Celé to začalo v roce 2005. Tehdy se v tiskovém prohlášení britské cestovní kanceláře SkyTravel objevila teorie, podle níž je třetí pondělí v lednu nejdepresivnějším dnem v roce.
Začalo se mu říkat Blue Monday a letos vychází na 16. ledna. Teorie se odvolávala na pseudovědeckou rovnici, beroucí v potaz aktuální počasí v daný den. I bez ní ale tak nějak tušíme, že druhá půlka ledna je s pošmournými a studenými dny a celou zimou před námi na špatnou náladu jako stvořená.
Zároveň se na ni můžeme podívat i z druhé stránky. Blue Monday je depresivní jen tak, jak depresivní si ho uděláme. Tak to zkusme obrátit: nabízíme tři pozitivní zprávy z nedávné doby, které dokazují, že i lednová šeď může být optimistickým obdobím.
Ozonová vrstva se obnovuje. Ukazuje se, že když se včas zasáhne, dá se na naší planetě leccos zachránit. Mezinárodní dohoda z roku 1987, jejímž cílem bylo zastavit narušení ozonové vrstvy chránící Zemi před ultrafialovým zářením ze slunce, přinesla výsledky.
Vrstva začala oslabovat v sedmdesátých letech. Dohoda o zastavení používání škodlivých chemikálií, které k oslabování vedly, však pomohla trend obrátit. Podle nové zprávy OSN by se ozonová vrstva měla během následujících čtyř desetiletí obnovit. Pomůže proti oteplování planety, omezí poškozování lidské DNA a prospěje také ochraně naší pokožky.
Inflace zpomaluje. Tempo růstu cen v prosinci zpomalilo. Inflace činila 15,8 procenta, o čtyři desetiny méně než v listopadu. Vliv na to měly zejména ceny za dopravu, klesl totiž meziroční růst cen automobilů i pohonných hmot.
Vydrží tento trend i do budoucna? To bude záviset na celé řadě okolností i vývoji světových událostí, nicméně můžeme to brát jako náznak optimismu. Třeba v USA už inflace klesá šestý měsíc v řadě, naposledy na 6,5 procenta.
Ani dlouhý covid netrvá věčně. Bolesti hlavy, svalů, únava, problémy se srdcem či nervovou soustavou… Koronavirus nás dlouho strašil i tím, jaké následky si po jeho prodělání můžeme odnést. Teď se ale ukazuje, že i dlouhý covid má svoji konečnou.
Z rozsáhlé studie izraelských vědců, kteří analyzovali zdravotní záznamy u zhruba dvou milionů lidí, se zjistilo, že většina příznaků do jednoho roku zmizí. Závěry platí na ty, kteří prodělali mírnou formu nákazy. Snad se blíží doba, kdy krátký ani dlouhý covid už nebude téma.