Až si v budoucnu budete chtít pustit Amadea, dejte si pozor. Můžete totiž narazit buď na geniální filmovou klasiku od Miloše Formana, nebo na čerstvý seriálový remake. Cože, remake, proč?
Působí to až podezřele povědomě. Vrásčitý Antonio Salieri vzpomíná a vypráví o tom, jak poprvé uslyšel tóny hudby Wolfganga Amadea Mozarta. O tom, jak ho náhlý střet s genialitou připravil o iluzi vlastní výjimečnosti. O tom, jak ho bolavé prozření vedlo k nejhoršímu možnému rozhodnutí.
„Možná právě v tu chvíli jsem věděl, co udělám.“ – „Že uděláte co?“ – „Zabiju Wolfganga Amadea Mozarta.“
Salieri, Mozart, dříč versus zázrak, průměrnost a supertalent, příběh o hudbě, lásce, nadání, závisti i zoufalství. Příběh, který v roce 1979 fenomenálně zpracoval do divadelní hry Peter Shaffer a ve velkém ho proslavila ikonická filmová adaptace od Miloše Formana, která se natáčela v Praze a získala osm Oscarů.
Ačkoli už je 42 let stará, funguje bez problémů i dnes. To však nezabránilo stanici Sky Atlantic, aby se rozhodla udělat její seriálový remake. Respektive další adaptaci Shafferovy hry, u níž ale masové publikum zasáhne spíše podobnost s dobře známým Formanovým spektáklem.
Připomínat českému čtenáři, že jde o takřka bezchybné dílo, by bylo zbytečné, ale podobný sentiment panuje i ve světě. Když se oznámila práce na seriálové adaptaci, první většinová reakce byla: Proč?
A když pak vyšel první trailer, který ukázal Willa Sharpea (známého třeba z druhé řady Bílého lotosu) jakožto Mozartova představitele, rozjela se vlna hejtů naplno. Sharpe je anglický herec s japonskými kořeny a diváci se bouřili, že je pro ztvárnění rakouského skladatele nevhodný.
Pětidílná minisérie šla do bitvy, kterou nešlo vyhrát. V mezinárodní filmové databázi má hodnocení 4,9, v tuzemské ČSFD dokonce prachmizerných patnáct procent: znovu se ukazuje, jak berou čeští (českoslovenští) diváci filmového Amadea za vlastního.
Foto SkyShowtime
Paula Bettanyho můžete znát z Příběhu rytíře nebo v poslední době z WandaVision.
Uživatelské recenze přitom adekvátně nereflektují řemeslné kvality díla, v tom je výstižnější agregátor Rotten Tomatoes, kde je od kritiků 86 procent pozitivních textů. V Česku seriál vysílá stanice SkyShowtime, zatím jsou k vidění první dva díly.
Autor scénáře Joe Barton zjevně Formanovu adaptaci uznává, ostatně jako herci v titulních rolích, ale zároveň se snaží odlišit a využít štědřejší stopáže k tomu, aby více prokreslil postavy Mozarta a jeho ženy Constance – na rozdíl od filmu, který zůstával pevně ukotvený v Salieriho perspektivě.
Salieri přitom i tady zůstává magnetem, jen F. Murrayho Abrahama nahradil jiný brilantní herec Paul Bettany. Vedle oscarové performance z filmu každý výkon bledne, ale i seriálový nástupce dokáže Salieriho vnitřní rozklad prodat se vší křehkostí i hořkostí.
Mozart v podání Sharpeho je zase o něco méně extravagantní než ten v podání Toma Hulceho, zbaven je i jeho typických uchechtnutí, zamilovat si ho kvůli něčemu jinému než hudebnímu nadání jde ale těžko: v seriálovém podání je to zejména sebestředný floutek, který v alkoholu utápí své démony.
Bartonův scénář má silné momenty, některé památné dialogy od Shaffera ale nepochopitelně vypouští. Ve vesmíru, kde by Formanův film neexistoval, by seriál mohl fungovat jako solidní historické drama, kterému delší stopáž pomáhá s prokreslením postav.
Jenže takový svět neexistuje. A v tom našem působí seriálový Amadeus jako připomínka, že ne každá klasika potřebuje nové převyprávění. Takto? Jistě, lze ho označit za svěží pohled, o to se také autoři snažili. Ale také za řádově slabší, méně výrazný a méně dotažený. Formanův Amadeus tady našel svého Salieriho.