Nebývá úplně obvyklé, že by se s vámi při odjezdu z hotelu přišel rozloučit přímo jeho ředitel. Jenže těch pět desítek hostů, kteří za sebou ten den ráno zavřeli dveře od pokoje v pražském hotelu Four Seasons a vyrazili na letiště, to nebyli rozhodně žádní obyčejní turisté.
Za sebou totiž měli cestu kolem světa, která začala o tři týdny dříve na Havaji, pokračovala přes ostrov Bora Bora v Pacifiku, Sydney, Bali, thajský Čiang Mai a indický Tádž Mahal do Dubaje, odkud se před třemi dny přesunuli do Prahy. A teď zbývala poslední tečka – Londýn.
To všechno pod hlavičkou hotelového řetězce Four Seasons a v dokonalém pohodlí private jetu, který Four Seasons vytvořilo ze speciálně upraveného Boeingu 777, abyste nepoznali rozdíl, jestli jste ubytovaní v hotelu, nebo se zrovna přesouváte do další destinace. Samozřejmostí je, že se tři týdny nemusíte dotknout svého kufru nebo že na letištích neprocházíte žádnou kontrolou.
Cena ultimátní cesty kolem světa? Zhruba 150 tisíc dolarů, tedy 3,3 milionu korun, na osobu.
Dost na to, aby vás pak nepřekvapilo, že vám v Praze mimo jiné připraví výjimečnou večeři na Pražském hradě v Lobkowiczkém paláci, brunch si vychutnáte na palubě lodi na Vltavě a nakonec se s vámi přijde rozloučit i sám ředitel hotelu Stéphane Gras.
„Ředitel
hotelu je manažer, který se musí starat hlavně o čísla, ale
stejně ve vás musí zůstat hoteliér, který má v sobě smysl pro
detail a pohostinnost. Úspěšný hotel dělají hosté,“ usmívá
se Gras.
Four Seasons pořádá cestu kolem světa pro ultrabohaté klienty od roku 2015, vždy čtyři různé trasy ročně a Praha je součástí jedné z nich od samého začátku. Znovu v Praze přistane private jet Four Seasons příští rok zkraje dubna.
„Jsem velmi pyšný, že je Praha součástí trasy. Four Seasons má po světě 110 hotelů a všechny jsou opravdu na unikátních místech. Takže fakt, že padla volba i na Prahu, hodně vypovídá o tom, jak je vaše hlavní město populární a důležité,“ říká elegantní Francouz, který v pražském hotelu Four Seasons zakotvil před pěti lety a poslední rok a půl stojí v jeho čele.
Nejdražšímu a nejluxusnějšímu hotelu v Česku se pod jeho vedením daří. Four Seasons sice historicky nezveřejňuje své výsledky, ale podle Grase letos meziročně vzrostla obsazenost jeho hotelu o dvě procenta, a o šest procent pak hlavně poskočil i nejdůležitější ukazatel, tedy poměr obsazenosti a obratu hotelu. Pro pražské Four Seasons je v tomto ohledu letošní rok rekordní.
Ceny pokojů tady přitom bývají nejvyšší v Praze – aktuálně, tedy mimo hlavní sezonu, pořídíte nejlevnější pokoj pro dva na noc zhruba za osm tisíc korun, v sezoně stejný pokoj vyjde na 13 tisíc. Prezidentské apartmá, což je už několik let v řadě nejdražší pokoj v Praze, se letos prodává nejlevněji zhruba za 140 tisíc korun za noc.
„Nemůžu říct přesný počet, kolik nocí je Prezidentské apartmá obsazené, ale je to slušné číslo,“ nepřestává zářit Gras. „Cítíme zájem o něco originálního a výjimečného, takže se takové apartmá díky unikátnímu výhledu na Hrad prodává dobře. Navíc do Prahy jezdí třeba oproti době před 10 lety mnohem víc lidí, kteří si noc v něm můžou dovolit,“ říká francouzský manažer.
Jeho hotel používá dynamický ceník, takže ceny se v průběhu roku mění. Pomáhá je stanovovat i důmyslný systém, který sleduje situaci na trhu a vychází i z předchozích let. V praxi to znamená, že ceny za noc obvykle začnou stoupat v květnu, vrchol mají v červenci a srpnu, ale vysoko se drží až do října. V listopadu naopak začnou klesat (s výjimkou Vánoc) a nejnižší jsou v lednu a únoru.
„Zajímavé je, že léto pro nás nebylo špičkou vždy. Ještě před osmi deseti lety byly letní měsíce o 30 procent slabší než nyní,“ říká Gras a dodává, že si nemá na co stěžovat.
Poslouchat jeho vyprávění je zajímavé ze dvou důvodů. Gras má za sebou víc než 20 let, jež s výjimkou dvouleté pauzy strávil výhradně prací pro Four Seasons. Kvůli ní doslova obletěl svět – začínal jako student v New Yorku, pak pracoval v Texasu, Kalifornii, na Havaji, před 10 lety se na necelé dva roky objevil v Praze, pak pokračoval do Káhiry, v Baku rozjížděl pro Four Seasons nový hotel a od srpna 2014 je už bez přestávky v hlavním městě naší republiky.
Druhý důvod je ještě podstatnější. Gras v Praze řídí hotel, na kterém je dobře vidět, jak se městu daří, a dost možná i to, co Prahu čeká. Skladba lidí, kteří ve zdejším Four Seasons nocují, se mění: stále jim dominují hosté ze Spojených států a Kanady (50 až 60 procent), ale průměrný věk klesl na 48 let a druhou nejpočetnější skupinou už nejsou Britové a Rusové, ale nově hosté z Asie, a především z Číny, kde Four Seasons vstoupilo do povědomí díky šesti otevřeným hotelům.
Do Prahy naopak stále nemíří tolik lidí z okolních evropských metropolí, jako je Paříž, Londýn nebo obecně Německo. A když přijedou, málokdy se vracejí. „Tady vidím velké rezervy, Praha se potřebuje umět víc prodat lidem, kteří sem jezdí z Evropy na služební cesty, protože málokdo z nich se sem i vrací. Z toho důvodu teď hodně řešíme, jak pro ně udělat Prahu zajímavější,“ říká Gras.
Na rozdíl od jiných hotelů si ale nestěžuje na Airbnb, které je obecně považováno za nepříjemnou konkurenci hotelového byznysu. „Praha tím alespoň z našeho pohledu není tolik postižená. Naši klienti sem stále jezdí kvůli servisu a ten v Airbnb nenajdou, takže jestli to něco ovlivňuje, pak spíš hotely v tříhvězdičkové kategorii,“ uvažuje šéf pražského Four Seasons.
Mnohem víc ho trápí nepředvídatelné události, které nejdou dopředu odhadnout. Něco podobného, co postihlo Paříž kvůli teroristickým útokům, po kterých ve francouzské metropoli razantně klesl počet turistů. Nebo finanční krize, o které se už delší dobu říká, že číhá na obzoru.
„Já zatím známky blížící se krize nevidím, i když je jasné, že jsme na vrcholu ekonomického cyklu. Naše výhoda je, že nás finanční krize tolik neohrožují, protože naši klienti jsou zvyklí na luxus i v horších časech, takže by musela přijít opravdu hluboká krize, aby je to donutilo necestovat vůbec. My se stejně nemůžeme zastavit a říct si: Teď to bude blbé, tak radši nebudeme dělat nic. Naopak, i v horších časech musíme dělat všechno pro to, abychom byli v Praze číslo jedna,“ říká.
Aktuálně nejvíc mu ve městě komplikuje život ještě jiná věc. Kvůli mizivé nezaměstnanosti se mu špatně hledají zaměstnanci. „To je pro nás momentálně největší výzva. V Praze je skoro nulová nezaměstnanost a to je pro nás problém. Jsme byznys, který je s výjimkou žehliček a praček postavený čistě na lidech. Takže se musíme snažit lákat je všemi možnými způsoby,“ dodává Stéphane Gras, ale ani teď mu úsměv z tváře nemizí.