné „balkonové scény“ při Trooping the Colour, kdy se celá britská královská rodina objeví na balkoně Buckinghamského paláce, účastnila nikoli proto, že by se skutečně cítila tak fantasticky, jak skvěle vypadala.
Fantasticky se totiž zcela jistě necítila; pořád je především onkologickou pacientkou, která právě podstupuje chemoterapii, jak potvrdila ve svém pátečním prohlášení.
Princezna z Walesu tu byla proto, že nechtěla na takové události chybět. Její účast byla především projevem respektu vůči tchánovi, králi Karlu III. (který se mimochodem nadále léčí se stejnou nemocí, není dosud zdráv, byť tak může působit), dále respektu vůči Koruně a samozřejmě i vůči národu, který toužil zase vidět svoji princeznu.
To, že se v sobotu princezna Catherine účastnila náročných oslav, zkrátka dokonale charakterizuje její přístup k roli, kterou před lety přijala sňatkem s následníkem trůnu.
Ví, co od ní její národ očekává. Především její přítomnost. Ta budí radost, nadšení, jásot. Kate není jen princeznou z Walesu; je to manželka, matka a snacha tří britských králů.
Ona a její muž a děti představují kontinuitu. Oni jsou kotvou, ztělesněním tradic, ale i modernity. Jsou tím, co v nich jejich veřejnost touží vidět. Radostnou budoucností monarchie.
A byl tu ještě jeden, řekněme praktický, rozměr. Vzhledem k tomu, že v úvodní části přehlídky, která se odehrává předtím, než se rodina tradičně sejde na balkoně, má princ William své vojenské a reprezentativní povinnosti (části přehlídky se následník trůnu účastní tradičně na koni a v plné uniformě), děti v kočáře tradičně doprovází jen princezna z Walesu.
Pokud by se Catherine neúčastnila, nebyly by přítomny ani její děti, které jsou nyní ve věku jen necelých jedenáct, devět a šest let. Tento fakt je, jak lze předpokládat, dalším z důvodů, proč se vážně nemocná Catherine rozhodla sobotní oslavy absolvovat. Malý princ George je přece příští král.
Pokud se Catherine v sobotu objevila na veřejnosti v plném lesku, udělala to proto, že si uvědomuje svoji roli. Neobětuje se pro ni, ale je si jí plně vědoma. A pokud jí to zdraví a síly alespoň trochu dovolí, je přítomna a nechává se fotografovat a oslavovat veřejností.
Je to podobné jako ve chvíli, kdy si Catherine sotva pár hodin po porodu nazuje lodičky, vyfouká si vlasy, vezme do náruče čerstvě narozené miminko a pozdraví celý svět na schodišti porodnického křídla Lindo Wing v Nemocnici sv. Marie v Paddingtonu, aby následně s manželem a dítětem nasedli do auta, zamávali a všem popřáli pěkný den.
I zde, během léčby závažné onkologické nemoci, je to Catherine „as usual“. Pokud v prvním případě nevěří svým očím žádná čerstvá matka, která má chvíli po porodu co dělat, aby vůbec vstala z postele, tady nevěří svým očím nejspíš žádný onkologický pacient. Pokud Catherine něco umí, tak sebrat všechny svoje síly.
A je zjevné, že jich momentálně i přes to, jak perfektně vypadá, nemá moc. Přiznala to ostatně i sama ve svém prohlášení.
„Dělám pokroky, ale ještě nejsem z nejhoršího venku. Ve špatných dnech se cítíte slabí, unavení a musíte tělu dopřát maximum odpočinku. Učím se být trpělivá, zejména ohledně nejistoty, kterou můj stav přináší. Beru každý den tak, jak přichází. Naslouchám svému tělu a dopřávám si čas. Čas tolik potřebný k mému uzdravení,“ napsala Kate v pátek.
V sobotu zářila. Jako by nebylo žádné včera.
Catherine si je vědoma síly veřejného mínění i svojí popularity. Není nadsázkou, pokud někteří marketingoví experti tvrdí, že právě princezna z Walesu je momentálně oním nejcennějším klenotem britské koruny (i Koruny), na němž „stojí monarchie“.
Je nejpopulárnějším členem královské rodiny – jako běžná dívka pocházející z anglické středostavovské rodiny, jejíž životní rolí je být snachou, manželkou a matkou králů, žena moudrá, rozumná a praktická. Žena, která v nesnadné roli obstála, ač být princeznou není žádná pohádka. Žádná drama queen.
Žena, jež zvládla mnohá protivenství, žena, jíž není zatěžko zvládat protokol, pravidla, ceremoniál, naplnit očekávání – a ještě vnést do monarchie čerstvý vzduch. Žena, která dovedla splnit svůj úkol – a nadále jej plní vrchovatě.
Svět ji chce vidět na balkoně, krásnou a zářící. Jako chtěl kdysi v poválečné bídě a zmaru vidět svou novou mladou královnu. Krásnou a zářící.
Historie se opakuje. Dokud má monarchie Kate, má monarchie budoucnost.
Dokud je tu Kate, je svět v pořádku.
Monarchie to ví. A ví to i sama Kate.
