Od seriálu, který stál Amazon přes miliardu dolarů, čekají fanoušci zázraky. Ty nepřišly, přesto jsou Prsteny moci slušnou fantasy podívanou. Viděli jsme v předstihu tři epizody druhé řady.

Obří rozpočet může být pro tvůrce požehnáním, ale pro dílo samotné se stává často prokletím. Stačí vzpomenout na The Gray Man, který přicházel s nálepkou nejdražšího filmu Netflixu, aby pak o to víc pohořel. Podobných příkladů přinesla streamovací éra celou řadu, ale jeden se mezi ostatními svojí cenou přece jen vyjímá.

Pán prstenů: Prsteny moci, jejichž druhá řada má premiéru 29. srpna na Amazon Prime Video s prvními třemi díly. Dalších pět bude vycházet s týdenními rozestupy. Ostřeji sledovaná televizní událost už nás patrně letos nečeká.

Začalo to v roce 2017, kdy Amazon oznámil, že chystá několik řad seriálového zpracování fantasy klasiky od J. R. R. Tolkiena. Prsty v tom měl přímo Jeff Bezos, šéf Amazonu a dlouholetý fanoušek Tolkiena. Za licenci vysázel zhruba 250 milionů dolarů, rozpočet první řady se nakonec vyšplhal na 465 milionů dolarů a spolu s druhou už náklady překročily miliardu.

Pro srovnání: filmová trilogie Petera Jacksona, ve své době bezprecedentní projekt, v jehož rámci štáb strávil více než rok na Novém Zélandu, stála 281 milionů dolarů. Jistě, dnešní optikou by to byly už třeba dvojnásobné peníze, ale pořád zdaleka ne tolik, kolik vyplázl Amazon.

V tomhle srovnání Prsteny moci bolestně selhávají. Jackson vytvořil kulturní milník, který velká část publika miluje či alespoň uznává, zatímco Prsteny moci diváky rozdělují. Mnohé zklamaly či odradily, jiné sice potěšily, ale i nejzarytější fanoušci uznávají, že o výjimečný počin se nejedná.

Leckdo čekal, že přinesou to samé co filmy, jen v delší variantě. Ale to se nestalo. Jacksonův zázrak se neopakoval. Koneckonců ho nezvládl napodobit ani sám režisér, když poté natočil trilogii Hobit, natahovanou a ne tak přesvědčivou. 

Jenže jedna věc je, čím Prsteny moci podle fanoušků měly být, a druhá, čím doopravdy jsou. Tvůrci Patrick McKay a J. D. Payne se logicky rozhodli, že nechtějí točit to samé, co natočil Jackson. Zvolili jiné časové období, jiný vizuální styl, jiné tempo vyprávění. Stejná byla v první řadě jen natáčecí lokace, Nový Zéland, ta druhá už vznikala v Británii a na Kanárských ostrovech.

První řada musela představit postavy, lokality, politickou situaci, což její tempo zpomalovalo. Druhá těží z toho, že už má svět narýsovaný a může vyprávět příběh. Děj zasazený do Druhého věku Středozemě, tedy tisíce let před události filmové ságy.

Shodného s ní má přitom hlavního záporáka: Saurona. V první řadě byl odhalen, ale ne dopaden. A teď rozpoutává svoje dílo. Manipuluje, intrikaří, dokonce změní podobu: dostane dlouhé blonďaté vlasy a hladce oholenou tvář.

A děj se konečně posouvá k titulárním Prstenům moci, tak svůdným, tak magickým, tak nebezpečným. Právě ty začnou hýbat děním napříč Středozemí a zasévat konflikty – a v pozadí tohoto pohybu se Sauron spokojeně usmívá.

Druhá řada sice nabrala spád, ale dle prvních epizod se výrazně neliší od té první. Komu sedla, bude spokojený i teď, hatery ale rozhodně nepřesvědčí. Není divu, na výrazné změny ani nebyl prostor: začalo se natáčet v době, když měla první sezona premiéru.

Pán prstenů: Prsteny moci
info Foto Amazon Prime Video
Pán prstenů: Prsteny moci

Seriál tak pořád trpí jistou rozkolísaností. Místy nabízí fantastické scenérie, které se mohou měřit s Jacksonovou epikou (a v tomto ohledu mu prospěl výlet do pouště Rhûn), jindy ale vypadá až příliš televizně.

I casting má několik tref, jako je Morfydd Clark coby Galadriel nebo Sam Hazeldine v roli Adara, zajímavě se jeví i nováček v seriálu Ciarán Hinds jako tajemný temný čaroděj. Některé volby ale do svých rolí nesedí, třeba Benjamin Walker působí coby elfský velekrál Gil-galad poněkud nepřirozeně.

Některé linie jsou zábavné, jako ta s elfy a Sauronem, jiné zase utahané, jako ta s chluponohými. Pořád je znát, že jsme v prostředí seriálu, který potřebuje děj roztáhnout do osmi dílů, nikoli ve filmech, které musely bohatý děj výrazně kondenzovat.

Když však odhodíte předsudky i očekávání, dostanete nadprůměrnou fantasy, což je pořád na streamovacím poli docela vzácný úkaz. Tím spíš, že konkurenční Rod draka v druhé řadě zdaleka nepřesvědčil. Na soudy o celém pokračování Prstenů moci je zatím brzo, ale zdá se, že nasazenou laťku druhá řada nepodlezla.